Národní galerie Praha

Národní galerie Praha vystavila ve své sbírkové expozici v Klášteře sv. Anežky České Madonu z Havraně. Středověká socha z doby Karla IV. byla objevena teprve nedávno, český stát ji koupil od soukromého majitele za 4,5 milionu korun. Tři roky trval průzkum a restaurování. Socha se v 19. století podle zástupců galerie nacházela v kostele sv. Vavřince v Havrani u Mostu, z toho se odvozuje i její název. Dům, ve kterém byla léta na půdě, zřejmě dříve patřil sudetským Němcům, na jejichž majetek stát patrně uplatnil Benešovy dekrety a tím ho zabavil.

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Jméno Davida Černého patří ve veřejném prostoru momentálně k těm skloňovaným. Stále ještě neutichla debata ohledně rozměrných plastik motýlů-stíhaček, které vytvořil pro obchodní dům v centru Prahy a které někteří odborníci označují za kýč. Zároveň se výtvarník svým podpisem přidal k signatářům výzvy mířící kriticky na instituce a ceny české výtvarné scény. Své důvody rozebral jako host Interview ČT24.

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Národní galerie Praha pohlíží na český národní sport skrze výtvarné umění. Historii ledního hokeje a bruslení u nás přibližuje prostřednictvím maleb, fotografií a také soch. Výstava s názvem Na led! potrvá do října.

V Evropě přibývá útoků klimatických aktivistů na umělecká díla. V Louvru polili Monu Lisu polévkou, v Drážďanech se přilepili k rámu Sixtinské madony a v Madridu je lepidlo spojilo s obrazem Francisca de Goyi. Instituce, včetně Národní galerie Praha, proto zvyšují bezpečnostní opatření. Podrobnosti o všech sdělit nemůžou, pokud mají být účinná, ale některá omezení, jako speciální skla před obrazy nebo kontrola obsahu tašek, viditelná jsou.

Jeden z nejvýznamnějších – a také nejlépe placených – barokních umělců v Čechách, ovšem zároveň věčný dlužník, nevěrný manžel a velký gurmán. Na objednávku vytvářel biblické výjevy, pro sebe maloval společenskou spodinu. Petra Brandla se pokouší vystihnout výstava s podtitulem Příběh bohéma, kterou připravila Národní galerie Praha. Prohlédnout si na ni lze i díla nově objevená či dosud nevystavená.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Národní galerie Praha otevírá výstavu věnovanou Josefu Mánesovi. Jak naznačuje podtitul „člověk – umělec – legenda“, kurátoři chtějí autora kalendářní desky staroměstského orloje představit třeba i jako autora návrhů praporů a dekorativních předmětů. Zároveň se snaží nahlédnout na stereotypy, které se s Mánesovou tvorbou postupem času spojily. A to doslova do hloubky, díla na výstavě totiž doplňují výsledky restaurátorského výzkumu.

Prezentace českého umění je leitmotivem výstavní sezony 2023 v Národní galerii Praha. V letošním roce otevře novou stálou expozici mapující dějiny od vyhlášení protektorátu Čechy a Morava až téměř do současnosti. Samostatné výstavy slibují novátorský pohled na osobnosti, jakými byli Josef Mánes a Petr Brandl. V projektu Květinová unie, dílu Mileny Dopitové a bienále architektury je zastoupeno současné tuzemské umění prezentované v zahraničí. „Přirovnávám to ke kaleidoskopu, který dává statickým věcem zcela novou podobu,“ uvedla k dramaturgickému plánu generální ředitelka NGP Alicja Knast.

Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.

Muzejním počinem loňského roku se stalo Muzeum nákladních automobilů Tatra, které vzniklo v rekonstruované budově bývalé slévárny automobilky v Kopřivnici. Projekt dostal cenu Gloria musaealis, která oceňuje nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Nejlepší muzejní výstavou pořadatelé vyhlásili expozici Toyen: Snící rebelka, kterou uspořádala Národní galerie v Praze. Nejlepší muzejní publikace vznikla k výstavě Epocha salonů v Západočeské galerii.

Cenný obraz svatého Augustina od vlámského barokního mistra Petera Paula Rubense je ozdobou nové výstavy klášterního muzea augustiniánů na Starém Brně. O malbu pečuje déle než sto let Národní galerie v Praze, vlastní ji ale řád augustiniánů, pro který obraz také původně vzniknul. V Brně zůstane přibližně dva roky jako součást oslav výročí narození Gregora Johanna Mendela a založení kláštera.

Meditačním zážitkem může být návštěva nové výstavy v Národní galerii Praha. Instalace Buddha zblízka přibližuje prostřednictvím vizuálního umění hlavní myšlenky a duchovní inspiraci buddhismu. Raritou je patnáctimetrový svitek, jehož obrazová část je poprvé k vidění v celé své délce.

Národní galerie v Praze představila podobu nového depozitáře. Moderní areál by měl vyrůst postupně v průběhu sedmi let v pražských Jinonicích. Budova za 1,3 miliardy nebude fungovat jen jako sklad, ale také jako dílna a prostor pro veřejnost.

Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

V čele Národní galerie Praha (NGP) stane Alicja Knastová, jež byla do letošního roku ředitelkou Slezského muzea v polských Katovicích. Vzešla z výběrového řízení, které ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vyhlásil v dubnu. Ve finále se rozhodovalo o třech možných kandidátech, kromě Knastové se uvažovalo také o řediteli ostravské galerie Plato Markovi Pokorném a Jiřím Fajtovi, který už na pozici ředitele NGP pět let působil.

Národní galerie připravila malíři Mikuláši Medkovi retrospektivu příznačně nazvanou Nahý v trní. Je poctou vskutku důstojnou, a to nejen počtem vystavených děl, ale také svým záběrem.