Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na Fajta podal dvě trestní oznámení, třetí se připravuje, na koho bude podáno, ministr ve čtvrtek odmítl říci. Fajt považuje své odvolání za politický krok, důvody uváděné ministrem jsou podle něj zástupné. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vidí za odvoláním ředitele Fajta Hrad. Uvedl, že před pěti lety ho prezident Miloš Zeman žádal, aby Fajta nejmenoval.
Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie Praha. Fajt v tom vidí politický krok
Staněk vedením Národní galerie Praha (NGP) pověřil krizového manažera Ivana Morávka, který dříve působil jako ekonomický náměstek v Národní knihovně, vedením olomouckého muzea dosavadního zástupce ředitele Ondřeje Zatloukala.
Podle životopisu Morávek pracoval také mezi lety 2007 a 2011 jako generální ředitel firmy Penam Slovakia. Firma patří do koncernu Agrofert, který dříve patřil premiérovi Andreji Babišovi (ANO). V letech 2015 a 2016, kdy byl Babiš ministrem financí, působil Morávek jako obchodní ředitel ve společnosti Státní pokladny Centra sdílených služeb.
„Vůbec netuším, kdo to je. Očekával bych, že ministerstvo, když přistoupí k takovémuto kroku, okamžitě vyvěsí na své webové stránky jeho profil, jakou má kvalifikaci a informace, na základě čeho ho vybralo,“ vyjádřil se k Morávkovi redaktor Art+Antiques Jan Skřivánek.
Ivan Morávek by ale neměl v čele Národní galerie působit dlouhodobě. Galerie sdělila, že přichází jako krizový manažer, aby vyhodnotil personální a ekonomickou situaci a připravil další kroky. Pak by ho měl nahradit další ředitel vzešlý z výběrového řízení.
Ministr Staněk ve čtvrtek řekl, že Morávka vybral ze spektra potenciálně možných lidí, kteří by byli i časově schopni nastoupit do NGP a připravit její konsolidaci. Zatloukal má podle něj jako statutární zástupce muzea s institucí zkušenosti.
Oba pověření ředitelé mají podle Staňka zaručit kontinuitu výstavních plánů, stejně jako přípravu dvou „klíčových projektů“ – těmi jsou podle ministra v případě NGP spolupráce s francouzským Centre Pompidou a v Olomouci příprava Středoevropského fóra (SEFO). Na místa ředitelů vypíše ministerstvo v nejbližší době výběrová řízení.
Bude pokračovat spolupráce s Centre Pompidou? Babiš slibuje pomoc
Podle Fajta jsou ale projekty Národní galerie v ohrožení, zejména spolupráce s francouzským centrem. „Projekty, které jsem do Prahy vozil, byly vázány na moji osobu. Mojí devízou jsou moje dobré kontakty v zahraničí, které jsem využíval ve prospěch galerie. Kolegové v Centre Pompidou říkali, že do toho projektu jdou jen proto, že jsem byl jeho garantem. A to se týká celého programu galerie. Myslím, že jsem byl silný hráč, aktivně jsem se podílel na celé dramaturgii instituce,“ řekl ČT Fajt.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ujistil, že se o pokračování spolupráce osobně zasadí. „Budu telefonovat panu Lavignovi, generálnímu řediteli Centre Pompidou. Budu ho informovat o souvislostech. Ale projekt běží dál, bez ohledu na to, kdo je ředitelem,“ uvedl.
Národní galerii ale hrozí ztráta spolupráce i s dalšími institucemi. ČTK uvedla, že spolupráci již začali odvolávat někteří zahraniční partneři. Rozvázat spolupráci chce třeba sběratelka Erika Hoffmannová, z jejíž sbírky jsou od loňska vystaveny v Salmovském paláci v Praze mimo jiné práce Mariny Abramovičové, Jeana-Michela Basquiata, Keitha Haringa či Andyho Warhola, Jakea & Dina Chapmanových či Hermanna Nitsche.
Ministrovi vadí autorská smlouva
Trestní oznámení na Fajta Staněk podal kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným Národní galerií. Podle Staňka jde o autorskou smlouvu, která nemusí být zveřejněna v registru smluv. „Nicméně je na částku milion a 200 tisíc korun, které byly určeny panu řediteli Fajtovi,“ podotkl Staněk. Smlouva se týká šesti výstavních projektů. Uzavřena byla 20. prosince 2018, vyplacena byla 27. prosince 2018 a uzavřena byla s dodatkem, že nabývá účinnosti zpětně od září 2018, uvedl ministr. Doplnil, že smlouvu podepsala kancléřka NGP, tedy Fajtova podřízená.
