Co zanechalo 30 let svobody na kulturní scéně? Rolling Stones, Entropu i Český sen

Nahrávám video

Kolja získal Oscara, do Prahy se přivalili Rolling Stones, nadšení i kritiku sklidila stavba Tančícího domu a Václav Havel v pětasedmdesáti letech natočil filmový debut. U příležitosti výročí sametové revoluce se ČT24 ve speciálním pořadu ohlédla za třiceti lety na kulturní a společenské scéně. Jako hosté se k bilanci přidali scenáristé Zdeněk Svěrák a Petr Jarchovský, divadelní režisér David Radok, herec Ondřej Vetchý, historik architektury Zdeněk Lukeš nebo výtvarník David Černý.

  • Rafael Kubelík zahájil první svobodný ročník hudebního festivalu Pražské jaro (květen 1990).
  • V Československu poprvé koncertovali Rolling Stones; „valící se kameny“ se stihly setkat i s prezidentem Václavem Havlem  (srpen 1990).
  • Jedna z nejzásadnějších porevolučních kapel Lucie vydala debutové album Lucie (říjen 1990).
  • Premiéru měla Obecná škola, celovečerní debut Jana Svěráka podle scénáře jeho otce Zdeňka Svěráka, film získal nominaci na Oscara (srpen 1991).
  • Michal Viewegh vydal Báječná léta pod psa (duben 1992). Románová prvotina mu na léta zajistila místo jednoho z nejpopulárnějších českých spisovatelů.
  • Kritický pohled na raný kapitalismus přinesla Věra Chytilová v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág (prosinec 1992).
  • Kapela The Ecstasy of Saint Theresa uspěla v britské hitparádě (únor 1993). Pro britské posluchače ji objevil moderátor BBC John Peel.
  • Česká televize začala vysílat satirický pořad Česká soda (červen 1993).
  • Česko se stalo členskou zemí UNESCO (červenec 1993). 
  • V Praze vznikla Galerie Rudolfinum (leden 1994), která se soustředí především na prezentaci současných výtvarných umělců. Jako prvního představila sochaře Pavla Opočenského.
  • Kapela Psí vojáci vydala singl Žiletky (únor 1994).
  • V Česku koncertují poprvé Pink Floyd (září 1994).
  • Buty vydali desku Ppoommaalluu se skladbou Mám jednu ruku dlouhou (říjen 1994).
  • Začíná stavba Tančícího domu, jednoho z nemnoha odvážných příkladů porevoluční architektury (září 1994). 
  • Jáchym Topol vydává knihu Sestra (prosinec 1994). Románová prvotina patří k výjimečným českým prózám konce dvacátého století.
  • Komediálně-dojemný příběh Kolja od Jana Svěráka obdržel Oscara (březen 1997).
  • Premiéru měl muzikál Dracula (říjen 1995).
  • Darja Klimentová se stala primabalerínou Královského baletu v Londýně  (léto 1997).
  • The Plastic People of the Universe zahráli v Bílém domě (září 1998).
  • Jan Hřebejk uvedl do kin jednu z nejoblíbenějších filmových komedií Pelíšky (duben 1999).
  • Premiéru měla hořká komedie Samotáři režiséra Davida Ondříčka (duben 2000).
  • Retrospektiva v Galerii hlavního města Prahy přiblížila tvorbu malířky Toyen (květen 2000).
  • Balet Národního divadla nastudoval Sinfoniettu v choreografii Jiřího Kyliána (prosinec 2000),
  • Hřebejkův snímek Musíme si pomáhat byl nominován na Oscara (únor 2001).
  • Vila Tugendhat byla zapsána na seznam UNESCO (leden 2002).
  • Poprvé se udělovala cena Magnesia Litera (duben 2002).
  • Konal se první ročník multižánrového festivalu Colours of Ostrava (červenec 2002). Zahráli třeba francouzští Senses nebo polští Uado Taraban.
  • Jan Tříska exceloval jako Král Lear při Letních shakespearovských slavnostech na Pražském hradě (srpen 2002).
  • Svou činnost v Praze zahájilo Museum Kampa (leden 2003).
  • Jaroslav Rudiš a Jaromír 99 vydali komiks o sudetském výpravčím Aloisi Nebelovi (říjen 2003).
  • Mezzosopranistka Magdalena Kožená zpívá v MET (listopad 2003). Na prestižní operní scéně debutovala rolí Cherubína v Mozartově Figarově svatbě.
  • Na Oscara byly nominovány válečné Želary Ondřeje Trojana (únor 2004).
  • Na Pražském hradě byla k vidění výstava surrealistického výtvarníka a filmaře Jana Švankmajera a jeho ženy Evy (duben 2004).
  • Vít Klusák a Filip Remunda zaujali dokumentem Český sen o reklamní manipulaci. Jeho  natočení založili na mystifikační kampani k otevření nového hypermarketu (červen 2004).
  • Vyšla poslední kniha Josefa Škvoreckého Obyčejné životy (listopad 2004).
  • V Praze zahájilo provoz Centrum současného umění DOX (leden 2008). Multifunkční prostor vznikl z bývalé továrny.
  • Markéta Irglová a Glen Hansard získali Oscara za píseň k muzikálu Once (únor 2008).
  • Týdeník Respekt zveřejnil článek, podle něhož byl spisovatel Milan Kundera v padesátých letech udavačem (říjen 2008).
  • Pozornost k českému předsednictví Rady Evropské unie přitáhlo dílo Davida Černého. V satirické plastice Entropa znázornil stereotypy spojené s jednotlivými zeměmi EU (leden 2009). 
  • Premiéru měl celovečerní režijní debut a zároveň poslední film Václava Havla Odcházení (březen 2011).
  • Na náměstí Svobody v centru Brna začal fungovat takzvaný brněnský orloj. Kamennou plastiku ve tvaru projektilu, z níž každý den v jedenáct dopoledne vypadne kulička, přijala veřejnost rozporuplně (září 2010).
  • Česká výtvarnice Kateřina Šedá se představila v Tate Modern performancí Od nevidím do nevidím. Pro londýnskou galerii dovezla obyvatele moravské vesnice Bedřichovice, aby zde „předvedli“ svůj běžný den (říjen 2011).
  • Jiří Bělohlávek se na BBC Proms rozloučil s šéfdirigováním Symfonického orchestru BBC. Následně se stejné funkce ujal v České filharmonii (září 2012). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedožité jubileum Zagorové připomíná muzikál, kompilace i kniha

