Téměř dvě stovky exponátů představuje Muzeum umění Olomouc na výstavě Posvátné umění v nesvaté době. Věnuje se období komunistického režimu – etapě československých dějin, která sakrálnímu umění nepřála. Přesto vznikla řada duchovních uměleckých děl a projektů od umělců jako Mikuláš Medek nebo Otmar Oliva. Součástí výstavy jsou i nerealizované architektonické projekty.
Výstava například připomene příběh projekční kanceláře Huť Jaroslava Čermáka, která vyprojektovala několik pozoruhodných staveb a úprav kostelů. Jedním z nich byla i novostavba domova sester společně s kaplí Božského Srdce Páně, která se dodnes nachází ve Fakultní nemocnici Olomouc.
„Architekt Čermák hodně pracoval s funkcionalistickým tvaroslovím, takže se jedná o čistou, pravoúhlou architekturu,“ popisuje kurátorka Šárka Belšíková. Svému účelu sloužila kaple do roku 1957, kdy řádové sestry musely nemocnici definitivně opustit. Už o rok později se z kaple stal přednáškový sál a pro přednášky slouží dodnes. Z bohaté výzdoby zbyla jen vitráž v předsíni.
Ukryto na farách a v kostelích
Výstava mapuje sakrální umění vytvořené od únorového převratu v roce 1948 až po revoluci v roce 1989. Autoři výstavy objeli během dvou let příprav na stovku kostelů a kaplí. „Spíše překvapilo správce farností než nás, co se na farách nebo v kostelích ukrývá,“ podotýká kurátorka.
Třeba plastika sochaře Luďka Tichého ležela na kúru kostela v Praze-Braníku, odlomená od kříže, a potřebovala zásah restaurátorů. Stejně jako návrh nástěnné malby pro hustopečskou kapli svatého Rocha. Ten zůstal od šedesátých let srolovaný.
Výstava zahrnuje obrazy, kresby, sochy a grafiky, ale také modely, architektonické plány, vitráže, relikviáře, svícny či textilní předměty. Jsou mezi nimi díla takových umělců, jako jsou Mikuláš Medek, Jan Exnar, Jan Jemelka, Ludvík Kolek, Otmar Oliva, Miroslav Rada, Miloslav Troup či například Vojmír Vokolek.
Odvaha nová díla prosadit
Moderní umění vznikalo v době komunistické totality často pro venkovské kostely, spíše na Moravě, což však nelze podle Belšíkové úplně zobecnit. „Uskutečněné projekty jsou spíše než s geografií spjaty se jmény výrazných osobností kněží, kteří měli odvahu nová díla prosadit navzdory době a především pro ně dokázali získat věřící,“ říká.
Příkladem je kostel v Senetářově, který na rozdíl od jiných návrhů nezůstal jen na papíře. „Byla to vůle pátera Vavříčka, ale především farníků, kteří stavbu realizovali sami svou prací,“ doplnila kurátorka.
Návštěvníci si mohou prohlédnout plány architektů Jana Sokola, Jaroslava Čermáka, Tomáše Černouška, Lubomíra Šlapety a dalších. Ve zvláštní sekci představují autoři také české umělce působící v zahraničí – například vitráže, které vytvořil Josef Šíma pro kostel svatého Jakuba ve francouzské Remeši.
Posvátné umění v nesvaté době bude v Olomouci k vidění do 9. dubna.
