Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odejde z funkce. Rezignaci podá k poslednímu květnovému dni. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček také do konce měsíce oznámí jméno Staňkova nástupce. Staněk čelil kritice mimo jiné kvůli odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc.
Ministr kultury Staněk rezignuje, jeho nástupce oznámí Hamáček koncem května
„Ve svém boji za spravedlnost a právo již necítím další podporu z nejvyššího vedení ČSSD, a proto jsem se rozhodl vyhovět výzvě předsedy strany Jana Hamáčka a k 31. 5. 2019 rezignuji na post ministra kultury,“ napsal Antonín Staněk premiéru Andreji Babišovi (ANO). V rozhovoru pro Mladou frontu Dnes potom řekl, že je na prezidentovi Miloši Zemanovi, jak se k jeho rezignaci postaví.
Že se Staněk dohodl s předsedou své strany a vicepremiérem Janem Hamáčkem na svém odchodu z vlády po eurovolbách, uvedl jako první server Seznam zprávy. Informaci ČT potvrdila i mluvčí ČSSD Barbora Kalátová.
„Ministr kultury Antonín Staněk o tomto kroku předsedu ČSSD Jana Hamáčka předem informoval. Pan Hamáček jeho rozhodnutí respektuje, děkuje mu za jeho práci a nasazení na ministerstvu,“ uvedla.
Sám Jan Hamáček míní, že resort kultury „za současné vyostřené situace potřebuje uklidnit a nový impuls“. Jméno nového ministra oznámí koncem měsíce. Zároveň se ve čtvrtek 23. května setká s prezidentem Milošem Zemanem. Ten přijme i odcházejícího ministra Staňka, a to 28. května. Končící ministr chce ještě ve funkci stihnout připravit podmínky pro výběrové řízení na nového ředitele Národní galerie. Svému nástupci pak chce přenechat k předložení zákony o památkové ochraně a o veřejných kulturních institucích.
Rezignaci ovšem ministři neskládají do rukou stranického předsedy, nýbrž předsedy vlády. Staněk mu napsal, že navzdory ohlášenému odchodu z kabinetu stojí za všemi svými rozhodnutími. Je přesvědčen, že byla proti jeho osobě vedena kampaň.
Premiér Andrej Babiš (ANO) připustil, že očekával, že se situace kolem Staňka vyřeší ministrovým odchodem. „Já myslím, že to pomůže. Že to zklidní situaci, protože tlak byl velký. Ve finále jsem i čekal, že to takhle dopadne,“ řekl Babiš. Bude nyní čekat, až mu ČSSD navrhne Staňkova nástupce. Čeká ale zatím i na oficiální Staňkovu rezignaci. Že jeden z jeho ministrů skončí, se předseda vlády dozvěděl prostřednictvím SMS od Jana Hamáčka. Až dostane rezignaci oficiálně, odnese ji prezidentovi.
Staněk v posledních týdnech čelil kritice kvůli odvolání ředitelů dvou podřízených institucí – Jiřího Fajta z Národní galerie a Michala Soukupa z Muzea umění Olomouc. Ještě předtím vzbduila pozornost také Staňkova účast na křtu knihy, kterou napsal bývalý předseda KSČM Miroslav Grebeníček.
Opozice Staňkův konec uvítala
Antonín Staněk čelil sílící kritice veřejnosti a také opozičních politiků. Ti jeho chystanou rezignaci vítají. Podle místopředsedy ODS Martina Baxy je Staňkův odchod nevyhnutelný. „Bohužel přichází později, než by bylo na místě. Jsem přesvědčen o tom, že ministr Staněk celým svým působením dokazoval, že kultuře nerozumí, nemá k ní vztah a ministrem se podle mě nikdy stát neměl,“ míní Baxa.
Martin Baxa jako předseda kulturního podvýboru Poslanecké sněmovny řekl v Událostech, komentářích, že Staněk ve funkci podle něj nic neudělal. „Není moc věcí, za které bych mohl pana ministra pochválit. Neřešil základní koncepční věci, bojoval proti navýšení rozpočtu ministerstva kultury,“ míní opoziční poslanec.
Podle poslankyně Lenky Kozlové (Piráti) je rezignace „logické vyústění postupných chyb a pochybení pana ministra, kterých byla za dobu, kdy byl ve funkci, celá řada“.
Předseda SPD Tomio Okamura si myslí, že Antonín Staněk ve vládě nebyl „ani kompetentní, ani viditelný“. Jeho rezignaci navíc považuje za důkaz nestability Babišova kabinetu, protože jde již o sedmou výměnu ministra. „Svědčí to o tom, že tato vláda nemá odborníky, není stabilní. Sedm změn za tak krátkou dobu, to tady opravdu ještě nebylo,“ uvedl Okamura.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný podotkl, že jej Staňkovo rozhodnutí potěšilo. „V situaci, kdy pan ministr ztratil elementární podporu uvnitř kulturní obce, kdy resortu zjevně nerozumí, jak vyplývá i z některých jeho mediálních výroků, kdy poškozuje českou kulturu i v zahraničí, jsme byli přesvědčeni, že není jiné možnosti, než aby ministr rezignoval a nastoupil člověk, který bude resort skutečně kompetentně řídit,“ uvedl Výborný.
