Moravská zemská knihovna

Komunitní knihovnou roku pro letošní rok je ta v Ořechově na Brněnsku. Porota ocenila její přínos k rozvoji společenského a kulturního života, příkladnou spolupráci se školami i přesah do sousedních obcí. Uspěla v konkurenci 24 dalších přihlášených knihoven.

Poslední volné místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům Milana Kundery. Spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra si přála, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky.

Skoro tunu knih přivezli o víkendu pracovníci Moravské zemské knihovny (MZK) z pařížského bytu spisovatele Milana Kundery. V Brně, kde se Kundera narodil, už z dřívějška mají část spisovatelova archivu a překlady jeho knih do mnoha světových jazyků. Nyní převáželi osobní knihovnu, kterou si Kundera nechával až do posledních chvil. Zemřel 11. července.

Zesnulý spisovatel Milan Kundera by mohl získat čestné místo na brněnském ústředním hřbitově. Na tuto možnost se ve čtvrtek magistrátních úředníků dotázala vdova Věra Kunderová. Mezitím se s literátem lidé loučí už třetím dnem na zřízeném pietním místě v Moravské zemské knihovně.

Moravská zemská knihovna v Brně v reakci na úmrtí Milana Kundery vytvořila v knihovně, která je po něm pojmenovaná, pietní místo s kondolenční knihou. Lidé tam mohou přijít vyjádřit soustrast v otevírací době, nejdříve tedy ve čtvrtek od deseti hodin ráno. V knize jsou zatím dva zápisy, jeden ve francouzštině a druhý zanechala primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Informovala o tom mluvčí knihovny Anna Mrázová. Od čtvrtka bude přístupná kondolenční kniha také ve Francouzském institutu v Praze. Lidé v ní mohou vyjádřit, co pro ně zesnulý spisovatel znamenal a čím je inspiroval.

Ve věku 94 let zemřel prozaik a esejista Milan Kundera. Proslavil se zejména romány Žert a Nesnesitelná lehkost bytí či souborem povídek Směšné lásky. Za hranicemi patřil spolu s Kafkou a Havlem k nejslavnějším českým rodákům. Býval opakovaně zmiňován jako kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Z obavy před špatným výkladem byl rezervovaný k překladům svých knih a rozhovory neposkytoval. Od roku 1975 žil a tvořil v Paříži, kde i zemřel. Informaci potvrdila Moravská zemská knihovna v Brně (MZK).

Česká literární i politická scéna reaguje na smrt spisovatele Milana Kundery. Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, jehož s Kunderou pojilo přátelství, ČT sdělil, že světová literatura ztrácí muže, který vždy kladl důraz na individuum a jeho svobodu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, podle prezidenta Petra Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve dvacátém století. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.

V den spisovatelových devadesátých čtvrtých narozenin otevřela Moravská zemská knihovna v Brně Knihovnu Milana Kundery. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převezl z Francie do Brna.

Do Brna v pátek dorazila z Paříže dodávka s částí archivu Milana Kundery. Zhruba čtyřicet krabic obsahuje převážně knihy. Jde především bezmála o pět tisíc autorských výtisků, které získal od nakladatelů po celém světě. Brněnský rodák Kundera s manželkou Věrou vše věnovali Moravské zemské knihovně, která soubor zpracuje a zpřístupní badatelům i dalším zájemcům. Podle slov ředitele knihovny Tomáše Kubíčka si spisovatel přeje, aby jeho knihy v Brně „dobře spočinuly“. První část Kunderova archivu, kterou tvořila hlavně korespondence a literární ceny, dorazila už v červnu.

U popelnic v Paříži našla tamní obyvatelka více než dvě stě let starý zápisník hudebního skladatele Antonína Rejchy. K identifikaci objevu přispěla virtuální výstava o Rejchovi, kterou připravily společně Moravská zemská knihovna a Francouzská národní knihovna. Skladatelův zápisník budou ve Francii studovat badatelé.

