Česká literární i politická scéna reaguje na smrt spisovatele Milana Kundery. Ředitel Moravské zemské knihovny v Brně Tomáš Kubíček, jehož s Kunderou pojilo přátelství, ČT sdělil, že světová literatura ztrácí muže, který vždy kladl důraz na individuum a jeho svobodu. Premiér Petr Fiala (ODS) prohlásil, že Kundera oslovil generace čtenářů a dosáhl světové proslulosti, podle prezidenta Petra Pavla byl Kundera spisovatelem světového formátu, jehož osud symbolizuje historii Česka ve dvacátém století. Sněmovna uctila spisovatelovu památku minutou ticha.
„Každý jeho román znamenal zásah do světové literatury.“ České osobnosti reagují na úmrtí Kundery
Podle Kubíčka ztrácí nejen česká i světová literatura jednoho z největších, nejvýraznějších a nejpřekládanějších současných spisovatelů. „Spisovatele, který vždycky kladl důraz na individuum a jeho svobodu,“ zdůrazňuje šéf instituce, která nyní zpracovává rozsáhlý archiv, který jí manželé Kunderovi věnovali.
Každý Kunderův román znamenal podle Kubíčka velký zásah do světové literatury, od sedmdesátých let se jeho románové i esejistické dílo stalo součástí kánonu a každý text byl velmi podrobně sledován kritikou i čtenářstvem. V ohlasu Kunderova díla nejsou velké rozdíly mezi zahraničním a českým publikem – na začátku devadesátých let si ho Francouzi „adoptují“ jako svého autora, v Česku vycházejí jeho romány znovu a znovu v nakladatelství Atlantis.
„Stává se mi velmi často, že si myslím, že už mám Kunderovy texty dobře přečtené. A pak se k nim vrátím a zjistím, že vlastně ne, že musím znovu přemýšlet. Může vás zaujmout jedna věta, jeden postřeh, krátká esejistická úvaha. Myslím, že v případě Kundery máme co dělat s autorem, který se nedá redukovat na jednu myšlenku,“ uvedl Kubíček. Podle něj byl spisovatel nesmírně inteligentní, trpělivý a vnímavý člověk.
Ředitel Moravské zemské knihovny Kubíček o Milanu Kunderovi (zdroj: ČT24)
Kundera byl také podle Kubíčka „vždycky věren něčemu, co nazýval románové dědictví Evropy“. Otázka překladů jeho díla pro něj byla velmi důležitá.
„Pro Kunderu je význam každého slova něco, co se musí distribuovat ke čtenářům opatrně. Byl ve svém uvažování sémiotik. (…) Snažil se, aby jeho překladové dílo bylo kontrolováno autorskou rukou. (…) Současně už dlouho přiznával, že překlad znamená rok až dva roky práce a nakonec se rozhodl, že tento čas už nemá k dispozici a dovolil (překladatelce, pozn. red.) Anně Kareninové, aby se jeho románu ujala. Myslím, že to udělala báječným způsobem,“ dodává.
Hvížďala: Zajímal ho dopad zrůdných systémů na duši
Publicista Karel Hvížďala se se spisovatelem také přátelil, naposledy se prý viděli v listopadu minulého roku. Měl s ním dělat knihu rozhovorů, nakonec to ale nestihli. Ve vysílání ČT24 sdělil, že by se ho zeptal na inspiraci vlastním selháním.
„Proslavil se bojem s lyrismem, s tím, čemu sám podlehl. Definoval kýč jako druhou slzu. První slza je dána dojetím a kýč začíná tehdy, kdy se lidé začínají dojímat dojetím jiných. Z tohoto zakletí, které bylo součástí české literatury, se chtěl dostat ven,“ sdělil Hvížďala.
Podle Hvížďaly se vždy zajímal o události v Česku, není pravda, že se odcizil. „Nikdy se nestaral o mechanismy hrůzy totalitárních nebo diktátorských systémů, jeho vždy zajímal dopad těchto zrůdných systému na lidské duše a jak je ovlivňuje. To je to, co zajímá lidi na celém světě,“ odpověděl Hvížďala na otázku, co čtenáře na Kunderovi přitahuje.
Publicista Karel Hvížďala vzpomíná na Milana Kunderu (zdroj: ČT24)
„Domov není místo, ale čas“
Šéfredaktor nakladatelství Host Miroslav Balaštík dodal, že Kundera sám chtěl, aby jeho díla nebyla interpretována politicky a skrze biografii svého autora. Také tím si vysvětluje Kunderovu zdrženlivost publikovat v Česku. „Obával se, že by si do nich lidé dosadili svou zkušenost a své povědomí a představy o něm,“ poznamenal.
