V době, kdy se svět již druhým rokem potýká s koronavirem, na Benátky nejčastěji vzpomeneme v souvislosti s karanténou, která má své počátky v tomto městě. Karanténa – quarantina, čtyřicet dní izolace, ohraničuje prostor a čas. Podobně ohraničovalo prostor ghetto, které má také počátek v Benátkách, kde na rozdíl od zbytku Itálie byla situace Židů příznivější. Tolerantnější a rozumná politika provázela více než tisíciletou historii samostatných Benátek. Byly to i Benátky, kde poprvé v dějinách roku 1573 umělec, manýristický malíř Paolo Veronese, obhájil právo svobodné tvorby před inkvizicí.
BLOG: V Benátkách má původ ghetto či karanténa. Jejich architekturou se inspirovalo i Brno
Benátky byly založeny na počátku pátého století, buď roku 401 nebo o dvacet let později 421. Když v polovině pátého století vpadli Hunové do Evropy, dostali se i do Itálie, kde vyplenili mnoho měst, mimo jiné nedalekou Aquileiu. Postižení obyvatelé se uchýlili do Benátek na lagunu, která jim zajišťovala bezpečí dalších více než třináct set let, a to do roku 1797, kdy byly Benátky obsazeny Napoleonovou armádou.
Město na laguně nemělo hradby, jeho bezpečnost zajišťovala mocná flotila, jež disponovala minimálně čtyřiceti válečnými loděmi, které kotvily v místním Arsenalu. Námořní moc a skvělá diplomacie Nejjasnější republiky, která byla i průkopníkem špionáže v moderním slova smyslu, jí umožňovala hájit středomořské državy i proti takovým mocnostem, jakou byla Vysoká porta. Například v legendární bitvě u Lepanta v roce 1571 byla více než polovina spojeneckého loďstva benátská.
- Autor textu je historik a teoretik umění. Působí v Moravské zemské knihovně (MKZ) a na Ústavu románských jazyků a literatur na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
Primát v obchodu i kultuře
Velmocenské postavení Benátek umožňovalo jejich bohatství, které pramenilo z obchodu se zahraničím, který se opíral o benátské državy ve Středomoří. Kromě luxusních i běžných předmětů obchodovala republika i s otroky, což patří mezi temné kapitoly tohoto města. Pro zajištění mezinárodních ekonomických vazeb se ve městě razil již ve středověku zlatý dukát a stříbrný groš. Většina obchodu s Itálií byla střední Evropě i našim zemím zprostředkována Benátkami.
Benátský primát se neprojevoval jen v ekonomice, ale i v kultuře, například v polovině 16. století se v Benátkách tisklo přes 60 procent knižní produkce celé Itálie. Během Cinquecenta se zde nacházelo na 620 tiskáren, které vydávaly i pro české země.
Zkušenosti se zahraničím, inspirace, kterou tam Benátčané získávali, měla velký vliv i na utváření benátského umění. Na rozdíl od florentsko-římského umění, jehož základem byla kresba, to byla u Benátek barva. Benátky také zůstaly jediným italským mezinárodním uměleckým centrem i na konci 18. století, v době kdy Florencie a Řím kulturně přežívají jen díky své pověsti. Benátské umění nezůstalo jen ve vzpomínkách velkých mistrů, jakými byl Tizian, Veronese, Tintoreto, Tiepolo či Caneletto, ale je dodnes živým modelem.
Inspirace pro řadu zemí
Když si Serenissima repubblica buduje pevninskou základnu v Itálii, takzvanou Terrafermu, expanduje i sem benátské umění, nejviditelněji architektura, která dosáhne svého vrcholu ve druhé polovině 16. století za Andrei Palladia a jeho žáka Vincenza Scamozziho. Benátská architektura ovlivnila architekturu anglickou a ta architekturu Spojených států, kde se po vzoru Benátek staví takzvané jižanské vily dodnes.
Příklad benátské architektury můžeme nalézt i v České republice, například Mahenovo národní divadlo v Brně, jehož podobné modely se stavěly po celé habsburské monarchii, má svůj vzor v benátské renesanční architektuře takzvaného Palladianismu. Benátky tak sloužily jako vzor čisté, elegantní, klasicistní architektury.
Benátky jsou světovým uměleckým centrem i v dnešní době. Od roku 1895 zde probíhá slavná umělecká přehlídka La Biennale di Venezia, v roce 2019 proběhla už 58. edice. Kromě zahrad, kde se nachází jednotlivé národní pavilony včetně československého, je přehlídka i v bývalém Arsenalu, kde můžeme nalézt avantgardnější i multimediální tvorbu. To, co dříve tvořilo námořní moc republiky, dnes poskytuje prostor pro mezinárodní umění a spoluvytváří světové umělecké dědictví.