Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
„Byl to skvělý společník – vřelý, vtipný a měl nesmírné znalosti o široké škále témat. Není mnoho spisovatelů, kteří vás přesvědčivě dokážou přenést od Malty šestnáctého století až k ruské invazi do Prahy,“ uvedl Richard Beswick, ředitel nakladatelství Abacus, které Mawerovy knihy vydávalo 25 let. Mawer zemřel nečekaně ve středu 12. února.
„Simon byl velmi mladistvý a energický sedmdesátník, který v sobě měl ještě spoustu knih a stále měl světu co říct. (...) Ztratili jsme výjimečného spisovatele a člověka,“ prohlásil Beswick.
Mawerovým nejslavnějším románem je podle nakladatele Skleněný pokoj, který vypráví o židovsko-křesťanském manželském páru v předválečném Československu a je inspirován osudy známé brněnské vily Tugendhat. Navrhl ji v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. „Ten příběh je fikce, ale zasazená do vily Tugendhat,“ uvedl v minulosti pro ČT při příležitosti uvedení stejnojmenného filmu. „Už v době svého vzniku to byla stavba budoucnosti,“ dodal Mawer s tím, že Československo bylo v té době zemí plnou naděje.
V roce 2009 se román dostal mezi finalisty Man Bookerovy (nyní Bookerovy) ceny, která je nejprestižnějším oceněním v anglofonní literatuře.
„Jezdím sem rád, nic jiného v tom není“
Další z ceněných knih je román Pražské jaro z roku 2018, kde Mawer mapuje optimismus roku 1968 v tehdejším Československu i jeho náhlý konec po invazi armád Sovětského svazu a dalších členů Varšavské smlouvy očima trojice Britů, kteří se v bouřlivém období ocitají v Praze. I tato kniha sklidila příznivé recenze.
V českém prostředí se ale kromě Skleněného pokoje a Pražského jara odehrává také děj dřívějšího Mawerova románu Mendelův trpaslík. V něm vypráví příběh zakladatele moderní genetiky, kněze a opata augustiniánského kláštera Johanna Gregora Mendela.
Česko navštívil poprvé v devadesátých letech. „Jezdím sem rád,“ řekl Mawer při jedné ze svých návštěv čtenářům. Na otázku, čím jej Česko, respektive Československo, fascinuje, odpověděl, že neví. „Lidé se mě na to stále ptají. A já stále nedokážu odpovědět. Na tom, co bylo Československem a co je nyní Českou republikou a Slovenskem, je spousta věcí, které jsou přitažlivé a zajímavé. Jestli právě to vysvětluje můj neutuchající zájem, si nejsem úplně jistý. Nic jiného v tom není, žádné rodinné vazby nebo něco podobného,“ uvedl v roce 2018 pro Radio Prague International.
Inspirace z mnoha míst, kde Mawer žil
Mawerův otec byl důstojníkem britského Královského letectva (RAF) a jeho povolání rodinu zavedlo do různých zemí po celém světě. Mawer tak čerpal literární inspiraci z mnoha míst, kde žil. Rodina pobývala například na Kypru, kde je zasazen Mawerův román Swimming to Ithaca (Plavání na Ithacu), nebo na Maltě.
Mawer vystudoval biologii na Oxfordské univerzitě a později se stal učitelem biologie v Římě, kde strávil velkou část života. Jeho zájem o vědu a genetiku se promítl do řady jeho děl, včetně románu Mendelův trpaslík a jeho poslední knihy Ancestry (Rodokmen).
