Poslední volné místo v takzvaném čestném kruhu na brněnském Ústředním hřbitově připadne ostatkům Milana Kundery. Spisovatel zemřel v červenci v 94 letech v Paříži a jeho manželka Věra si přála, aby jeho ostatky jednou spočinuly v rodném Brně. Kdy se tak stane, není zřejmé a záleží na vůli Kunderovy manželky.
Kundera spočine v čestném kruhu brněnského Ústředního hřbitova
Kundera prožil v Brně svůj mladý život až do maturity v roce 1948, pak odešel studovat do Prahy. V roce 1975 emigroval do Francie. K Brnu měl však celý život vřelý vztah a letos na jaře, krátce před smrtí, mohla díky jeho daru vzniknout jako součást Moravské zemské knihovny Knihovna Milana Kundery, kde je uložena jeho osobní sbírka. Součástí je kromě knih, recepcí a kritik i část listinného archivu včetně korespondence. Na konci srpna byly do Brna převezeny další kusy z Kunderovy knihovny.
Kunderovy ostatky na Ústředním hřbitově spočinou vedle řady dalších významných brněnských osobností, jimiž byli například Karel Absolon, Ivan Blatný, Gustav Brom, Rudolf Firkušný, Bohuslav Fuchs, Leoš Janáček, Jiří Mahen či Jan Skácel. „Jsme připraveni, až paní Kunderová nazná, že nastal správný čas pro převoz ostatků, jí být nápomocni,“ předeslala brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Kunderová při kremaci svého manžela uvedla, že si chce nechat urnu s popelem doma až do své smrti.
Na podobu náhrobku, až to bude aktuální, má být vyhlášena výtvarná soutěž.
Brněnští radní také na jednání rozhodli, že vedle každoročního příspěvku sto tisíc korun na provoz Moravské zemské knihovny pošlou státem zřizované instituci v dalších třech letech, tedy 2024 až 2026, každý rok půl milionu korun. Návrh ještě musí schválit zastupitelstvo. Půjde o individuální dotaci přímo na činnost Knihovny Milana Kundery. „Podporou unikátního projektu, který spravuje odkaz čestného občana a světově proslulého spisovatele, vyjadřujeme, že si umístění knihovny v Brně velmi vážíme,“ poznamenala Vaňková.
Kunderu lze považovat za nejvýznamnějšího a světově nejznámějšího československého či českého spisovatele druhé poloviny minulého století. Do světa literatury vstoupil v padesátých, a především v šedesátých letech. Po emigraci začal psát ve francouzštině a publikoval až do vysokého věku.