Fajt považuje všechny důvody, jimiž ministr kultury odvolání zdůvodnil, za zástupné. Autorská smlouva na více než milion korun, kvůli níž Staněk podal trestní oznámení, je podle Fajta standardním nástrojem. „Je to smlouva, která řeší uměleckou, tvůrčí činnost, kterou instituci poskytuji vedle svého výkonu manažerské funkce,“ řekl Fajt. Dodal, že „vše se dělo mimo pracovní dobu“.
Smlouva podle něj postihovala mimo jiné projekty připravované NGP k loňským výročím, na něž vláda poskytovala zvláštní dotace. Fajt v některých projektech NGP figuroval jako jejich kurátor.
„Takových smluv je v resortu kultury celá řada. U mě vznikal umělecký program, někdo to musel dát dohromady, vytvořit výstavní koncepci. A já na to nemám lidi. Byl to můj tvůrčí vklad, který jsem řešil mimo svoji pracovní dobu, o víkendech, po nocích,“ uvedl Fajt. Kdyby nebyl odvolán, podobnou smlouvu by uzavřel znovu, dodal.
V obou případech – pražském i olomouckém – Staněk ředitele odvolal na základě právního rozboru aktuálního výsledku kontrol, které se v obou institucích uskutečnily. „Oba ředitelé na základě výsledků šetření ztratili mou důvěru v to, že jsou schopni hospodárně a s odpovědností dobrého hospodáře vést tak významné instituce s tak obrovským rozpočtem. Už loni ministerstvo kultury muselo dofinancovávat hospodaření NGP více než 15 miliony korun, podobně by to vypadalo, jak se ukazuje, v letošním roce,“ řekl Staněk.
Fajt potvrdil, že kontrola začala v pondělí a pokračuje. Ještě ve čtvrtek ráno podle něj kontroloři, s nimiž mluvil, nevěděli, že Fajt již NGP nevede. Sám odvolaný ředitel se o kroku ministra dozvěděl ve čtvrtek v 9 hodin ráno.
Dvě porušení rozpočtové kázně
„Kontroly v Národní galerii probíhaly také v roce 2016 a 2017. Ty výsledky, jak jsem je měl k dispozici, nebyly uspokojivé, bohužel je na ministerstvu kultury mí předchůdci nebrali vážně,“ dodal Staněk.
„Je sice pravda, že v dílčích objektech například stoupá návštěvnost Národní galerie, ale celkově návštěvnost klesá,“ řekl ministr a dodal, že to není tak závažný problém, který by vedl k odvolání.
Návštěvnost pod vedením Fajta, který do čela galerie nastoupil v polovině roku 2014, ale roste. Předloni přilákala 690 tisíc lidí, loni ji navštívilo 711 928 lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. V roce 2014 do galerie přišlo 380 tisíc lidí.
Podle ředitele odboru interního auditu a kontroly ministerstva kultury Miroslava Leixnera auditoři zjistili „dvě porušení rozpočtové kázně“. Jedno bylo v částce 6,5 milionu, druhé v částce 3,4 milionu korun.
Přiliš drahé pozemky pro SEFO
V případě olomouckého muzea Staněk ve čtvrtek zmínil přípravu stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Ředitel odboru Leixner uvedl, že jedna kontrola v muzeu byla v roce 2017 a druhá letos - ta se týkala dokumentů k SEFO. „Prověřovaly se i nákupy pozemků pro SEFO od 2007 do 2013, poslední se dostal do vlastnictví muzea až v roce 2013, přestože už byly v minulosti podávány žádosti o evropské dotace, tedy muzeum nemělo pozemky, na kterých se mělo stavět,“ řekl Staněk.
Ve zmíněných letech se navíc podle něj pozemky nekupovaly za tehdy běžnou cenu, ale dostávaly výjimku, aby mohly být zakoupeny dráž.
Právě kvůli fóru byl ministr s muzeem ve sporu už v minulosti. Staněk totiž začal prosazovat vyhlášení architektonické soutěže na jeho stavbu v centru Olomouce, na kterou vláda nedávno uvolnila 600 milionů korun.
Lidé z muzea a někteří další odborníci prosazovali stavbu podle deset let starého návrhu architekta Jana Šépky, ministr oponoval tím, že tak vysokou sumu z veřejných zdrojů jinak než na základě výsledku soutěže nemůže vláda investovat. Zaměstnanci olomouckého muzea požadovali ministrovu rezignaci. Počátkem dubna se však Staněk se zástupci instituce na přípravě architektonické soutěže dohodl.