Šikmý úhel je v dnešní době selfie snímků a videí triviální prvek, před sto lety byl ale radikální a revoluční novinkou. Úhel podobný naklonění hlavy do strany se stal pro avantgardu odlišením od konvenčního malířství, kde byl horizont vodorovný jako plátno na malířském stojanu. Do této doby se vrací výstava Šikmý úhel v Muzeu umění Olomouc.
Technika využívaná ve filmu i fotografii, při níž šikmá poloha kamery naklání horizont, se označuje termínem „dutch angle“. Ve třicátých letech minulého století tento způsob vnesl do fotografie pocit dynamiky a pohybu, realita díky šikmému úhlu působila rušivě a znepokojivě.
„Zároveň je to metafora, která nějakým způsobem popisuje pohyb na hraně a změnu perspektivy. Snahou těch vrcholných avantgard bylo přinést nový pohled na svět. Chtěli spojit empirický život a uměleckou tvorbu a snažili se moderního člověka do toho prostoru a způsobu uvažování uvést,“ doplňuje kurátorka Barbora Kundračíková.
Příkladem je na výstavě například téměř čtvrthodinová filmová imprese jednoho deštivého dne v Amsterdamu. Nebo záběry nejprve fotografického experimentátora a poté i filmaře Jana Cornelia Mola, který točil studie pohybu rostlin či vzniku krystalů.
Vedle filmové produkce dokládají „dutch angle“ na výstavě i příklady typografie a také fotografie. Avantgardní tvůrce zajímala lidská figura a pohyb. „Je tady jeden z nejvýznamnějších fotografů nizozemského prostředí Carel Blazer nebo Karel Kašpařík, jehož fotografie se často objevuje na obálkách monografií věnovaných dobovým fotografiím,“ upozorňuje kurátorka.
Šikmý úhel představuje výstava na tvorbě československé a nizozemské avantgardy, a to do 19. února příštího roku.
