Odborná konference popisující památkovou obnovu stavby ve čtvrtek slavnostně otevřela Arnoldovu vilu v brněnských Černých Polích. Pro veřejnost se začne čtyřpatrová vila s věžičkou otevírat postupně od poloviny ledna, řekl novinářům Zbyněk Šolc, ředitel Muzea města Brna, které stavbu spravuje.
Arnoldova vila v Brně je zrekonstruovaná, veřejnost se do ní podívá od ledna
V lednu začnou vznikat dvě stálé expozice. Ta ve druhém patře vznikne ve spolupráci s brněnskou židovskou obcí a bude mapovat historii tamních Židů, ve třetím patře najdou návštěvníci výstavu Genius Loci věnovanou architektovi a staviteli vily Josefu Arnoldovi, dějinám budovy a jejímu stavebnímu vývoji.
„Už od ledna nastoupí do vily pracovníci, kteří budou připravovat prohlídkové trasy, vzdělávací programy a kulturní akce i stálé expozice. Pilotní akce bychom rádi měli ve vile od konce ledna a naplno začne vše fungovat s otevřením zahrady v polovině května,“ nastínil Šolc.
Ve vile, kterou muzeum plánuje otevírat pravděpodobně od středy do neděle, budou lidé mít možnost navštívit stálé expozice, projít prohlídkové trasy samostatně nebo s průvodcem. Vše doplní dopolední vzdělávací programy pro školy a večerní kulturní akce nebo přednášky.
Snaha zachovat původní prvky
Obnova památky vyšla na 130 milionů korun, z toho 38,5 milionu se podařilo získat z norských fondů. Dalších dvacet milionů korun bude stát obnova rozsáhlé zahrady, kterou zaplatí ze svého rozpočtu Brno.
Při rekonstrukci objektu se stavebníci snažili zachovat co nejvíce původních prvků, což se podařilo u schodiště, velké části oken a obkladů.
Dům stojí v těsném sousedství zpřístupněných vil Tugendhat a Löw-Beer, je však starší. Vznikl pro stavitele Josefa Arnolda v šedesátých letech devatenáctého století. Poslední soukromí majitelé vily zahynuli za druhé světové války. Od padesátých let do roku 2013 sloužila stavba jako školka, poté byla téměř deset let prázdná a chátrala. Při stavebně-historickém průzkumu se podařilo najít řadu původních prvků, třeba dlažby nebo okenní kování.
Vedle stavebních prvků odhalili řemeslníci i další kus historie. „Našli jsme například tramvajový lístek z roku 1911 a papírový sáček na kávu, u kterého jsme přesně definovali, kde byla pražena. Bylo to na starém Brně,“ přiblížila vedoucí vily Tugendhat a Arnoldovy vily Iveta Černá.