V Brně otevřeli Knihovnu Milana Kundery. Spisovatel se tak symbolicky vrací do rodného města

V den spisovatelových devadesátých čtvrtých narozenin otevřela Moravská zemská knihovna v Brně Knihovnu Milana Kundery. Vznikla v prvním patře nad kavárnou a zpřístupněno je v ní více než tři tisíce autorských publikací, archiv kritik a část listinného archivu, který obsahuje Kunderovu korespondenci. Knihovna mohla vzniknout v jeho rodném Brně díky daru manželů Kunderových, který se loni převezl z Francie do Brna.

Cílem a smyslem Knihovny Milana Kundery je zpřístupnit ucelený soubor knih a dokumentů badatelům i dalším zájemcům. Knihovna má hodnotu nejenom materiální, ale především symbolickou. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) při svém projevu přečetl, jak se z pocitů z přesunu knihovny z Paříže do Brna vyznala Kunderova manželka Věra. Její manžel se tímto podle ní vrací do svého rodného města, na které se steskem myslí po celou dobu, co pobývá ve Francii.

Kundera emigroval v roce 1975, komunistický režim ho o čtyři roky později zbavil československého občanství a až v roce 2019 mu bylo vráceno české občanství. Právě díky jeho manželce mohla v Brně knihovna vzniknout. „Je autorkou nejen této skvělé myšlenky, ale také s mimořádnou pílí a nasazením dávala celý soubor dohromady a pomáhala s přípravou převozu,“ řekl ředitel Moravské zemské knihovny (MZK) Tomáš Kubíček.

Podle něj nejvíce komplikací způsobil covid a různá omezení, kvůli nimž se přesun dlouho odkládal. Kubíček nepředpokládá, že by se manželé Kuderovi kvůli zdravotnímu stavu a velké vzdálenosti v nejbližší době do Brna podívali.

Knihovna dar rozšířila o další publikace

Instituce dar rozšířila o další knižní publikace jak Kunderových textů, tak textů, které reflektují jeho tvorbu. Díky smlouvě s manželi Kunderovými a správci autorských práv se bude fond obohacovat dále o nová vydání Kunderových knih, což znamená jednu až dvě nové publikace týdně. Čtenáři a badatelé si budou moct fond knihovny vypůjčit prezenčně.

Listinný materiál se bude postupně skenovat, aby bylo možné jej studovat v elektronické podobě. V knihovně budou také počítače s audioverzemi jeho děl v češtině, francouzštině, angličtině a němčině. Další počítače umožní studovat digitalizovaná díla, mezi nimž jsou zejména výtisky s autorskými korekturami. Postupně se bude digitalizovat také archivní materiál, v němž je například korespondence s režiséry Federicem Fellinim a Françoisem Truffautem a s dramatikem, výtvarníkem a filmařem Fernandem Arrabalem.

„V mnoha případech budou ti, kteří tento materiál budou studovat, prvními. Milan Kundera neměl dosud důvod dávat do osobních spisů nahlédnout,“ řekl Kubíček. Zda v něm bude něco, co více odhalí Kunderovu osobnost či jeho minulost? „Nechme se překvapit,“ odpověděl Kubíček.

Místo setkávání a kulturní program

Knihovna Milana Kundery má sloužit i jako místo setkávání s kulturním programem, který bude zaměřený na literární i společenská témata. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny Milana Kundery, kterou tvoří významné osobnosti evropského literárního či kulturního života.

Milan Kundera napsal za svůj život řadu románů, povídek a esejů, mezi nejznámější patří v českém prostředí například Žert, Směšné lásky či Nesnesitelná lehkost bytí. Patří ke generaci, která vstoupila do literárního života krátce po roce 1948 po komunistickém převratu. Od poloviny 50. let do začátku 60. let byl prorežimním autorem, byl členem KSČ. Po roce 1968 se ocitl v nemilosti normalizační moci a zvolil s manželkou emigraci.

Do vlasti se po roce 1989 nevrátil a zůstal ve Francii. Některé jeho životní události jsou dodnes ne zcela objasněné, protože neposkytuje rozhovory a o minulosti mlčí. I proto vzbudil kontroverzi neautorizovaný životopis, který vydal v roce 2020 Jan Novák. Dotýká se totiž některých bolavých míst Kunderovy minulosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
před 3 hhodinami

Po tragickém požáru restaurace v Mostě přišly kontroly. Hasiči prověřují řadu kritérií

Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
před 13 hhodinami

Ujíždějící řidič na Nymbursku narazil do cisterny, zemřel i se spolujezdcem

V Choťánkách na Nymbursku zemřeli v neděli odpoledne po čelním střetu s cisternou převážející asfalt řidič a spolujezdec z osobního auta, které ujíždělo policistům. Silnice I/32 je nyní uzavřená, na místě jsou všechny složky integrovaného záchranného systému, policie vyšetřuje okolnosti nehody, řekla krajská policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Lehčí zranění utrpěl řidič cisterny, řekl mluvčí záchranné služby Marek Hylebrant.
před 16 hhodinami

V Brně na hlavním nádraží vykolejila lokomotiva, provoz byl omezen

Provoz na brněnském hlavním nádraží je po částečném vykolejení lokomotivy znovu obnovený, omezení skončilo před 16:00. Lokomotiva ráno částečně vykolejila při posunu. Většina dálkových spojů jela odklonem podobně jako regionální vlaky, které v některých úsecích ale nahradily i autobusy. Novinářům to sdělil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka a na webu o tom informovaly České dráhy. Podle Kavky ve vykolejené soupravě necestovali lidé.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
před 20 hhodinami

Hasiči vytáhli na povrch muže zraněného v jeskyni v Moravském krasu

Po téměř 21 hodinách byl zraněný muž vytažen z jeskynního systému u Rudice na Blanensku v Moravském krasu, uvedli v neděli kolem 8:40 hasiči. Po ošetření byl převezen do nemocnice. Podle reportéra ČT Tomáše Foltána patřil do skupiny tří profesionálních speleologů, kteří měli v jeskyni v sobotu za úkol prohlédnout podzemní prostor pro možnost dalšího rozšíření.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 22 hhodinami

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
včera v 07:00
Načítání...