Olomoucké muzeum vystavuje modely staveb i živé architekty. Přibližuje, jak vzniká budova

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Výstava Architektura v procesu čerpá z muzejní sbírky a čítá dvaadvacet tisíc položek. Nejstarší práce, které našly kurátorky v depozitáři muzea, pocházejí z počátku devatenáctého století. Jde o školní práce tehdejších studentů architektury.

Na výběru ze sbírky výstava ukazuje „budování“ architekta od školního drilu přes upevňování vlastního rukopisu až po praxi ztíženou dobovými podmínkami. „Jako příklad mohu uvést různá stádia hledání a skicování staveb nebo třeba změnu projektu pod tlakem estetických norem s příchodem socialistického realismu,“ doplnila kurátorka Klára Jeništová.

Na konkrétních stavbách je pak vidět, jakým způsobem architekt svou představu postupně buduje. Na výstavě jsou výkresy, modely a promítání realizovaných projektů i neuskutečněných vizí, a to od renomovaných, ale i zcela zapomenutých architektů.

Architekti na papíře i přímo v galerii

„Návštěvníci se setkají s díly slavných jmen: Jana Kotěry, Lubomíra a Čestmíra Šlapetových, Aleny Šrámkové, manželů Machoninových, Václava Aulického, ale i s pracemi mladších tvůrců, například z architektonického studia Malý Chmel. Součástí expozice je však také čerstvá diplomová práce z pražské Uměleckoprůmyslové školy,“ upřesnila spoluautorka výstavy Martina Mertová.

Mezi skvosty patří urbanistický plán rodinného bydlení pro dělníky ve Zlíně. Pro Tomáše Baťu ho v letech 1915–1918 vypracoval český architekt Jan Kotěra. „Dlouho se mělo za to, že plán je ztracený, nám se však podařilo ho dohledat v pozůstalosti jednoho zlínského architekta a dnes jej poprvé vystavujeme,“ upozorňuje Jeništová.

Nahrávám video
Co je to architektura a jak vzniká? Odpovědi na tyto otázky se snaží hledat unikátní výstava
Zdroj: ČT24

Bonusem jsou živí architekti. Do výstavních prostor se totiž na čas přestěhovalo reálné architektonické studio Amulet. Muzeum ho vybralo na základě otevřené výzvy.

„Budou pracovat jednak na vlastních projektech, jednak na přípravě architektonického řešení muzejní výstavy plastiky, která se uskuteční v roce 2023. Lidé tedy budou moci s architekty komunikovat a sledovat jejich práci v procesu vzniku,“ popsala Martina Mertová.

Architekturu v procesu ukazuje Muzeum umění Olomouc do 12. března příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16:18Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 13 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
včera v 18:46

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
včera v 16:03

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26
Načítání...