Muzeum umění Olomouc nechává návštěvníky nahlédnout do své sbírky grafik. Připravilo proto dvojitou výstavu: v části Art&Print představuje takzvanou starou grafiku, pod názvem Post.Print zase shromáždilo díla dvacátého a jednadvacátého století.
K nejstarším vystaveným dílům patří dřevořezy Michaela Wolgemuta, které tento významný malíř a grafik vytvořil pro německého lékaře a sběratele Hartmanna Schelda. Jeho kronika z roku 1493 pojednává o dějinách světa, včetně představ o jeho budoucnosti a konci. Obsahuje mimo jiné vyobrazení vybraných měst, včetně nejstaršího známého pohledu na Prahu.
Grafika se totiž využívala nejprve především k zaznamenání informací o historii či kultuře a jejich šíření, brzy ale začala být sama vnímána i jako umělecké dílo. Historický či filozofický kontext je v grafickém umění stále znát.
„Na vybraných exponátech vyprávíme příběh grafiky v průběhu jejího historického vývoje i širokou škálu jejich výtvarných, námětových i funkčních podob. Jsou zde tak zastoupeny ilustrace, autorské tisky i reprodukční a užitá grafika. Z hlediska námětů alegorické i náboženské tisky, portréty, architektura, krajina, žánr i satira,“ vyjmenovává kurátorka Helena Zápalková, co návštěvníci najdou v části Art&Print.
Svými díly jsou zde prezentování například Jacques Callot, Aegidius Sadeler, Václav Hollar, Giovanni Battista Piranesi, Antonín Mánes či Julius Mařák. V části Post.Print, vymezené pro moderní a současné umění, si je možné prohlížet tvorbu Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové či Victora Vasarelyho.
S grafikou a jejími proměnami za více než pět set let se zájemci mohou v Olomouci seznamovat až do začátku března příštího roku. A to v přítmí – grafické listy totiž mohou být vystaveny světlu jen po omezenou dobu.
