Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.
Do galerie zamířila i Madona s rouškou. Van Dyck, Rubens a další staří mistři vystavují v Praze i Olomouci
Rok 1673 je pro olomouckou arcibiskupskou sbírku klíčový. Tehdy totiž biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna zakoupil od obchodníků z Kolína nad Rýnem vzácný obrazový kabinet. „Byla to naprosto výjimečná koupě, a to i v celoevropském kontextu,“ upozorňuje autor výstavy Miroslav Kindl.
K nejvzácnějším dílům sbírky patří třeba autoportrét německého malíře Hanse von Aachena. Mezi zakoupenými obrazy byl i jeden od Anthonise van Dycka. Vytvořil ho na zakázku anglického krále a vášnivého sběratele Karla I. Stuarta.
„Byl to jeden z prvních obrazů, které Anthonis van Dyck králi namaloval, když přišel do Londýna v roce 1632. Velice dobře dokumentuje údajně velice láskyplný vztah mezi Karlem I. a jeho manželkou Henriettou Marií. S největší pravděpodobností se oba dva velice dobře doplňovali, protože víme, že i Henrietta Marie byla vášnivou sběratelkou umění,“ upozorňuje Kindl.
Sběratelství se věnoval rovněž olomoucký biskup, takže získanou sbírku nadále rozšiřoval. Nashromáždil v ní přes tisíc obrazů. Některé v Kroměříži bohužel shořely, další se rozprodaly na aukci v polovině devatenáctého století. V majetku olomouckého arcibiskupství ale zůstalo pravděpodobně největší lákadlo aktuální výstavy: monumentální Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
„Původně byl ve sbírkách Thomase Howarda, dvořana Karla I. Poté obraz vlastnila Howardova vdova, která rozprodejem sbírky svého manžele platila svůj život,“ prozradil Miroslav Kindl, jak se jeden z nejdražších obrazů v českých sbírkách do Olomouce dostal. Spolu s dalšími díly si ho lze prohlédnout do 11. dubna. Arcidecézní muzum na výstavu ze své stálé expozice přesunulo Madonu s rouškou od Sebastiana del Piomba.
Národní galerie přidává staré mistry
Pozoruhodnou historii mají také díla, která představuje nová sbírková expozice Staří mistři II ve Šternberském paláci v Praze. Národní galerie novou prezentací doplňuje stávající instalaci v nedalekém Schwarzenberském paláci. „Staré mistry si můžete zasadit do období od druhé poloviny čtrnáctého století až do konce osmnáctého století,“ vysvětluje kurátorka Olga Kotková.
Na Hradčanech visí například umění ze sbírky následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este. „Je to mimo Itálii nejdůležitější sbírka takzvaných italských primitivů,“ doplňuje Kotková. Výjimečný je i jediný v úplnosti zachovaný retábl s Pašijemi Krista v českých veřejných sbírkách. V expozici mu kurátoři vyhradili samostatnou místnost.
Vedle krajinomaleb, zátiší nebo portrétů od německých, italských i holandských malířů vyniká Rubensovo Vyhnání z ráje. Nedávno byl tento olej na dřevě restaurován, podobně jako řada dalších děl pro tuto expozici.
Staré mistry v obou expozicích na Hradčanech lze, dokud to protikoronavirová opatření umožní, navštívit osobně. Expozice ve Schwarzenberském paláci má navíc i virtuální podobu.