Díla Claudea Moneta, Camilla Pissarra nebo třeba Edgara Degase jsou k vidění v pražském paláci Kinských. Výstava Francouzský impresionismus ukazuje tvorbu francouzských mistrů ze sbírky dánského státního muzea. Na výtvarnou hru světel a stínů láká v těchto dnech také Pražský hrad, který pro změnu představuje slovinský impresionismus.
Od úsvitu do soumraku a od Francie do Slovinska. Dvě výstavy impresionismu zanechají dojem
Sbírku francouzských impresionistů vybudoval ve dvacátých letech podnikatel a mecenáš Wilhelm Hansen a později ji odkázal dánskému státu. Ve správě ji má nyní muzeum Ordrupgaard, které je v současnosti v rekonstrukci. Sbírku po dobu oprav zapůjčuje zahraničním galeriím, mezi nimi také Národní galerii Praha. Ta ji poprvé zpřístupňuje návštěvníkům ve střední Evropě.
Na výstavě jsou zastoupeni především impresionisté jako Claude Monet, Edgar Degas, Auguste Renoire, Camille Pissarro. Zájemci mohou sledovat i postupný vznik některých děl díky skicám, například k Renoirově slavnému obrazu Zábava v Moulin de la Galette.
„Snažíme se v expozici ukázat kontext, v němž impresionismus existoval. To znamená to, co ve vývoji francouzského malířství impresionistické krajině předcházelo, a naopak výtvarníky, kteří na impresionismus navazovali,“ upozorňuje kurátor Petr Šámal. Výstavu proto uvozují romantické malby Eugèna Delaxroixe a soubor symbolistických obrazů Paula Gauguina naopak výstavu završuje.
Národní galerie představuje francouzský impresionismus (zdroj: ČT24)
Komplet šedesáti děl si lze v paláci Kinských prohlédnout do poloviny října, poté se sbírka přesune do Hamburku. O měsíc dříve končí na Pražském hradě další výstava věnovaná stejnému uměleckému směru. Pod názvem Impresionismus od úsvitu do soumraku přibližuje slovinské umění konce devatenáctého a začátku dvacátého století.
Po zemětřesení impresionismus
„Zajímavé je, že slovinští impresionističtí malíři se snaží malovat úplně běžné, banální náměty. Louku, seníky. To, co je nedaleko Lublaně dodnes,“ poznamenává hlavní kurátor hradních sbírek Jaroslav Sojka. V roce 1895 došlo v Lublani k zemětřesení. Tragická událost nastartovala modernizaci Slovinska, a to ve všech směrech včetně umění. Realistické umělce tak nahradili právě impresionisté, například Ivan Grohar nebo Rihard Jakopič.
Slovinské umění dokládají obrazy, sochy, kresby, ale i plakáty nebo fotografie, jejímž počátkům je věnována poslední část. „Je lepší nazývat tuto výstavu výstavou moderního umění Slovinska, protože tu najdeme i tvorbu, která byla před a po impresionismu,“ doplnil kurátor Sojka, že – podobně jako expozice francouzského impresionismu – se i prezentace toho slovinského snaží o širší kontext.
Slovinský impresionismus od úsvitu do soumraku (zdroj: ČT24)
Svůj prostor dostaly i práce architekta Josipa Plečnika, autora pražského kostela Nejsvětějšího Srdce Páně nebo úprav Hradu na žádost prezidenta Masaryka. Kurátoři připomínají také Plečnikovy návrhy uměleckých řemesel a jeho architektonické realizace v Lublani.