Co zanechalo 30 let svobody na kulturní scéně? Rolling Stones, Entropu i Český sen

• jab

7. 11. 2019‌‌|Zdroj: ČT24

Nahrávám video

30 let svobody na scéně: Ohlédnutí za kulturními a společenskými událostmi

Zdroj: ČT24

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

Fakta

Výběr z porevolučních kulturních událostí

• Rafael Kubelík zahájil první svobodný ročník hudebního festivalu Pražské jaro (květen 1990).
• V Československu poprvé koncertovali Rolling Stones; „valící se kameny“ se stihly setkat i s prezidentem Václavem Havlem  (srpen 1990).
• Jedna z nejzásadnějších porevolučních kapel Lucie vydala debutové album Lucie (říjen 1990).
• Premiéru měla Obecná škola, celovečerní debut Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka Svěráka, film získal nominaci na Oscara (srpen 1991).
• Michal Viewegh vydal Báječná léta pod psa (duben 1992). Románová prvotina mu na léta zajistila místo jednoho z nejpopulárnějších českých spisovatelů.
• Kritický pohled na raný kapitalismus přinesla Věra Chytilová v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág (prosinec 1992).
• Kapela The Ecstasy of Saint Theresa uspěla v britské hitparádě (únor 1993). Pro britské posluchače ji objevil moderátor BBC John Peel.
• Česká televize začala vysílat satirický pořad Česká soda (červen 1993).
• Česko se stalo členskou zemí UNESCO (červenec 1993). 
• V Praze vznikla Galerie Rudolfinum (leden 1994), která se soustředí především na prezentaci současných výtvarných umělců. Jako prvního představila sochaře Pavla Opočenského.
• Kapela Psí vojáci vydala singl Žiletky (únor 1994).
• V Česku koncertují poprvé Pink Floyd (září 1994).
• Buty vydali desku Ppoommaalluu se skladbou Mám jednu ruku dlouhou (říjen 1994).
• Začíná stavba Tančícího domu, jednoho z nemnoha odvážných příkladů porevoluční architektury (září 1994). 
• Jáchym Topol vydává knihu Sestra (prosinec 1994). Románová prvotina patří k výjimečným českým prózám konce dvacátého století.
• Komediálně-dojemný příběh Kolja od Jana Svěráka obdržel Oscara (březen 1997).
• Premiéru měl muzikál Dracula (říjen 1995).
• Darja Klimentová se stala primabalerínou Královského baletu v Londýně  (léto 1997).
• The Plastic People of the Universe zahráli v Bílém domě (září 1998).
• Jan Hřebejk uvedl do kin jednu z nejoblíbenějších filmových komedií Pelíšky (duben 1999).
• Premiéru měla hořká komedie Samotáři režiséra Davida Ondříčka (duben 2000).
• Retrospektiva v Galerii hlavního města Prahy přiblížila tvorbu malířky Toyen (květen 2000).
• Balet Národního divadla nastudoval Sinfoniettu v choreografii Jiřího Kyliána (prosinec 2000),
• Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat byl nominován na Oscara (únor 2001).
• Vila Tugendhat byla zapsána na seznam UNESCO (leden 2002).
• Poprvé se udělovala cena Magnesia Litera (duben 2002).
• Konal se první ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava (červenec 2002). Zahráli třeba francouzští Senses nebo polští Uado Taraban.
• Jan Tříska exceloval jako Král Lear při Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě (srpen 2002).
• Svou činnost v Praze zahájilo Museum Kampa (leden 2003).
• Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 vydali komiks o sudetském výpravčím Aloisi Nebelovi (říjen 2003).
• Mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá v MET (listopad 2003). Na prestižní operní scéně debutovala rolí Cherubína v Mozartově Figarově svatbě.
• Na Oscara byly nominovány válečné Želary Ondřeje Trojana (únor 2004).
• Na Pražském hradě byla k vidění výstava surrealistického výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera a jeho ženy Evy (duben 2004).
• Vít Klusák a Filip Remunda zaujali dokumentem Český sen o reklamní manipulaci. Jeho  natočení založili na mystifikační kampani k otevření nového hypermarketu (červen 2004).
• Vyšla poslední kniha Josefa Škvoreckého Obyčejné životy (listopad 2004).
• V Praze zahájilo provoz Centrum současného umění DOX (leden 2008). Multifunkční prostor vznikl z bývalé továrny.
• Markéta Irglová a Glen Hansard získali Oscara za píseň k muzikálu Once (únor 2008).
• Týdeník Respekt zveřejnil článek, podle něhož byl spisovatel Milan Kundera v padesátých letech udavačem (říjen 2008).
• Pozornost k českému předsednictví Rady Evropské unie přitáhlo dílo Davida Černého. V satirické plastice Entropa znázornil stereotypy spojené s jednotlivými zeměmi EU (leden 2009). 
• Premiéru měl celovečerní režijní debut a zároveň poslední film Václava Havla Odcházení (březen 2011).
• Na náměstí Svobody v centru Brna začal fungovat takzvaný brněnský orloj. Kamennou plastiku ve tvaru projektilu, z níž každý den v jedenáct dopoledne vypadne kulička, přijala veřejnost rozporuplně (září 2010).
• Česká výtvarnice Kateřina Šedá se představila v Tate Modern performancí Od nevidím do nevidím. Pro londýnskou galerii dovezla obyvatele moravské vesnice Bedřichovice, aby zde „předvedli“ svůj běžný den (říjen 2011).
• Jiří Bělohlávek se na BBC Proms rozloučil s šéfdirigováním Symfonického orchestru BBC. Následně se stejné funkce ujal v České filharmonii (září 2012).