V této souvislosti zmínil třeba román Žert z šedesátých let minulého století. „Když si knihu přečteme dnes, reálie a konkrétní politická rovina zmizí, ale střet člověka a dějinné moci zůstává dál. Proto je tak univerzální a oblíbený i v zemích, kde mají jinou historickou zkušenost, například v Číně,“ míní podobně jako Hvížďala Balaštík.
Události: Zemřel spisovatel Milan Kundera (zdroj: ČT24)
Mezi jeho oblíbené knihy patří Nevědění, které se týká tématu emigrace. „V podstatě ukazuje, že domov není místo, ale čas. Nikdo nezachytil tuhle šílenost emigrace a nemožnost návratu jako Kundera v této knize. Je to jeden z nejsilnějších existenciálních zážitků a myslím, že tuhle úvahu v nějaké podobě prožívali všichni emigranti,“ dodal Balaštík.
Podle publicisty Josefa Chuchmy je Kundera „nepominutelný spisovatel“. Ve Francii se prý zapojoval do západoevropského kontextu, byť s využitím reálii socialistického Československa. „Reflektoval čím dál víc způsob společenské komunikace v té západní společnosti. Rozdíl mezi obrazem a realitou. Mezi žitou realitou a mediální realitou. Čím dál víc komentoval to, co k nám jako k české společnosti dochází se zpožděním,“ míní Chuchma.
Chuchma si myslí, že svojí zdrženlivostí vůči médiím není ve světové literatuře výjimečný. Kauza kolem údajného udání západního agenta, již otevřel v roce 2008 časopis Respekt, prý Kunderu podle lidí z jeho okolí zasáhla zásadně, byla to prý silná rána.
Editor webu ČT Art Josef Chuchma o Milanu Kunderovi (zdroj: ČT24)
Politici: Dokázal oslovit celý svět
„Milan Kundera byl spisovatel, který svým dílem dokázal oslovit celé generace čtenářů napříč všemi kontinenty a dosáhl světové proslulosti. Úzce byl spjat s Brnem, i když ze své země musel z politických důvodů odejít. Zůstává po něm nejen pozoruhodné beletristické, ale i významné esejistické dílo,“ napsal premiér Fiala. Upřímnou soustrast vyjádřil Kunderově manželce Věře.
Prezident na Twitteru napsal, že Kundera byl spisovatel světového formátu. „Ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve dvacátém století. Kunderův odkaz bude dál žít v jeho dílech,“ uvedl Pavel.
Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) ztrácí Kunderovou smrtí česká i světová literatura jednoho z nejvýraznějších současných spisovatelů. „Jeho přemýšlení o základních hodnotách evropské kultury, jeho zájem o jedince, jeho vklad do dějin světového románu je a zůstane nepřehlédnutelný. Upřímnou soustrast,“ uvedl Baxa na Twitteru.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš napsal, že ho zpráva velice zasáhla. Připomněl své setkání s Kunderou z roku 2018 v Paříži. „Poznal jsem tam skvělého člověka, který svým dílem proslavil Českou republiku jako nikdo jiný. Jsem rád, že tenkrát souhlasil s tím, že znovu přijme české občanství, a to i přesto, že mu řada lidí celé roky házela klacky pod nohy. Milana Kunderu považuji za našeho největšího spisovatele,“ napsal.
Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) na Twitteru uvedl, že Kundera byl autorem jeho dospívání. „Směšné lásky, Žert, Nesmrtelnost… Tituly, které jsem přečetl za jednu noc a opakovaně se k nim vracel. Život Milana Kundery odráží složité 20. století. Jeho literární kvality a světovost díla jsou ovšem nezpochybnitelné. A budou žít dál,“ napsal.
Další z místopředsedů vlády Vlastimil Válek (TOP 09) označil Kunderu za velikána české literatury. „Svou tvorbou dokázal oslovit celý svět. Čest jeho památce. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem na gymnáziu četl jeho texty, které nám tajně půjčoval náš češtinář,“ uvedl. Předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová ocenila román Žert. „Vadil komunistickému režimu, protože jej brilantně vylíčil. Čest památce Milana Kundery, velkého světového spisovatele,“ napsala.
Kunderova tvorba podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) ukázala, jak složitý i směšně jednoduchý život umí být. „Čest památce jednoho z nejvýraznějších spisovatelů, který ve světě literatury zanechal nesmazatelnou stopu,“ napsal Vystrčil.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Kundera jako spisovatel dobyl svět. „I když strávil značnou část života v exilu, byl jedním z našich nejznámějších rodáků vůbec. Jeho knihy jsou světovou klasikou. Upřímnou soustrast rodině, přátelům i příznivcům jeho tvorby,“ napsal.