Co zanechalo 30 let svobody na kulturní scéně? Rolling Stones, Entropu i Český sen

30 let svobody na scéně: Ohlédnutí za kulturními a společenskými událostmi (zdroj: ČT24)

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

  • Rafael Kubelík zahájil první svobodný ročník hudebního festivalu Pražské jaro (květen 1990).
  • V Československu poprvé koncertovali Rolling Stones; „valící se kameny“ se stihly setkat i s prezidentem Václavem Havlem  (srpen 1990).
  • Jedna z nejzásadnějších porevolučních kapel Lucie vydala debutové album Lucie (říjen 1990).
  • Premiéru měla Obecná škola, celovečerní debut Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka Svěráka, film získal nominaci na Oscara (srpen 1991).
  • Michal Viewegh vydal Báječná léta pod psa (duben 1992). Románová prvotina mu na léta zajistila místo jednoho z nejpopulárnějších českých spisovatelů.
  • Kritický pohled na raný kapitalismus přinesla Věra Chytilová v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág (prosinec 1992).
  • Kapela The Ecstasy of Saint Theresa uspěla v britské hitparádě (únor 1993). Pro britské posluchače ji objevil moderátor BBC John Peel.
  • Česká televize začala vysílat satirický pořad Česká soda (červen 1993).
  • Česko se stalo členskou zemí UNESCO (červenec 1993). 
  • V Praze vznikla Galerie Rudolfinum (leden 1994), která se soustředí především na prezentaci současných výtvarných umělců. Jako prvního představila sochaře Pavla Opočenského.
  • Kapela Psí vojáci vydala singl Žiletky (únor 1994).
  • V Česku koncertují poprvé Pink Floyd (září 1994).
  • Buty vydali desku Ppoommaalluu se skladbou Mám jednu ruku dlouhou (říjen 1994).
  • Začíná stavba Tančícího domu, jednoho z nemnoha odvážných příkladů porevoluční architektury (září 1994). 
  • Jáchym Topol vydává knihu Sestra (prosinec 1994). Románová prvotina patří k výjimečným českým prózám konce dvacátého století.
  • Komediálně-dojemný příběh Kolja od Jana Svěráka obdržel Oscara (březen 1997).
  • Premiéru měl muzikál Dracula (říjen 1995).
  • Darja Klimentová se stala primabalerínou Královského baletu v Londýně  (léto 1997).
  • The Plastic People of the Universe zahráli v Bílém domě (září 1998).
  • Jan Hřebejk uvedl do kin jednu z nejoblíbenějších filmových komedií Pelíšky (duben 1999).
  • Premiéru měla hořká komedie Samotáři režiséra Davida Ondříčka (duben 2000).
  • Retrospektiva v Galerii hlavního města Prahy přiblížila tvorbu malířky Toyen (květen 2000).
  • Balet Národního divadla nastudoval Sinfoniettu v choreografii Jiřího Kyliána (prosinec 2000),
  • Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat byl nominován na Oscara (únor 2001).
  • Vila Tugendhat byla zapsána na seznam UNESCO (leden 2002).
  • Poprvé se udělovala cena Magnesia Litera (duben 2002).
  • Konal se první ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava (červenec 2002). Zahráli třeba francouzští Senses nebo polští Uado Taraban.
  • Jan Tříska exceloval jako Král Lear při Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě (srpen 2002).
  • Svou činnost v Praze zahájilo Museum Kampa (leden 2003).
  • Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 vydali komiks o sudetském výpravčím Aloisi Nebelovi (říjen 2003).
  • Mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá v MET (listopad 2003). Na prestižní operní scéně debutovala rolí Cherubína v Mozartově Figarově svatbě.
  • Na Oscara byly nominovány válečné Želary Ondřeje Trojana (únor 2004).
  • Na Pražském hradě byla k vidění výstava surrealistického výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera a jeho ženy Evy (duben 2004).
  • Vít Klusák a Filip Remunda zaujali dokumentem Český sen o reklamní manipulaci. Jeho  natočení založili na mystifikační kampani k otevření nového hypermarketu (červen 2004).
  • Vyšla poslední kniha Josefa Škvoreckého Obyčejné životy (listopad 2004).
  • V Praze zahájilo provoz Centrum současného umění DOX (leden 2008). Multifunkční prostor vznikl z bývalé továrny.
  • Markéta Irglová a Glen Hansard získali Oscara za píseň k muzikálu Once (únor 2008).
  • Týdeník Respekt zveřejnil článek, podle něhož byl spisovatel Milan Kundera v padesátých letech udavačem (říjen 2008).
  • Pozornost k českému předsednictví Rady Evropské unie přitáhlo dílo Davida Černého. V satirické plastice Entropa znázornil stereotypy spojené s jednotlivými zeměmi EU (leden 2009). 
  • Premiéru měl celovečerní režijní debut a zároveň poslední film Václava Havla Odcházení (březen 2011).
  • Na náměstí Svobody v centru Brna začal fungovat takzvaný brněnský orloj. Kamennou plastiku ve tvaru projektilu, z níž každý den v jedenáct dopoledne vypadne kulička, přijala veřejnost rozporuplně (září 2010).
  • Česká výtvarnice Kateřina Šedá se představila v Tate Modern performancí Od nevidím do nevidím. Pro londýnskou galerii dovezla obyvatele moravské vesnice Bedřichovice, aby zde „předvedli“ svůj běžný den (říjen 2011).
  • Jiří Bělohlávek se na BBC Proms rozloučil s šéfdirigováním Symfonického orchestru BBC. Následně se stejné funkce ujal v České filharmonii (září 2012).