Ministr kultury odvolal ředitele Národní galerie Praha. Fajt v tom vidí politický krok

23 minut
Ministr kultury k odvolání ředitelů galerií
Zdroj: ČT24

Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) odvolal ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na Fajta podal dvě trestní oznámení, třetí se připravuje, na koho bude podáno, ministr ve čtvrtek odmítl říci. Fajt považuje své odvolání za politický krok, důvody uváděné ministrem jsou podle něj zástupné. Exministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) vidí za odvoláním ředitele Fajta Hrad. Uvedl, že před pěti lety ho prezident Miloš Zeman žádal, aby Fajta nejmenoval.

Staněk vedením Národní galerie Praha (NGP) pověřil krizového manažera Ivana Morávka, který dříve působil jako ekonomický náměstek v Národní knihovně, vedením olomouckého muzea dosavadního zástupce ředitele Ondřeje Zatloukala.

Podle životopisu Morávek pracoval také mezi lety 2007 a 2011 jako generální ředitel firmy Penam Slovakia. Firma patří do koncernu Agrofert, který dříve patřil premiérovi Andreji Babišovi (ANO). V letech 2015 a 2016, kdy byl Babiš ministrem financí, působil Morávek jako obchodní ředitel ve společnosti Státní pokladny Centra sdílených služeb. 

„Vůbec netuším, kdo to je. Očekával bych, že ministerstvo, když přistoupí k takovémuto kroku, okamžitě vyvěsí na své webové stránky jeho profil, jakou má kvalifikaci a informace, na základě čeho ho vybralo,“ vyjádřil se k Morávkovi redaktor Art+Antiques Jan Skřivánek.

Ivan Morávek by ale neměl v čele Národní galerie působit dlouhodobě. Galerie sdělila, že přichází jako krizový manažer, aby vyhodnotil personální a ekonomickou situaci a připravil další kroky. Pak by ho měl nahradit další ředitel vzešlý z výběrového řízení.

Ministr Staněk ve čtvrtek řekl, že Morávka vybral ze spektra potenciálně možných lidí, kteří by byli i časově schopni nastoupit do NGP a připravit její konsolidaci. Zatloukal má podle něj jako statutární zástupce muzea s institucí zkušenosti.

Oba pověření ředitelé mají podle Staňka zaručit kontinuitu výstavních plánů, stejně jako přípravu dvou „klíčových projektů“ – těmi jsou podle ministra v případě NGP spolupráce s francouzským Centre Pompidou a v Olomouci příprava Středoevropského fóra (SEFO). Na místa ředitelů vypíše ministerstvo v nejbližší době výběrová řízení.

Bude pokračovat spolupráce s Centre Pompidou? Babiš slibuje pomoc

Podle Fajta jsou ale projekty Národní galerie v ohrožení, zejména spolupráce s francouzským centrem. „Projekty, které jsem do Prahy vozil, byly vázány na moji osobu. Mojí devízou jsou moje dobré kontakty v zahraničí, které jsem využíval ve prospěch galerie. Kolegové v Centre Pompidou říkali, že do toho projektu jdou jen proto, že jsem byl jeho garantem. A to se týká celého programu galerie. Myslím, že jsem byl silný hráč, aktivně jsem se podílel na celé dramaturgii instituce,“ řekl ČT Fajt.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ujistil, že se o pokračování spolupráce osobně zasadí. „Budu telefonovat panu Lavignovi, generálnímu řediteli Centre Pompidou. Budu ho informovat o souvislostech. Ale projekt běží dál, bez ohledu na to, kdo je ředitelem,“ uvedl.

13 minut
Fajt: Pro Národní galerii jsem pracoval nad rámec svých povinností, odvolání nechápu
Zdroj: ČT24

Národní galerii ale hrozí ztráta spolupráce i s dalšími institucemi. ČTK uvedla, že spolupráci již začali odvolávat někteří zahraniční partneři. Rozvázat spolupráci chce třeba sběratelka Erika Hoffmannová, z jejíž sbírky jsou od loňska vystaveny v Salmovském paláci v Praze mimo jiné práce Mariny Abramovičové, Jeana-Michela Basquiata, Keitha Haringa či Andyho Warhola, Jakea & Dina Chapmanových či Hermanna Nitsche.

Ministrovi vadí autorská smlouva

Trestní oznámení na Fajta Staněk podal kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným Národní galerií. Podle Staňka jde o autorskou smlouvu, která nemusí být zveřejněna v registru smluv. „Nicméně je na částku milion a 200 tisíc korun, které byly určeny panu řediteli Fajtovi,“ podotkl Staněk. Smlouva se týká šesti výstavních projektů. Uzavřena byla 20. prosince 2018, vyplacena byla 27. prosince 2018 a uzavřena byla s dodatkem, že nabývá účinnosti zpětně od září 2018, uvedl ministr. Doplnil, že smlouvu podepsala kancléřka NGP, tedy Fajtova podřízená.

