Jsem trošku „cáklej“. Olomoucké muzeum vystavuje stavby architekta Braunera

Stavby architekta Petra Braunera zná v Olomouci každý. Milovník funkcionalismu a technologických novinek navrhl například pavilon A na Výstavišti Flora nebo bytový dům s vodojemem. V olomouckém Muzeu umění je možné si nyní prohlédnout jeho originální návrhy a dobové fotografie původních staveb.

Petr Brauner chtěl být nejprve tvůrcem animovaných filmů. Původní záliba se promítá i do jeho skic kreslených tužkou a návrhů precizně překreslených perem. Vytvářel je ručně i v době, kdy možnosti architektonické profese rozšířila moderní technika. „Měli jsme tehdy počítač, ale tím jsme dělali jen popisky, aby to vypadalo, že jsme in, ostatní se dělalo s šablonou,“ popisuje Brauner. 

Jedním z jeho prvních velkých projektů byl pavilon A pro olomoucké Výstaviště Flora. Nosné sloupy dodnes připomínají zcela záměrně stromy tropického deštného pralesa. Nepřehlédnutelná je i teplárna na Tovární ulici. Při její rekonstrukci a dostavbě ve druhé polovině devadesátých let zakryl Brauner trubky a rozvody jakousi šedou kapotou, takže budova vypadá jako netradiční obytný dům.

Nebál se vybočit

„Petr Brauner měl velké štěstí, protože nikdy nemusel dělat na zakázkách, jimž se věnovala většina architektů, tedy na panelových sídlištích, a pokud už na nich pracoval, tak vytvářel stavby, které byly atypické, čili se vyhnul panelové prefabrikaci,“ podotýká k architektovým pracím kurátorka výstavy Klára Jeništová. 

Sám Brauner přiznává, že se nebál vybočit z průměru. „Někteří mí kolegové do atypických staveb nešli, protože projednávat to s dodavatelem bylo velice náročné. Ale já jsem si vydobyl určitou pozici. Možná jim řekli, že jsem trošku ‚cáklej‘, tak si asi vedoucí říkali: ‚Jen ho nechte‘,“ domnívá se architekt.

Nahrávám video

Takovým způsobem vznikla jedna ze současných architektonických ikon Olomouce – věžový  dům s vodojemem na Nové ulici, svého druhu jediná stavba u nás. „Vtip byl v tom, že jde o dva vodojemy. Jeden je uprostřed a kolem něj druhý. S takovým požadavkem přišel statik, zabránili jsme tím excentrickému přetížení stavby, které by nastalo vypuštěním vodojemu. Byla to hodně zajímavá práce,“ vzpomíná Brauner. 

V Olomouci najdou zájemci zhruba dvě desítky Braunerových staveb. Neprogresivnější návrhy poznamenané technicistním stylem se ale nikdy nerealizovaly. Jak by mohly vypadat proluky v historických zástavbách města, si ale mohou prohlédnout alespoň návštěvníci muzea v Olomouci. Výstava věnovaná významnému architektovi spojenému s tímto moravským městem potrvá do 13. října. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...