Muzeum umění v Olomouci (MUO) získalo 37,5 milionu korun z Norských fondů na digitalizaci svých sbírek, jejich zpřístupnění veřejnosti a edukativní využití. Digitalizací projde za tři roky přes osmdesát tisíc sbírkových předmětů. Velkou část z nich čeká nejprve konzervačně-restaurátorské ošetření. Na projektu Nahráno – Otevřeno bude muzeum spolupracovat s Moravskou zemskou knihovnou v Brně, Knihovnou Akademie věd ČR a také Národním archivem v Reykjavíku.

V době, kdy se svět již druhým rokem potýká s koronavirem, na Benátky nejčastěji vzpomeneme v souvislosti s karanténou, která má své počátky v tomto městě. Karanténa – quarantina, čtyřicet dní izolace, ohraničuje prostor a čas. Podobně ohraničovalo prostor ghetto, které má také počátek v Benátkách, kde na rozdíl od zbytku Itálie byla situace Židů příznivější. Tolerantnější a rozumná politika provázela více než tisíciletou historii samostatných Benátek. Byly to i Benátky, kde poprvé v dějinách roku 1573 umělec, manýristický malíř Paolo Veronese, obhájil právo svobodné tvorby před inkvizicí.

Knihy musely zůstat na policích, lidé naopak sáhli po čtečkách. Zájem o elektronické tituly se v českých veřejných knihovnách loni zvýšil až o stovky procent. České televizi to potvrdily oslovené knihovny. Například v Praze narostlo loni na jaře půjčování e-knih až o 400 procent. Nejvíc čtenáře táhla Bílá nemoc od Karla Čapka nebo knihy od Radky Třeštíkové.

Mezi služby, které se od čtvrtka znovu otevírají lidem, patří i knihovny. Také pro ně ale platí, že budou muset dodržovat kapacitní limit 15 metrů čtverečních na osobu. Menší knihovny upozorňují, že proto budou dovnitř pouštět pouze jednoho čtenáře. Výdejní okénka, která fungovala dosud, plánují znovuotevřené knihovny zrušit.

Spisovatel Milan Kundera věnuje Moravské zemské knihovně v Brně sbírku různých vydání svých knih a také archiv článků a dalších dokumentů. Vše se bude převážet z pařížského bytu Milana a Věry Kunderových letos na podzim. Moravská zemská knihovna (MZK) plánuje, že zpřístupní knihy badatelům i dalším zájemcům o dílo jednadevadesátiletého brněnského rodáka a světoznámého romanopisce usazeného ve Francii.

V Kounicově ulici v Brně přibude příští rok nová zastávka městské hromadné dopravy nedaleko Moravské zemské knihovny a pobočky magistrátu. Brněnští radní vybrali projektanta, práce firmy vyjdou na téměř 450 tisíc korun.

Národní knihovna České republiky (NK) a Moravská zemská knihovna v Brně (MZK) měly v hospodaření několik nedostatků. Týkaly se například pronájmů prostor či prodeje majetku. Vyplývá to z prověrky z let 2015 až 2017, jejíž výsledky zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Národní knihovna chybovala také při zadávání veřejných zakázek, při získávání knihovních jednotek povinným výtiskem a při správě sbírky muzejní povahy. Obě knihovny měly také podle kontrolorů nedostatky v účetnictví.

V archivech po celém světě ležely mnoho desetiletí schované symfonie vídeňského rodáka s českými kořeny Karla Kohauta. Zapomenuté skladby teď zazněly ve Staré radnici v Brně v podání rakouského souboru Ars Antiqua Austria, který už má s nahráváním Kohautovy tvorby zkušenosti. Téměř po třech stoletích od jejich posledního uvedení.

Moravská zemská knihovna je po letní úplné uzavírce opět v provozu. Budova má za sebou dvouapůlměsíční rekonstrukci. Prostor, kterým původně zatékalo do nižšího podlaží, dostal několik vrstev hydroizolace a novou betonáž. Knihovna má ale také nová sociální zařízení, regály a lepší osvětlení.