Fajt považuje všechny důvody, jimiž ministr kultury odvolání zdůvodnil, za zástupné. Autorská smlouva na více než milion korun, kvůli níž Staněk podal trestní oznámení, je podle Fajta standardním nástrojem. „Je to smlouva, která řeší uměleckou, tvůrčí činnost, kterou instituci poskytuji vedle svého výkonu manažerské funkce,“ řekl Fajt. Dodal, že „vše se dělo mimo pracovní dobu“.

Smlouva podle něj postihovala mimo jiné projekty připravované NGP k loňským výročím, na něž vláda poskytovala zvláštní dotace. Fajt v některých projektech NGP figuroval jako jejich kurátor. 

„Takových smluv je v resortu kultury celá řada. U mě vznikal umělecký program, někdo to musel dát dohromady, vytvořit výstavní koncepci. A já na to nemám lidi. Byl to můj tvůrčí vklad, který jsem řešil mimo svoji pracovní dobu, o víkendech, po nocích,“ uvedl Fajt. Kdyby nebyl odvolán, podobnou smlouvu by uzavřel znovu, dodal. 

V obou případech – pražském i olomouckém – Staněk ředitele odvolal na základě právního rozboru aktuálního výsledku kontrol, které se v obou institucích uskutečnily. „Oba ředitelé na základě výsledků šetření ztratili mou důvěru v to, že jsou schopni hospodárně a s odpovědností dobrého hospodáře vést tak významné instituce s tak obrovským rozpočtem. Už loni ministerstvo kultury muselo dofinancovávat hospodaření NGP více než 15 miliony korun, podobně by to vypadalo, jak se ukazuje, v letošním roce,“ řekl Staněk.

Fajt potvrdil, že kontrola začala v pondělí a pokračuje. Ještě ve čtvrtek ráno podle něj kontroloři, s nimiž mluvil, nevěděli, že Fajt již NGP nevede. Sám odvolaný ředitel se o kroku ministra dozvěděl ve čtvrtek v 9 hodin ráno.

Dvě porušení rozpočtové kázně

„Kontroly v Národní galerii probíhaly také v roce 2016 a 2017. Ty výsledky, jak jsem je měl k dispozici, nebyly uspokojivé, bohužel je na ministerstvu kultury mí předchůdci nebrali vážně,“ dodal Staněk.

„Je sice pravda, že v dílčích objektech například stoupá návštěvnost Národní galerie, ale celkově návštěvnost klesá,“ řekl ministr a dodal, že to není tak závažný problém, který by vedl k odvolání.

Návštěvnost pod vedením Fajta, který do čela galerie nastoupil v polovině roku 2014, ale roste. Předloni přilákala 690 tisíc lidí, loni ji navštívilo 711 928 lidí, jak vyplývá z výročních zpráv. V roce 2014 do galerie přišlo 380 tisíc lidí.

Podle ředitele odboru interního auditu a kontroly ministerstva kultury Miroslava Leixnera auditoři zjistili „dvě porušení rozpočtové kázně“. Jedno bylo v částce 6,5 milionu, druhé v částce 3,4 milionu korun.

Přiliš drahé pozemky pro SEFO

V případě olomouckého muzea Staněk ve čtvrtek zmínil přípravu stavby Středoevropského fóra Olomouc (SEFO). Ředitel odboru Leixner uvedl, že jedna kontrola v muzeu byla v roce 2017 a druhá letos - ta se týkala dokumentů k SEFO. „Prověřovaly se i nákupy pozemků pro SEFO od 2007 do 2013, poslední se dostal do vlastnictví muzea až v roce 2013, přestože už byly v minulosti podávány žádosti o evropské dotace, tedy muzeum nemělo pozemky, na kterých se mělo stavět,“ řekl Staněk.

Ve zmíněných letech se navíc podle něj pozemky nekupovaly za tehdy běžnou cenu, ale dostávaly výjimku, aby mohly být zakoupeny dráž.

Právě kvůli fóru byl ministr s muzeem ve sporu už v minulosti. Staněk totiž začal prosazovat vyhlášení architektonické soutěže na jeho stavbu v centru Olomouce, na kterou vláda nedávno uvolnila 600 milionů korun.

Lidé z muzea a někteří další odborníci prosazovali stavbu podle deset let starého návrhu architekta Jana Šépky, ministr oponoval tím, že tak vysokou sumu z veřejných zdrojů jinak než na základě výsledku soutěže nemůže vláda investovat. Zaměstnanci olomouckého muzea požadovali ministrovu rezignaci. Počátkem dubna se však Staněk se zástupci instituce na přípravě architektonické soutěže dohodl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 32 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 37 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...