Muzeum umění Olomouc

Arcidiecézní muzeum v Olomouci vystavuje nejcennější rukopisy z Kroměřížské zámecké knihovny. Některé je možné vidět jen vzácně. Zdobené tisky pocházející z devátého až šestnáctého století pojednávají mnohdy o víře, ale třeba také o právu, lidském těle nebo o hvězdách. Stoletými tisky mohou návštěvníci díky moderním technologiím i listovat.

Muzeum umění v Olomouci vylepilo na jednu ze svých výloh fotografie zaznamenávající vandalský čin neznámého pachatele, který z těchto ploch minulý týden strhl většinu plakátů s portréty lidí unesených teroristickým palestinským hnutím Hamás. Mladého muže maskovaného kapucí při činu zachytily bezpečnostní kamery. Na vylepených fotografiích má přes obličej černý pásek, aby ho nebylo možné identifikovat. Netradičně obnovenou expozici na výloze doplňují snímky z listopadové instalace plakátů. Případem se zabývají strážníci i policie.

Vodní elektrárna, jakou není možné vidět nikde jinde v Česku – i tak by se dala popsat ta v Háji u Mohelnice. Unikátní stavba, která je spolu s nedalekou vilou rodiny Plhákových národní kulturní památkou, nedávno oslavila sto let. Obě stavby navrhli architekti Josef Štěpánek a Bohuslav Fuchs, ovšem v době, kdy teprve začínali. Elektrárnu, vilu i těžký osud rodiny Plhákových nově představuje výstava „Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice“ v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava potrvá do 4. června.

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Šikmý úhel je v dnešní době selfie snímků a videí triviální prvek, před sto lety byl ale radikální a revoluční novinkou. Úhel podobný naklonění hlavy do strany se stal pro avantgardu odlišením od konvenčního malířství, kde byl horizont vodorovný jako plátno na malířském stojanu. Do této doby se vrací výstava Šikmý úhel v Muzeu umění Olomouc.

Téměř dvě stovky exponátů představuje Muzeum umění Olomouc na výstavě Posvátné umění v nesvaté době. Věnuje se období komunistického režimu – etapě československých dějin, která sakrálnímu umění nepřála. Přesto vznikla řada duchovních uměleckých děl a projektů od umělců jako Mikuláš Medek nebo Otmar Oliva. Součástí výstavy jsou i nerealizované architektonické projekty.

Senát v úterý při příležitosti Dne české státnosti rozdal stříbrné medaile významným českým osobnostem. Ocenění si převzali například pověřený ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka, architektka Eva Jiřičná nebo dramatik, skladatel, textař a režisér Jiří Suchý. Stříbrné medaile, které Senát uděloval už podesáté, jim předal předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Olomouc má novou interaktivní mapu židovské kultury, pracovali na ní zástupci Univerzity Palackého (UP) a Muzea umění. Mapa zachycuje dvě desítky stanovišť mapujících dějiny židovské komunity ve městě a její kulturní a intelektuální dědictví. Kromě textů obsahuje i bohatý audiovizuální materiál a obrazovou dokumentaci, informovali zástupci univerzity. Mapa je dostupná ve třech jazykových mutacích, v češtině, angličtině a němčině, a zájemci si ji mohou zdarma stáhnout v aplikaci.

Před přibližně pěti sty lety namaloval Sebastiano del Piombo obraz Madona s rouškou. O zhruba sto padesát let později se olejomalba dostala do Olomouce, kde shlíží ze stěny obrazárny v Arcidiecézním muzeu. To ovšem zůstane ještě rok zavřeno, ne kvůli pandemii, ale kvůli rekonstrukci. Muzeum vzácný obraz připomíná alespoň on-line. Mimo jiné v animovaném klipu, který ukazuje, jak Piombo své dílo maloval. Promítat ho bude i na katedrálu sv. Václava.

Muzeum umění v Olomouci (MUO) získalo 37,5 milionu korun z Norských fondů na digitalizaci svých sbírek, jejich zpřístupnění veřejnosti a edukativní využití. Digitalizací projde za tři roky přes osmdesát tisíc sbírkových předmětů. Velkou část z nich čeká nejprve konzervačně-restaurátorské ošetření. Na projektu Nahráno – Otevřeno bude muzeum spolupracovat s Moravskou zemskou knihovnou v Brně, Knihovnou Akademie věd ČR a také Národním archivem v Reykjavíku.

Díla Tiziana, van Dycka, Veroneseho, von Aachena a dalších slavných jmen z kroměřížské obrazárny jsou k vidění v Arcidiecézním muzeu v Olomouci. Výstava nazvaná 1673 / Kabinet pro biskupa vedle dvou desítek obrazů starých mistrů zároveň přiblíží, jak fungovalo sběratelství v sedmnáctém století. Prezentaci starých mistrů otevřela v těchto dnech také Národní galerie Praha. Navazuje tak na už existující expozici na Hradčanech. Více než šest stovek maleb a soch připomíná někdejší hlavní evropská umělecká centra.

Stejně jako na jaře se muzea a galerie pokouší vymyslet náhradní způsoby, jak dostat návštěvníky za zavřené dveře výstavních síní. Virtuální prohlídky a on-line prezentace sbírek připravují například v Národní galerii, Muzeu umění v Olomouci či pražské Galerii Rudolfinum.