Šéf TOP 09 Jiří Pospíšil potom vyzval ČSSD, aby za nového ministra „vybrali někoho, kdo je kulturní obcí respektován, spíše někoho, kdo kulturu dobře zná, ne jen profesionálního politika“.
Podle místopředsedy STAN Jana Farského Staněk ve vládě „neplní žádnou pozitivní roli a těžko se bude vzpomínat na cokoliv, co udělal ve funkci dobře“.
Onderka: Tlak na ministra přerostl v tlak na ČSSD
Jeho pozice slábla i v sociální demokracii, kritika zněla například z úst statutárního místopředsedy Romana Onderky. Ten nyní Staňkův krok ocenil s tím, že „tlak na ministra přerostl v tlak na sociální demokracii“. „Je dle mého názoru nutné resort kultury zklidnit. To bude jeden z hlavních úkolů pro nového ministra kultury za sociální demokracii,“ řekl.
Jan Hamáček se dosud veřejně za svého ministra stavěl. „Antonín Staněk udělal, co udělat musel,“ řekl o odvolání ředitelů Jan Hamáček ještě v nedělních Otázkách Václava Moravce. Podle zdroje Seznamu to ale byl právě Hamáček, kdo Staňka k rezignaci nakonec dotlačil.
Že Antonín Staněk skončí, vychází najevo téměř přesně měsíc po odvolání Fajta a Soukupa, ti museli funkce opustit 18. dubna. Krátce poté zástupci kulturních institucí a umělci sepsali petici za jeho odvolání. K pondělku ji podepsalo téměř sedm tisíc lidí. V petičním výboru jsou například producent a režisér Václav Marhoul, dokumentaristka Olga Sommerová nebo ředitel Centra současného umění DOX Leoš Válka.
„Petice přispěla k vítězství sjednocené kulturní scény. Kulturní scéna dala jasně najevo, že normalizační způsoby jsou v této zemi stále nepřijatelné,“ řekl Válka po oznámení Staňkovy rezignace.
Sami odvolaní ředitelé neskrývají pocit zadostiučinění. Jiří Fajt ale dal najevo, že ministrovým odstoupením nekončí jejich osobní spor. „Ministr na mě naskládal pomluvy a lži. Tomu se budu bránit právními kroky,“ avizoval. Olomoucké Muzeum umění pak tvrdí, že je odvolání jeho ředitele Soukupa neplatné, protože je Soukup nikdy nepřevzal osobně.
Kdo Staňka nahradí? Onderka post odmítl
Kdo bude novým ministrem kultury, není zatím vůbec jasné. Jednoznačně to vyloučil místopředseda ČSSD Roman Onderka s tím, že byl od počátku proti tomu, aby strana do vlády vůbec vstupovala. Podle politického analytika Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie, která je sociální demokracii blízká, se ale tentokrát nemusí Jan Hamáček tolik ohlížet na vnitrostranická hlediska jako v době, kdy Staňka na ministerstvo nominoval. Šlo mu tehdy i o podporu olomoucké organizace ČSSD, ve které měl Staněk vliv.
Možností je tedy více. „Může nominovat někoho ze svých místopředsedů, může sáhnout po některém z bývalých ministrů, může sáhnout po někom zevnitř resortu,“ shrnul Jelínek.
Narodil se 2. března 1966 v Olomouci. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, před pěti lety se stal docentem pedagogiky. Deset let učil na středních školách v Liptovském Mikuláši a Šternberku. Od roku 2001 na fakultě vyučuje didaktiku společenských věd, je autorem tří monografií. V minulosti byl viceprezidentem Českého svazu házené.
Do ČSSD vstoupil v roce 2001, následující rok se zapojil do komunální politiky v olomoucké městské části Nové Sady. V roce 2010 se stal olomouckým zastupitelem, o čtyři roky později primátorem.
V říjnu 2017 se stal poslancem, když ze třetího místa přeskočil díky preferenčním hlasům lídra kandidátky Romana Váňu, a ve sněmovně ho tak nahradil. V únoru 2018 kandidoval na mimořádném sjezdu ČSSD v Hradci Králové na post předsedy strany, ale neuspěl – získal pouze 21 hlasů.
V červnu 2018 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem kultury v menšinovém kabinetu premiéra Andreje Babiše.
V polovině dubna 2019 odvolal Staněk ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích.
Na Fajta i dva bývalé ředitele MUO Soukupa a jeho předchůdce Pavla Zatloukala podal trestní oznámení: na Fajta kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným NGP, u ředitelů olomouckého muzea se oznámení týká prověření nákupu předražených pozemků v minulosti.