Fajt probudil Národní galerii, jeho odvolání byla poprava za denního světla, říká šéf centra DOX

Nahrávám video

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) ke konci května rezignuje na svou funkci. Pobouřená kulturní scéna volala po jeho politickém konci kvůli odvolání ředitelů Národní galerie Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. „Jsme rádi, že věci se daly do pohybu,“ říká šéf Centra současného umění DOX Leoš Válka, který patří mezi kritiky ministra. Způsob odvolání ředitelů podle něj svědčí o politickém zadání.

„Jsme rádi, že věci se daly do pohybu tím směrem, o který jsme se snažili, ale víme, že ten krok ještě není ukončen a čekáme, jak to dopadne. Ale oznámení o jeho plánované rezignaci do konce měsíce nás potěšilo, protože to bylo naším cílem,“ uvedl Leoš Válka, který byl hostem Interview ČT24. Sám patří mezi autory petice, která žádala Staňkovu rezignaci.

Ministr kultury má odejít z funkce k poslednímu květnovému dni. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček také do konce měsíce oznámí jméno Staňkova nástupce. Staněk mimo jiné čelil kritice kvůli odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc.

Podle Leoše Války byl způsob odvolání ředitelů zcela nevhodný. Náhlost rozhodnutí a načasování před velikonočními svátky podle něj signalizovaly, že se jednalo o politické zadání.

„Ministr samozřejmě může (ředitele) odvolat. Je to naprosto legitimní, nezpochybnitelný nárok. Ale tady jde o to, jakým způsobem, z jakých důvodů a v jakých souvislostech. Rozhodně by to nemělo být tak, že se někde odehraje nějaké rozhodnutí a najednou dopadne sekera a v podstatě se provede poprava v denním světle za přítomnosti médií způsobem, jakým se to stalo. To nastartovalo tu petici,“ uvedl Válka.

„Národní galerie se dostala na evropskou mapu“

Staněk v případě Fajta argumentoval, že jej odvolal mimo jiné kvůli nestandardní autorské smlouvě. Válka nicméně upozorňuje, že ministerstvo kultury postupně měnilo svou argumentaci. „Jsou to drobné změny, ale už to není licenční smlouva jako původně, pak to byla autorská smlouva, pak se ukázalo, že to vlastně možné je, protože to je běžná praxe v oblasti kultury,“ zpochybňuje Válka postup ministerstva.

Ministr podle Války navíc opakovaně lhal. „To, co tvrdí pan Staněk, musím brát s velkou rezervou, protože jsou určité věci, kde prokazatelně lhal. Například když tvrdil, že rozpočet na výstavu indického pokladu v Národní galerii je padesát milionů. Z veřejných zdrojů, minimálně ze zdrojů Národní galerie přitom bylo jasné, že ten rozpočet byl vždycky poloviční, dvacet pět milionů,“ tvrdí šéf Centra současného umění DOX.

Fajt přitom v čele Národní galerie předvedl velmi dobrý výkon, míní Válka: „Názory na směřování, filosofii, kontexty jeho přístupu k programu galerie se mohou různit, ale to podstatné je, že ze spící instituce, a ona to byla spící instituce, udělal instituci, do které začali chodit lidé, začali se o ni zajímat, návštěvnost stoupla trojnásobně, galerie se dostala na evropskou mapu se současnými výstavami. To byl zásadní počin.“

Kvalitní práci má podle Války za sebou také ředitel olomoucké galerie Soukup. „Činnost olomoucké galerie je obecně hodnocena velmi dobře. Zrovna obdrželi cenu za nejlepší výstavu roku. I ta jednota, se kterou se za něj zaměstnanci postavili, to o něčem vypovídá,“ upozornil.

Šéf galerie DOX Leoš Válka v Interview ČT24 komentoval také fungování příspěvkových organizací nebo financování kultury. Celý rozhovor je k dispozici ve videu v čele článku nebo jako podcast.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09.
11:02AktualizovánoPrávě teď

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 mminutami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 27 mminutami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 4 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 5 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 5 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 5 hhodinami

Macinka dal rozhovor přestrojeným aktivistům. Tvrdí, že o podvrhu věděl

Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) poskytl v srpnu rozhovor aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner maskovaného kuklou. Skupina ve čtvrtek zveřejnila video, kde podle ní ministr podcenil bezpečnostní opatření jako chráněná osoba a jeho ochranka údajně ve studiu nepostřehla makety zbraní či výbušnin. Macinka na svém facebooku tvrdí, že o podvrhu věděl. Podobně se vyjádřil i odpoledne po jednání o změnách v návrhu státního rozpočtu na rok 2027.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.