Národní galerie představuje laureáty Chalupeckého ceny a tvorbu Aleše Veselého

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

Podle ředitelky Chalupeckého společnosti Terezy Jindrové může pražské publikum výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého vidět po třech letech, minulé výstavy byly v Brně a v Ostravě. Témata, která umělci zpracovali, se podle ní dotýkají každého. Intimní prožitky v dílech vystavujících umělců se mísí s globálními otázkami, týkají se rovněž duchovního hledání, paradoxů, nerovnosti a násilí.

Dominik Adamec se prezentuje sérií keramických soch o vztahu člověka k jídlu, o rituálech s ním spojených, ale také o jeho mocenském rozměru ve světě. Karolína Rossí v site-specific instalaci pomocí abstraktní malby a trojrozměrných dřevěných objektů vytvořila meditativní prostor, který propojuje spiritualitu, súfismus s ekologií.

Barbora Lungová dál rozvíjela svůj projekt Duhová zahrada multimediální instalací. Série aktuálních fotografií zobrazuje hledání queer identity členky sexuální menšiny a coming out, a to rovněž v souvislosti s ekologickými tématy.

Oceněné umělce vybrala mezinárodní porota v únoru. Od loňského ročníku jsou vybráni vždy tři laureáti a neplatí už věkový limit pětatřiceti let. Zahraničním hostem je Kinke Kooi. Výstava Naslouchající tělo je retrospektivou této nizozemské umělkyně.

Národní galerie podle ředitelky Alicje Knastové ukazuje nejaktuálnější umění v tradičním projektu, na němž se podílí Společnost Jindřicha Chalupeckého. „Letos navíc propojujeme minulost se současností, protože od loňského roku máme v našem fondu díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého od počátku devadesátých let až do roku 2018 a budeme je postupně vystavovat,“ uvedla Knastová.

Díla letošních laureátů jsou k vidění zdarma až do ledna příštího roku. Výstava je také součástí festivalu vizuálního umění Prague Art Week, který zájemcům otevře do neděle 28. září galerie, muzea a další prostory na čtyřech desítkách míst v Praze.

Nahrávám video
Koná se Prague Art Week
Zdroj: ČT24

Alešville je první retrospektivou Aleše Veselého

Druhá hlavní podzimní výstava NGP Retrospektiva – Alešville je první retrospektivou zesnulého sochaře Aleše Veselého, mimo jiné autora Brány nenávratna u bývalého nádraží Praha-Bubny. Tvorbu umělce sleduje od raných prací z padesátých let až po monumenty a vizionářské projekty do krajiny a pouští.

Veselý vynikl nejprve jako představitel strukturální abstrakce, později pak svými monumentálními sochami ve veřejném prostoru, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Častým námětem mu byl holocaust, s nímž měl osobní zkušenost. Vedle Brány nenávratna vytvořil monument Kaddish, nazvaný podle židovské modlitby za mrtvé. Sedm metrů vysoký počin lze nyní vidět před Veletržním palácem. Jde o osobní memento smrti Veselého otce.

Veselý v roce 1970 koupil ve Středoklukách u Prahy bývalý mlýn. V něm tvořil, svářel, pracoval do smrti. Kurátorka Monika Čejková vyzdvihla možnost pracovat s Veselého pozůstalostí na základě dohody NGP s Veselého dcerou Janou Veselou, která žije v zahraničí. Veselý zemřel v roce 2015, v Česku zatím chyběla ucelená výstava jeho prací.

Název výstavy Alešville vychází ze stejnojmenné starší kresby Veselého. „Demonstruje jeho potřebu budovat si vlastní vnitřní svět nadměrných dimenzí,“ vysvětlila kurátorka Monika Čejková. Veřejnosti je Veselého retrospektiva přístupná do února 2026.

NGP také ve Veletržním paláci, v jeho Malé dvoraně, dala prostor výstavě Jiřího Příhody a jeho pojetí nových médií. Ve druhém patře se samostatná výstava věnuje Zbyšku Sionovi, jeho grafikám a abstrakcím takzvaného informelu. Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech přibyla výstava o dějinách karikatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...