Olomoucké muzeum vystavuje modely staveb i živé architekty. Přibližuje, jak vzniká budova

Jak vzniká architektura? Muzeum umění Olomouc připravilo sondu do práce a uvažování architektů. Oboje na výstavě přibližují skici, modely, plány, technické výkresy, ale i korespondence architektů se zhotoviteli staveb – a také fungující architektonické studio přímo v galerii.

Výstava Architektura v procesu čerpá z muzejní sbírky a čítá dvaadvacet tisíc položek. Nejstarší práce, které našly kurátorky v depozitáři muzea, pocházejí z počátku devatenáctého století. Jde o školní práce tehdejších studentů architektury.

Na výběru ze sbírky výstava ukazuje „budování“ architekta od školního drilu přes upevňování vlastního rukopisu až po praxi ztíženou dobovými podmínkami. „Jako příklad mohu uvést různá stádia hledání a skicování staveb nebo třeba změnu projektu pod tlakem estetických norem s příchodem socialistického realismu,“ doplnila kurátorka Klára Jeništová.

Na konkrétních stavbách je pak vidět, jakým způsobem architekt svou představu postupně buduje. Na výstavě jsou výkresy, modely a promítání realizovaných projektů i neuskutečněných vizí, a to od renomovaných, ale i zcela zapomenutých architektů.

Architekti na papíře i přímo v galerii

„Návštěvníci se setkají s díly slavných jmen: Jana Kotěry, Lubomíra a Čestmíra Šlapetových, Aleny Šrámkové, manželů Machoninových, Václava Aulického, ale i s pracemi mladších tvůrců, například z architektonického studia Malý Chmel. Součástí expozice je však také čerstvá diplomová práce z pražské Uměleckoprůmyslové školy,“ upřesnila spoluautorka výstavy Martina Mertová.

Mezi skvosty patří urbanistický plán rodinného bydlení pro dělníky ve Zlíně. Pro Tomáše Baťu ho v letech 1915–1918 vypracoval český architekt Jan Kotěra. „Dlouho se mělo za to, že plán je ztracený, nám se však podařilo ho dohledat v pozůstalosti jednoho zlínského architekta a dnes jej poprvé vystavujeme,“ upozorňuje Jeništová.

2 minuty
Co je to architektura a jak vzniká? Odpovědi na tyto otázky se snaží hledat unikátní výstava
Zdroj: ČT24

Bonusem jsou živí architekti. Do výstavních prostor se totiž na čas přestěhovalo reálné architektonické studio Amulet. Muzeum ho vybralo na základě otevřené výzvy.

„Budou pracovat jednak na vlastních projektech, jednak na přípravě architektonického řešení muzejní výstavy plastiky, která se uskuteční v roce 2023. Lidé tedy budou moci s architekty komunikovat a sledovat jejich práci v procesu vzniku,“ popsala Martina Mertová.

Architekturu v procesu ukazuje Muzeum umění Olomouc do 12. března příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...