Muzeum umění Olomouc bude digitalizovat sbírky. Získalo na to téměř 40 milionů korun

Muzeum umění v Olomouci (MUO) získalo 37,5 milionu korun z Norských fondů na digitalizaci svých sbírek, jejich zpřístupnění veřejnosti a edukativní využití. Digitalizací projde za tři roky přes osmdesát tisíc sbírkových předmětů. Velkou část z nich čeká nejprve konzervačně-restaurátorské ošetření. Na projektu Nahráno – Otevřeno bude muzeum spolupracovat s Moravskou zemskou knihovnou v Brně, Knihovnou Akademie věd ČR a také Národním archivem v Reykjavíku.

Zpřístupnění sbírek patří podle ředitele Ondřeje Zatloukala k prioritám. „Vydáváme sbírkové katalogy, umožnili jsme návštěvu stálých expozic zdarma a chystáme uživatelsky přívětivé webové stránky s nabídkou digitalizovaných uměleckých děl. V tomto našem úsilí je projekt z takzvaných norských fondů jedním z nejvýznamnějších,“ řekl Zatloukal.

Pod Muzeum umění spadá Arcidiecézní muzeum Olomouc, Arcidiecézní muzeum Kroměříž a Muzeum moderního umění Olomouc. Projekt pokrývá digitalizaci sbírky rukopisů, prvotisků, starých tisků, grafiky či hudebnin uložených v Arcibiskupském zámku v Kroměříži. V olomouckém Muzeu moderního umění bude pokračovat činnost započatá již v minulých letech.

„Odbornou i širokou veřejnost potěší zejména digitalizace podstatných částí podsbírek kresby, grafiky, fotografie a medailí,“ uvedla vedoucí sbírkového a dokumentačního oddělení Muzea umění v Olomouci Marta Perůtková.

Nejcitlivější jsou sbírky na papíře

Skenování se podle zástupců muzea týká zejména sbírek na papíře, které jsou velmi citlivé na podmínky uložení. „Extrémní citlivost papíru na působení světla omezuje také jejich vystavování. Digitalizace je tedy unikátní možností, jak tato díla zpřístupnit co nejširší veřejnosti,“ popsal vedoucí odboru starého umění Miroslav Kindl.

„Kvůli digitalizaci sbírkových předmětů a plánovanému ošetření zřídilo Muzeum umění dvě specializovaná restaurátorsko-konzervátorská pracoviště, zaměstnalo dva nové restaurátory, tři dokumentátory a dva skeneristy,“ řekla vedoucí Arcidiecézního muzea Kroměříž Jana Macháčková.

Muzeu pomohou knihovny

Muzeu umění pomůže digitalizační jednotku zprovoznit Moravská zemská knihovna v Brně, která zároveň zajistí zveřejnění sbírek v digitální knihovně. Zásadní součástí projektu je i využití digitalizovaných sbírek, do něhož se zapojí edukační oddělení MUO. Společně s Knihovnou Akademie věd ČR bude dále rozvíjet program INDIHU Exhibition, což je kreativní nástroj pro tvorbu virtuálních výstav a vědeckou práci s digitalizovanými nosiči informací.

Muzeum spravuje přes 91 000 sbírkových předmětů malířství, sochařství, kresby, volné a užité grafiky, fotografie, užité umění a dokumentaci architektury. Po této stránce je třetí největší institucí svého druhu v České republice. Kromě toho muzeum spravuje dalších asi 105 000 sbírkových předmětů olomouckého arcibiskupství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 10 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
před 23 hhodinami

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
28. 2. 2026
Načítání...