Grafika manýrismu pomáhala „kopírovat“ Michelangela, přibližuje ji výstava v Národní galerii

Národní galerie v Praze poprvé vystavuje originál kresby od Michelangela Buonarrotiho. Výstava Od Michelangela po Callota ukazuje vrcholné období renesančního umění, takzvaný manýrismus. A to především na grafikách evropských umělců. Některá díla zapůjčilo pařížské Muzeum Louvre.

Manýrismus se zrodil v Itálii z vrcholné renesance. Vyznačuje se rafinovanou elegancí, bohatou fantazií a zálibou v symbolech a skrytých významech. Grafika coby moderní informační médium sehrála v jeho rychlém rozšíření mimořádnou roli.

„S klíčovými díly Michelangela, Raffaela, Giulia Romana nebo nádhernou výzdobou francouzského královského zámku ve Fontainebleau se lidé tehdy seznamovali nejčastěji právě prostřednictvím grafických listů,“ uvedla kurátorka výstavy Blanka Kubíková.

Díky grafickým reprodukcím si lidé po celé Evropě mohli prohlédnout třeba monumentální fresku, kterou vytvořil Michelangelo pro Sixtinskou kapli ve Vatikánu. „Michelangelo je jeden z mála velikánů renesančního umění, který sám neinicioval vznik grafických děl, ale byl takovou osobností, že rytci a vydavatelé velice stáli o to reprodukovat jeho díla,“ podotýká Kubíková.

3 minuty
Národní galerie vystavuje grafiky manýrismu
Zdroj: ČT24

Zájem byl i o seznámení se sochařskými díly tohoto italského renesančního mistra. Například pohřební kaple Medicejských ve Florencii sloužila pro ostatní umělce v podstatě jako škola umění. „Ztvárňoval bravurně člověka, za to byl obdivován. Ostatní umělci kopírovali jeho typus dokonalého zobrazení lidského těla plného emocí, energie,“ vysvětlila kurátorka.

Originál od Michelangela

Na aktuální výstavě se vůbec poprvé v Česku vystavuje také originál od Michelangela, konkrétně jedna z jeho kreseb. „Žádné jeho dílo nebylo dosud v České republice vystaveno,“ potvrdila ředitelka Národní galerie (NGP) Alicja Knast.

Kromě Michelangelovy tvorby budou do 11. května představována také díla vytvořená podle Raffaela, Jana Brueghela či Hanse von Aachen a řady jiných velkých umělců. Vystaveny budou také grafické práce mistrů ryteckého umění, jako byl třeba v názvu výstavy zmíněný Jacques Callot.

Otevíraná výstava je prvním ze dvou projektů zaměřených na umění grafiky v šestnáctém století, kdy se umělecký styl manýrismus prosadil, které NGP ve spolupráci s Muzeem Louvre již několik let připravuje. Druhá výstava se uskuteční příští rok na jaře v Louvru a zaměří se na umění spojené s objevováním přírody na dvoře Rudolfa II.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...