Vila Tugendhat

Vydatný déšť a silný vítr poškodily nejen obytné domy, ale omezily provoz i některých památek. Uzavřena je zahrada vily Tugendhat nebo Podzámecká zahrada v Kroměříži. Zaplavené bylo také Babiččino údolí. Fatální škody se ale naštěstí památkovým objektům vyhnuly.

Odborná konference popisující památkovou obnovu stavby ve čtvrtek slavnostně otevřela Arnoldovu vilu v brněnských Černých Polích. Pro veřejnost se začne čtyřpatrová vila s věžičkou otevírat postupně od poloviny ledna, řekl novinářům Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna, které stavbu spravuje.

Prezident Petr Pavel řekl, že chápe a přijímá rozhodnutí hlavy slovenského státu Zuzany Čaputové, která napřesrok nebude obhajovat mandát. Oba prezidenti se sešli v zahradách vil Tugendhat a Löw-Beer v rámci festivalu Meeting Brno. Čaputová zdůraznila, že je její rozhodnutí definitivní, Slovensko podle ní potřebuje někoho s novými silami.

Se začátkem dubna se tradičně v Česku otevírají brány památek. Kromě stovky státních hradů, zámků a dalších objektů včetně industriálních a technických památek přivítají návštěvníky také památky soukromé, k nimž patří například šlechtická sídla, často v rukou potomků bývalých majitelů.

Brněnskou vilu Tugendhat, obrazy Alfonse Muchy nebo expozice Národního muzea si mohou prohlížet zájemci z celého světa. První velká digitální sbírka českého umění, designu a architektury je nově k vidění na platformě Google Arts & Culture. Projekt Srdce Česka (Heart of Czechia) vznikl pod patronátem českého předsednictví v Radě Evropské unie a je volně přístupný.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.

Předseda ODS Václav Klaus a předseda HZDS Vladimír Mečiar se sešli v brněnské vile Tugendhat ke svému prvnímu povolebnímu jednání. V brzkých ranních hodinách předstoupili před novináře Milan Kňažko a Václav Klaus. Ten novinářům řekl, že „je evidentní, že HZDS má zájem o vytvoření svrchovaného státu s mezinárodní subjektivitou a o nalezení nějakého zvláštního útvaru.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Architekt Petr Haimann se v roce 1941 jako tříletý chlapec z brněnské židovské rodiny ocitl v terezínském ghettu. Jeho otec Karel Haimann byl projektantem a autorem vzduchotechniky v brněnské vile Tugendhat. V Terezíně pracoval jako instalatér. Němci ho potřebovali, a to ho i s manželkou a synem zřejmě zachránilo před transportem do Osvětimi.

Brněnská vila Tugendhat oslaví 20. výročí od zápisu na Seznam světového dědictví UNESCO. Pro zájemce o architekturu správa vily připravila mimořádné sváteční prohlídky 26. a 31. prosince. Ve čtvrtek také spouští nové webové stránky.

Po loňské pauze kvůli covidové pandemii se v sobotu v Brně znovu uskuteční muzejní noc. Brány některých výstavních síní, galerií nebo památkových objektů zůstanou otevřené až do půlnoci. Kromě expozic se mohou lidé těšit na doprovodný program, třeba komentované prohlídky, koncerty, tvůrčí dílny a módní přehlídku. Muzejní noc se v Brně obvykle koná v květnu. Letos na jaře však ještě epidemická situace nebyla optimální, nakonec se tak většina institucí dohodla na srpnovém termínu.

Secesní Arnoldova vila v Brně si má i po plánované rekonstrukci za necelých 120 milionů korun zachovat autenticitu. Úplně nové tak bude v budově pouze zázemí pro návštěvníky. Úkolem je dům jako kulturní památku konzervovat, řekl ve středu architekt Zdeněk Přibyl. Arnoldova vila byla v roce 2010 prohlášena kulturní památkou, v současnosti ale patří mezi ty nejvíce ohrožené.

