Národní galerie představuje laureáty Chalupeckého ceny a tvorbu Aleše Veselého

Národní galerie Praha zahájila podzimní sezonu dvěma hlavními výstavami. Pro prezentaci Ceny Jindřicha Chalupeckého vytvořili nová díla tři letošní laureáti Dominik Adamec, Barbora Lungová a Karolína Rossí. Hostem je nizozemská výtvarnice Kinke Kooi. Druhá z výstav nazvaná Retrospektiva – Alešville se ohlíží za tvorbou sochaře Aleše Veselého.

Podle ředitelky Chalupeckého společnosti Terezy Jindrové může pražské publikum výstavu laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého vidět po třech letech, minulé výstavy byly v Brně a v Ostravě. Témata, která umělci zpracovali, se podle ní dotýkají každého. Intimní prožitky v dílech vystavujících umělců se mísí s globálními otázkami, týkají se rovněž duchovního hledání, paradoxů, nerovnosti a násilí.

Dominik Adamec se prezentuje sérií keramických soch o vztahu člověka k jídlu, o rituálech s ním spojených, ale také o jeho mocenském rozměru ve světě. Karolína Rossí v site-specific instalaci pomocí abstraktní malby a trojrozměrných dřevěných objektů vytvořila meditativní prostor, který propojuje spiritualitu, súfismus s ekologií.

Barbora Lungová dál rozvíjela svůj projekt Duhová zahrada multimediální instalací. Série aktuálních fotografií zobrazuje hledání queer identity členky sexuální menšiny a coming out, a to rovněž v souvislosti s ekologickými tématy.

Oceněné umělce vybrala mezinárodní porota v únoru. Od loňského ročníku jsou vybráni vždy tři laureáti a neplatí už věkový limit pětatřiceti let. Zahraničním hostem je Kinke Kooi. Výstava Naslouchající tělo je retrospektivou této nizozemské umělkyně.

Národní galerie podle ředitelky Alicje Knastové ukazuje nejaktuálnější umění v tradičním projektu, na němž se podílí Společnost Jindřicha Chalupeckého. „Letos navíc propojujeme minulost se současností, protože od loňského roku máme v našem fondu díla 28 laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého od počátku devadesátých let až do roku 2018 a budeme je postupně vystavovat,“ uvedla Knastová.

Díla letošních laureátů jsou k vidění zdarma až do ledna příštího roku. Výstava je také součástí festivalu vizuálního umění Prague Art Week, který zájemcům otevře do neděle 28. září galerie, muzea a další prostory na čtyřech desítkách míst v Praze.

Nahrávám video

Alešville je první retrospektivou Aleše Veselého

Druhá hlavní podzimní výstava NGP Retrospektiva – Alešville je první retrospektivou zesnulého sochaře Aleše Veselého, mimo jiné autora Brány nenávratna u bývalého nádraží Praha-Bubny. Tvorbu umělce sleduje od raných prací z padesátých let až po monumenty a vizionářské projekty do krajiny a pouští.

Veselý vynikl nejprve jako představitel strukturální abstrakce, později pak svými monumentálními sochami ve veřejném prostoru, a to jak v Česku, tak v zahraničí. Častým námětem mu byl holocaust, s nímž měl osobní zkušenost. Vedle Brány nenávratna vytvořil monument Kaddish, nazvaný podle židovské modlitby za mrtvé. Sedm metrů vysoký počin lze nyní vidět před Veletržním palácem. Jde o osobní memento smrti Veselého otce.

Veselý v roce 1970 koupil ve Středoklukách u Prahy bývalý mlýn. V něm tvořil, svářel, pracoval do smrti. Kurátorka Monika Čejková vyzdvihla možnost pracovat s Veselého pozůstalostí na základě dohody NGP s Veselého dcerou Janou Veselou, která žije v zahraničí. Veselý zemřel v roce 2015, v Česku zatím chyběla ucelená výstava jeho prací.

Název výstavy Alešville vychází ze stejnojmenné starší kresby Veselého. „Demonstruje jeho potřebu budovat si vlastní vnitřní svět nadměrných dimenzí,“ vysvětlila kurátorka Monika Čejková. Veřejnosti je Veselého retrospektiva přístupná do února 2026.

NGP také ve Veletržním paláci, v jeho Malé dvoraně, dala prostor výstavě Jiřího Příhody a jeho pojetí nových médií. Ve druhém patře se samostatná výstava věnuje Zbyšku Sionovi, jeho grafikám a abstrakcím takzvaného informelu. Ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech přibyla výstava o dějinách karikatury.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 10 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
včera v 06:30

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.