Víc místa i světla. Veletržní palác čeká rekonstrukce, architekta vybere porota

Národní galerie Praha ve čtvrtek vyhlásila mezinárodní architektonickou soutěž na rekonstrukci Veletržního paláce. Vítěze chceme znát do konce letošního roku, oznámil ředitel Jiří Fajt. Přestavbou funkcionalistického paláce chce galerie mimo jiné získat lepší výstavní prostory. Peníze na rekonstrukci by měly jít z nového připravovaného vládního investičního programu určeného pro kulturní instituce, podle dřívějších informací by mohlo jít o přibližně tři miliardy korun.

Budova Veletržního paláce by se měla při rekonstrukci rozrůst třeba o kino nebo nový sál pro divadelní představení nebo koncerty. „To, že to bude stát veliké peníze, je myslím jasné všem zúčastněným. Konkrétní částku ale budu vědět, až budeme mít na stole návrh,“ prohlásil ředitel galerie Fajt.

„Současný potenciál atraktivity galerie není vyčerpán, rekonstrukce nám v tom může pomoci,“ dodal. 

Galerii jde hlavně o další prostory pro výstavy. „Klíčovými body rekonstrukce budou vytvoření atraktivního a dynamického vnitřního prostoru s velkorysým vstupem, zkvalitnění výstavních prostor – zejména zvýšením stropů a zapojení přirozeného světla, zpřehlednění orientace návštěvníků a zatraktivnění veřejného prostoru před hlavní fasádou a jeho propojení s okolím,“ přiblížil Fajt.

Nahrávám video

Při poslední rekonstrukci byla budova od ulice oddělena, to se má nyní změnit a v předpolí paláce má vzniknout relaxační zóna. Do provozu galerie by měly být díky úpravám zapojeny i terasy, dnes veřejnosti nepřístupné. Obnovena bude fasáda a vymění se technologie, čímž by se měla snížit energetická náročnost objektu a provozní náklady a propojit interiér s exteriérem přirozeným světlem.

Podmínkou pro architekty, aby se mohli soutěže zúčastnit, bude zkušenost s alespoň jednou novostavbou, rekonstrukcí nebo transformací veřejné budovy s kulturním využitím, tedy muzea, galerie, divadla či koncertního sálu.

Veletržní palác má být podle představ vedení Národní galerie po své rekonstrukci hlavním kontaktním místem mezi uměním a veřejností s množstvím aktivit pro místní obyvatele, studenty, děti, zahraniční návštěvníky i odborníky. Poskytne také zázemí pro většinu administrativy Národní galerie a bude domovem uměleckých děl shromážděných během posledních dvou století.

Novou podobu paláce vyberou historik i emeritní šéfové muzeí v Nizozemsku a Izraeli

V porotě vedle Fajta zasednou emeritní generální ředitel Rijksmusea v Amsterdamu Wim Pijbes, emeritní ředitel Izraelského muzea v Jeruzalémě James S. Snyder, historik architektury Zdeněk Lukeš, architektka Annabelle Selldorfová a jako náhradníci ředitelka Sekce prezentace, marketingu a komunikace Národní galerie Praha Veronika Wolfová a architekt a propagátor architektury Adam Gebrian.

Porota nyní bude spolupracovat s galerií na dokončení soutěžních podmínek. Soutěž galerie pořádá ve spolupráci s CCEA MOBA (Centre for Central European Architecture). Z přihlášených porota vyzve 12 architektonických studií k předložení návrhu řešení. Galerie chce všechny návrhy představit veřejnosti. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Do Karlových Varů dorazil Dustin Hoffman, hlavní festivalová hvězda

Na Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary přiletěl americký herec Dustin Hoffman. Hlavní festivalová hvězda převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Do dějiště festivalu dorazili už i američtí herci Jesse Eisenberg a Harvey Keitel a také americká režisérka, scenáristka a herečka Maggie Gyllenhaalová.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Skončila obnova šikmého kostela v Karviné. Září původními barvami

Skončila obnova střechy a fasády kostela svatého Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého jako šikmý kostel. Památku nyní zdobí původní historické barvy – šedá, bílá a červená. Památkáři se inspirovali dochovanými fotografiemi poslední „přeživší“ stavby původní Karviné. Práce vyšly na sedm milionů korun, z toho 5,9 milionu pokryla dotace z evropského programu Spravedlivá transformace. Zbytek zaplatila farnost Karviná-Doly především z výnosů ze vstupného na komentované prohlídky.
před 4 hhodinami

Bezhlavý jezdec se vrací výstavou

Byli čtyři, byli mladí a byla zrovna devadesátá léta. Umělci Josef Bolf, Ján Mančuška, Jan Šerých a Tomáš Vaněk spolu tehdy založili skupinu Bezhlavý jezdec. Zajímaly je nové umělecké přístupy. Galerie hlavního města Prahy toto období připomíná na stejnojmenné výstavě.
před 6 hhodinami

V Eurovizi bude nově soutěžit Kanada

Kanada vyšle v roce 2027 poprvé svého zástupce do Eurovize. Písňovou soutěž pořádá Evropská vysílací unie (EBU), evropská adresa ale není pro účastníky klání podmínkou. Koneckonců poslední novou zemí, která se přihlásila, byla před deseti lety Austrálie. Naopak některé zahraniční weby zaměřené na Eurovizi spekulují, zda není ohrožena účast Česka.
před 9 hhodinami

Z historie festivalu ve Varech: „objevil“ DiCapria a ovlivnila ho politika

Filmový festival v Karlových Varech si připomíná letos dvě výročí. Koná se jubilejní, šedesátý ročník, současně ale uplyne osmdesát let od konání toho vůbec prvního, tenkrát ještě v Mariánských Lázních. Nesoulad v číslech způsobilo i střídání s přehlídkou v Moskvě. Česká televize se ohlíží za historií KVIFF prostřednictvím deseti témat.
před 16 hhodinami

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
1. 7. 2026

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
1. 7. 2026

Evropský pohled