Paul Gauguin

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NAZK) vytvořila databázi, kde eviduje obrazy nebo sochy, o nichž předpokládá, že je vlastní nebo v posledních letech vlastnili Rusové, na něž Západ uvalil sankce v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Podle úřadu je účelem projektu nazvaného Válka a umění napomoci sledovat porušování sankcí na mezinárodním trhu s uměním, usnadnit obchodníkům s ním provádět vlastní „sankční“ kontroly a ztížit ruským oligarchům prodej takového majetku.

Theodor van Gogh měl dobrý čich na umění. Obchodník s obrazy hrál zásadní roli v představení moderních impresionistů dnes už zvučných jmen. K tvorbě řady mistrovských děl však sám nepřímo přispěl. Byl to totiž právě on, kdo poradil svému staršímu bratrovi, aby opustil dráhu kazatele a věnoval se umění. Vincenta odjakživa obdivoval a byl jedním z mála lidí, kteří jeho složité osobnosti skutečně rozuměli. Přes řadu excesů se mohl rozervaný malíř vždy spolehnout na jeho podporu, často vyjadřovanou v dopisech, do kterých kromě řádků nezřídka vkládal také peníze. Po bratru pojmenoval i svého syna. Když Vincent tragicky zemřel, Theo jej nedlouho poté, 25. ledna 1891, následoval.

V britské National Gallery v Londýně začala dosud největší samostatná výstava francouzského malíře Paula Gauguina. Ve svých dílech světu poodhalil krásu polynéské přírody i bretaňského folkloru. Gauguin byl vůdčí osobností malířského syntetismu i enfant terrible světové kunsthistorie a oboje do současné výstavy silně promlouvá. Slavného malíře mnozí kritizují, zvláště kvůli jeho přístupu k ženám.

Díla Claudea Moneta, Camilla Pissarra nebo třeba Edgara Degase jsou k vidění v pražském paláci Kinských. Výstava Francouzský impresionismus ukazuje tvorbu francouzských mistrů ze sbírky dánského státního muzea. Na výtvarnou hru světel a stínů láká v těchto dnech také Pražský hrad, který pro změnu představuje slovinský impresionismus.

Rozbouřeným mořem, drsnou krajinou a lidovými zvyky přitahovala Bretaň až do konce druhé světové války umělce z celého světa. Národní galerie v Praze připomíná díla, na nichž přímořskou provincii zachytili v letech 1850 až 1950 především čeští umělci jako Jan Zrzavý nebo František Kupka. Jejich obrazy doplnila malbami zahraničních tvůrců, mimo jiné Paula Gaugina, jehož obraz dal název i celé výstavě.