Od plejtváka přes Tugendhat po současné sklo. V digitální sbírce je české umění přístupné všem

3 minuty
České umění je přístupné v digitální sbírce
Zdroj: ČT24

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

Podle generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše je digitalizace pro muzea budoucností. Smyslem projektu je totiž zachovat české kulturní bohatství budoucím generacím a zároveň přiblížit tuzemskou kulturu zájemcům ze světa. Sbírka muzea je proto přístupná i v angličtině.

Virtuální návštěvníci si mohou projít historickou budovu a dozvědět se více třeba o plejtvákovi myšokovi, který je exponátem i neoficiálním maskotem Národního muzea. Toho mimochodem mohou zájemci při fyzické návštěvě expozice vidět díky aplikaci s rozšířenou realitou nejen jako kostru, ale plavajícího uprostřed oceánu.

Památky UNESCO i současné sklo

Sbírku uvádí abeceda pojmů, které definují českou kulturu. Například písmeno F značí Franze Kafku, písmeno G zase gotiku. V Česku se do projektu zapojily dvě desítky kulturních institucí, mimo jiné Muzeum umění v Olomouci, Národní divadlo v Praze, Plzeňská filharmonie nebo vila Tugendhat v Brně, která je na seznamu památek UNESCO.

Srdce Česka zahrnuje více než dvacet panoramatických pohledů, mezi něž patří i panorama Domu u Černé Matky boží v Praze, a přes dva a půl tisíce děl a artefaktů. Prohlížet si lze zdigitalizovaná díla Františka Kupky, Josefa, Čapka, Toyen nebo rozměrnou Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Velkoformátová plátna s vyobrazením slovanské historie jsou přístupna ve vysoce kvalitním rozlišení, které umožňuje z detailní blízkosti studovat jednotlivé tahy štětcem.

obrázek
Zdroj: ČT24

Ze současných výtvarníků vezme virtuální zájemce do svého ateliéru sklářský výtvarník Martin Janecký, který jako jeden z mála ovládá techniku tvarování skla zevnitř žhavé baňky. „Je skvělé, že se české umění, ať už historické, nebo současné, dostane až mezi pět miliard lidí, které mají přístup i internetu,“ podotýká k projektu.

Šest milionů artefaktů

Před dvěma lety vznikla na Google Arts & Culture výstava věnovaná historii 17. listopadu 1939, kdy nacisté zavřeli české vysoké školy a studenty poslali do koncentračních táborů, a také 17. listopadu 1989, kdy potlačená demonstrace vysokoškolských studentů vyústila v sametovou revoluci. Výstava připravená organizací Paměť národa představila dobové fotografie a vzpomínky pamětníků.

Dlouhodobě spolupracuje s platformou Google Arts & Culture například pražské Museum Kampa. Sbírka Heart of Czechia – jejíž anglický název ukrývá slovo „art“, tedy „umění“ – je ale první takového rozsahu.

Platforma Google Arts & Culture existuje jedenáct let. Věnuje se především výtvarnému umění, literatuře, hudbě, performativnímu umění, ale i historii a společenskému dění. Jako nekomerční iniciativa se snaží globálně zpřístupnit kulturu jednotlivých regionů. Nyní má přes dva tisíce partnerů z více než osmdesáti zemí a shromažďuje přes šest milionů artefaktů prostřednictvím více než 3,7 tisíce digitálních výstav.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...