Běžnou nabídku prohlídek, které pořádá turistické a informační centrum Brno doplní v létě série s netradičními náměty: Dvě běžecké komentované trasy s názvem „Zaběhni si brněnské památky“ a pět vyhlídkových okruhů turistického mikrobusu.

Přesně před dvaceti lety, 2. prosince 2000, se jedna z nejvýraznějších olomouckých památek, barokní sloup Nejsvětější Trojice, dostala na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Sloup vysoký přes 32 metrů byl postaven v letech 1716 až 1754, jedná se o největší seskupení barokních soch v jedné skulptuře ve střední Evropě. Pro Olomoučany je památka výjimečná i tím, že se na její stavbě podíleli jenom místní umělci.

Podnikatel Fritz Tugendhat je známý hlavně jako majitel slavné funkcionalistické vily, která nese jeho jméno a již vybudoval spolu s manželkou Gretou. Pocházel z bohaté německé židovské továrnické rodiny, jejíž členové se od poloviny 19. století zasloužili o rozvoj Brna. O majetek, včetně světově proslulé stavby, je ale připravili nejdříve po okupaci nacisté a posléze také komunistický režim.

Zahrady brněnských vil Tugendhat a Löw-Beer se po letech znovu propojily. Návštěvníci mezi nimi můžou od pátku procházet přes turniket. Úprav se dočkaly také cesty, přibylo i nové osvětlení. Práce vyšly celkem na tři miliony korun.

Fiktivní příběh v kulisách reálné architektonické perly nabízí filmová adaptace bestselleru Skleněný pokoj. Britský spisovatel Simon Mawer se inspiroval osudy brněnské vily Tugendhat. Ve funkcionalistické památce se drama režiséra Julia Ševčíka také natáčelo. Stejně jako v příběhu skutečné stavby, tak i ve filmu se odráží české dějiny turbulentního dvacátého století. Film je možné zhlédnout v iVysílání až do 31. května.

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

Speciální prohlídkou se vila Tugendhat ve čtvrtek otevřela lidem se zrakovým postižením. Pro skupiny nevidomých a slabozrakých platily v památce UNESCO mimořádné podmínky: měli totiž jedinečnou příležitost si část vybavení vily osahat. Vedení vily Tugendhat akci uspořádalo ve spolupráci se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých (SONS).

Román Simona Mawera Skleněný pokoj i jeho stejnojmenná filmová adaptace je fiktivním příběhem fiktivního domu. Podobnost s architekturou vily Tugendhat a obyvateli této památky UNESCO ale není čistě náhodná. Slavná funkcionalistická stavba britského spisovatele k napsání bestselleru inspirovala, a proto se stala také kulisami pro filmový příběh. Ten se ve vile Tugendhat natáčel.

Za týden vstoupí do kin film Skleněný pokoj. Je adaptací stejnojmenného románu z roku 2009, jímž si spisovatel Simon Mawer u českých čtenářů získal popularitu a u britských kritiků ocenění v podobě nominace na Man Bookerovu cenu. Inspirací k bestselleru byla pro britského autora funkcionalistická vila Tugendhat v Brně. V ní se snímek také natáčel.

Dvacet kostýmů, které se objeví v chystaném filmu Skleněný pokoj, si už mohou prohlédnout návštěvníci v Brně. A to přímo na místě, které je s filmem spjaté, ve slavné funkcionalistické vile Tugendhat. Ve vile se film na motivy bestselleru Simona Mawera natáčel. Do kin se dostane letos v březnu.

Život operní pěvkyně Emy Destinnové inspiroval autory nového představení Bouře a klid. V podání divadelního souboru proART Company se v něm kloubí slovo, zpěv a tanec. Autor projektu Martin Dvořák si pro realizaci vybral strohé prostory vily Tugendhat.

Ve vile Tugendhat se v následujících měsících bude s běžnými návštěvníky střídat filmový štáb. V březnu tam totiž začne v česko-slovenské koprodukci natáčení filmu Skleněný pokoj, inspirovaný stejnojmenným románem. Proti knize se dlouhodobě ohrazuje část rodiny Tugendhatů, kterou město ujišťuje, že film bude uveden jako fiktivní.