V Brně uvedli skladby, které téměř tři století nikdo neslyšel

Nahrávám video

V archivech po celém světě ležely mnoho desetiletí schované symfonie vídeňského rodáka s českými kořeny Karla Kohauta. Zapomenuté skladby teď zazněly ve Staré radnici v Brně v podání rakouského souboru Ars Antiqua Austria, který už má s nahráváním Kohautovy tvorby zkušenosti. Téměř po třech stoletích od jejich posledního uvedení.

Notové zápisy objevila muzikoložka Jana Franková, která se při svém doktorském studiu zabývala právě tvorbou Karla Kohauta. Části symfonií shromažďovala z archivů po celém světě, mimo jiné i z Moravské zemské knihovny.

„Naše fondy obsahují 4,5 milionu svazků a mnoho tajemství. Není to první klenot, který se u nás objevil, už v šedesátých letech se podařilo najít neznámou skladbu W. A. Mozarta,“ připomíná ředitel knihovny Tomáš Kubíček.

Většina skladeb se nicméně dochovala na území bývalého rakouského císařství, kde se také Kohautova díla nejvíce uváděla. „Za jeho života se poměrně hrál, ale od té doby je prakticky neznámý,“ podotýká Franková.

Hrál s Mozartem, pak se na něj zapomnělo

Kohaut (uváděn také jako Carolus Ignatius Augustinus Cohaut či Karel Ignác Augustin Kohout) měl po rodičích české kořeny, narodil se ale v roce 1726 ve Vídni, kde také o necelých šedesát let později zemřel. Aby se uživil, pracoval jako tajemník v císařské kanceláři, nicméně Josef II. si ho oblíbil právě jako komponistu, mimo jiné mu věnoval zlaté hodinky za kantáty, které Kohaut složil na oslavu Josefova zvolení císařem. Společně koncertoval například společně s Josephem Haydnem nebo Mozartem.

Kohauta proslavila především virtuózní hra na barokní loutnu, přestože obliba tohoto nástroje v jeho době už klesala. Brněnský koncert nazvaný Z vídeňských salonů osmnáctého století ho však představil jako autora symfonií pro smyčce. Zazněly v komorním obsazení, jak se podobná hudba prováděla v salonech či na chrámových kůrech. Program byl doplněn mimo jiné právě skladbami Haydna a Mozarta. 

Koncert zároveň představil moderní edici objevených skladeb, která vychází ve spolupráci Jany Frankové, Moravské zemské knihovny a Nakladatelství Českého rozhlasu. Šest Kohautových symfonií tak budou moci znovuobjevit a hrát i další hudebníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 7 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 10 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 10 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...