Muzeum umění v Olomouci definitivně upustilo od záměru vybudovat expozici středoevropského výtvarného umění SEFO v prostorách Hanáckých kasáren. Záměr se tak znovu soustředí na proluku v Denisově ulici, se kterou se počítalo od počátku existence projektu. Muzeum umění zde vykupuje další pozemek. Definitivní podoba chystaného Středoevropského fóra však bude podle ředitele muzea Ondřeje Zatloukala známa až v řádu měsíců. Na stavbu výjimečné expozice loni v lednu vláda uvolnila 593 milionů korun.

Muzeum umění Olomouc nechává návštěvníky nahlédnout do své sbírky grafik. Připravilo proto dvojitou výstavu: v části Art&Print představuje takzvanou starou grafiku, pod názvem Post.Print zase shromáždilo díla dvacátého a jednadvacátého století.

Policie odložila trestní oznámení na bývalé ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa a Pavla Zatloukala, které před odchodem z funkce ministra kultury podal Antonín Staněk (ČSSD). Důvodem byly okolnosti přípravy stavby Středoevropského fóra v Olomouci (SEFO). Projekt se připravuje už zhruba deset let a vláda na něj uvolnila 600 milionů korun. Podle policie se trestný čin nestal.

Antonín Staněk (ČSSD) skončil v čele ministerstva kultury, zatím ale nemá nástupce. Zástupci kultury se ve středu shodli, že jeho dvouměsíční odcházení z resortu se dá považovat za trapné. Úkoly pro nového ministra kultury vidí například v potřebě získat pro resort víc peněz do rozpočtu. Proto podle nich dává logiku dočasné pověření ekonomického náměstka Reného Schreiera, který má ministerstvo vést do jmenování nového ministra. Politikům pak vadí nestabilita resortu kultury, neschopnost náměstka plnohodnotně úřad vést i porušování ústavy. Zaznělo to v pořadu 90' ČT24.

Ještě před svým oficiálním odchodem z funkce vypsal Antonín Staněk (ČSSD) výběrové řízení na volné křeslo ředitele Národní galerie Praha. Končící ministr kultury to řekl novinářům na středeční tiskové konferenci. Bývalého ředitele Národní galerie Jiřího Fajta Staněk odvolal spolu s ředitelem Muzea umění Olomouc Michalem Soukupem v polovině dubna a čelil kvůli tomu kritice.

Stavby architekta Petra Braunera zná v Olomouci každý. Milovník funkcionalismu a technologických novinek navrhl například pavilon A na Výstavišti Flora nebo bytový dům s vodojemem. V olomouckém Muzeu umění je možné si nyní prohlédnout jeho originální návrhy a dobové fotografie původních staveb.

Premiér Andrej Babiš (ANO) odeslal na Pražský hrad návrh na odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jeho nahrazení Michalem Šmardou (oba ČSSD). Učinil tak po schůzce, na které se Šmardou probral jeho priority pro vedení resortu. Prezident Miloš Zeman první Staňkovu demisi nepřijal.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ke konci května rezignuje na svou funkci. Pobouřená kulturní scéna volala po jeho politickém konci kvůli odvolání ředitelů Národní galerie Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. „Jsme rádi, že věci se daly do pohybu,“ říká šéf Centra současného umění DOX Leoš Válka, který patří mezi kritiky ministra. Způsob odvolání ředitelů podle něj svědčí o politickém zadání.

Předseda ČSSD Jan Hamáček předpokládá, že prezident Miloš Zeman bude postupovat podle ústavy a jmenuje nového ministra kultury, kterého mu navrhne premiér. Řekl to reportérovi ČT Petru Vaškovi. Premiér Andrej Babiš (ANO) bude o situaci v kultuře a o rezignaci Antonína Staňka (ČSSD) mluvit se Zemanem v pondělí, Hamáček za hlavou státu zamíří ve čtvrtek. Na tuto schůzku už šéf sociálních demokratů možná přinese jméno kandidáta na nového ministra.

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) má po svém nečekaném odvolání šéfů Národní galerie a olomouckého Muzea umění situaci uklidnit, jak mu to doporučilo vedení sociální demokracie. Jenže on nic neuklidní, myslí si vedoucí kulturní rubriky časopisu Respekt Jan H. Vitvar. Staněk je podle něj v očích kulturní scény nedůvěryhodný a udělal by lépe, kdyby odstoupil. Řekl to v pořadu Události, komentáře.

Vedení ČSSD uložilo ministrovi kultury Antonínu Staňkovi (ČSSD), aby připravil do konce května výběrová řízení na šéfy Národní galerie i Muzea umění Olomouc. Má také zklidnit situaci. Staněk už předtím na jednání sněmovního podvýboru pro kulturu upozornil na další výtky vůči Národní galerii Praha (NG). Týkají se například externích právních smluv zhruba za 6,3 milionu korun. Vypsání výběrového řízení na ředitele NG namísto odvolaného Jiřího Fajta podle Staňka po technické stránce už nic nebrání, chce ale ještě svolat odbornou skupinu. Pokud vše půjde dobře, umí si představit, že by galerie měla nového ředitele ve druhé polovině letošního roku.