Zpěvačka Hana Zagorová by 6. září oslavila osmdesáté narozeniny. Pražské Divadlo Kalich uvádí pod názvem Biograf láska 2 už druhý muzikál postavený na písničkách několikanásobné Zlaté slavice. Hity Zagorové i písně, které se nestihly proslavit, připomíná také kompilace s příznačně osmdesáti skladbami. A za kariérou i životem zpěvačky se ohlíží také nová kniha s podtitulem Žít tady a teď.
včera v 11:07

Kocáb a Horáček ve své první opeře vyhání ďábly z Arezza

Zpěvák a skladatel Michael Kocáb s textařem Michalem Horáčkem napsali svou první operu. V kusu Vyhnání ďáblů z Arezza se inspirovali freskou z třináctého století i vlastní zkušeností s dohlížením na odsun sovětských vojsk z Československa.
3. 9. 2026

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
3. 9. 2026Aktualizováno3. 9. 2026

Zemřel básník, publicista a chartista Milan Ohnisko

Ve věku 61 let náhle zemřel básník, redaktor, publicista a signatář Charty 77 Milan Ohnisko. Od roku 2012 žil v Praze, spojen je ale především s Brnem.
3. 9. 2026

Krávy, Jezero a Barva duše. Tři české romány vznikly pro Frankfurt

Tři české autorky – Iva Hadj Moussa, Veronika Opatřilová a Ludmila Svozilová – mají šanci svými dosud nevydanými prózami zaujmout zahraniční čtenáře. Umožňuje jim to vítězství v soutěži Román pro Frankfurt, která provází tuzemskou účast na letošním Frankfurtském knižním veletrhu. Česko bude v říjnu čestným hostem této největší akce svého druhu na světě.
3. 9. 2026

Nový seriál Filter turbulence dospívání nepřikrášluje

V iVysílání už je kompletně dostupný nový seriál Filter. Šestidílný příběh o dospívání o přechodu do nové životní etapy zároveň Česká televize vysílá každou středu, počínaje 2. zářím.
3. 9. 2026

VideoFilmové premiéry: Dokonalý den, 33 kroků či Zápas století

Česká romantická komedie Dokonalý den svede dohromady dva protiklady, které se přitahují. V hlavních rolích Vladimír Polívka a Kateřina Marie Fialová. Snímek Sex a smrt v kempu Miasma se inspiroval poetikou slasher hororů, jako je Noční můra v Elm Street nebo Halloween. Česko-slovenský počin na pomezí dokumentu a fikce 33 kroků inscenuje skutečnou událost rasistického útoku na Roma Milana Daniela, který ve filmu ztvárnil sám sebe. Historické drama Samuraj a vězeň má být poctou japonským historickým velkofilmům. A sportovní dokument Zápas století se vrací ke čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v roce 1986, do něhož se promítlo politické napětí i osobní osudy hráčů.
3. 9. 2026

Clooney převzal na benátském filmovém festivalu Zlatého lva za celoživotní dílo

Americký herec a režisér George Clooney při středečním zahajovacím ceremoniálu benátského filmového festivalu převzal Zlatého lva za celoživotní dílo. Pětašedesátiletý Clooney patří mezi nejznámější tváře Hollywoodu a časté hosty benátského festivalu, který ve středu zahájil svůj 83. ročník. Ceremoniálu se zúčastnil po boku své manželky Amal Clooneyové.
2. 9. 2026Aktualizováno2. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.