Poplatnost době, nebo generační nepochopení? Umělci se přou o podobu institucí

3 minuty
Umělci kritizují české výtvarné instituce
Zdroj: ČT24

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Ředitelka Národní galerie Alicja Knastová se podle signatářů nesnaží spolupracovat s českými umělci, a galerie tak údajně neplní svoje poslání prezentovat současné umění. „Minulý rok spolupráce byla obrovská. My spolupracujeme se skupinou umělců, ale možná se někomu nelíbí, se kterými,“ reagovala na výtky Knastová.

Knastová čelí také kritice ze strany odborných rad Národní galerie, rezignovalo dvacet tři členů těchto orgánů. Jako důvod uvedli mimo jiné nedostatečnou komunikaci.

V souvislosti s Národní galerií vadí umělcům podepsaným pod výzvou i téma českého pavilonu na benátském bienále, kam bylo vybráno dílo s názvem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí od konceptuální umělkyně Evy Koťátkové. „Celou instituci (Knastová) strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi. V praxi to znamená, že na bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy, přivezené z Keni v době, kdy zde komunisti popravovali Miladu Horákovou a další,“ napsali umělci.

Podle Alicji Knastové projekt na bienále vybrala odborná porota z více než dvaceti návrhů a ona sama na výběr neměla vliv. Ředitelka se domnívá, že jde částečně o generační spor, protože signatáři dopisu jsou z jiné generace než autorka Koťátková.

Cena bez vítěze

Koťátková je mimo jiné držitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2007. Změny v udílení tohoto ocenění dopis také řeší. Cena byla do roku 2023 určena umělcům do 35 let, nyní je profilována pro nastupující generaci umělců a umělkyň. Skupině umělců vadí to, že se zrušil věkový limit pro oceněné a také, že se cena změnila na nesoutěžní, kdy vyhrávají všichni finalisté. „Už dávno ztratila prestiž,“ míní například výtvarník František Skála.

„Jestli se trošku mění pravidla vůči tomu, jak je nastavená společnost, domnívám se, že i tady je důležitý mezinárodní dialog. My samozřejmě tu cenu neurčujeme úplně sami,“ namítá ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Je AVU „učiliště“ jednoho typu umění?

Umělci ve výzvě požadují také analýzu fungování a restrukturalizaci Akademie výtvarných umění (AVU) a odstoupení rektorky Marii Topolčanské. „Současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání vysokoškolské instituce v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době. Současné vedení AVU vzbuzuje nedůvěru ve veřejném prostoru,“ stojí v prohlášení.

Podle podporovatelů výzvy AVU „nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu“. Jako příklad uvedli nedávnou uměleckou performanci Kateřiny Olivové, která před budovou AVU za zvuku techno hudby nahá rozhazovala hlínu. „Tato osoba se do vedoucí funkce ateliéru nedostala vítězstvím ve výběrovém řízení, ale bez konkurzu, neb tehdejší rektor Tomáš Vaněk využil právo veta a upozadil komisí vybraného vítěze Zbyňka Baladrána,“ tvrdí autoři dopisu.

„Taková škola nemá být učilištěm jednoho typu umění, ale má zastupovat všechny možné tendence, aby si mohl student svobodně vybrat,“ podpořil námitky v Událostech, komentářích výtvarník Michael Rittstein. Obává se, že uměleckou různost vystřídal „novomediálně konceptuální“ způsob myšlení. I on mluví o klesající úrovni vedoucích ateliérů a nedostatečných zkušenostech některých z nich pro výuku vzhledem k mladšímu věku.

16 minut
Události, komentáře: Maria Topolčanská a Michael Rittstein o výzvě umělců
Zdroj: ČT24

Rektorka AVU Maria Topolčanská v kritice konkrétně Michaela Rittsteina vidí i osobní motivaci kvůli výtvarníkovu synovi Lukáši Rittsteinovi, kterého odvolala z vedení sochařského ateliéru. A také ona, podobně jako ředitelka Národní galerie, mluví o generačním posunu. „Studenti sami jsou už dávno multimediální umělci, nejlepší sochařské diplomky za poslední roky byly sochy, instalace, performance. Jsou dál, protože jsou v souladu se současným uměním v Evropě, ve světě a škola je zaostalejší v každém případě, když na tohle nereaguje,“ míní s tím, že pestrost ateliérů se podle ní naopak stále zvyšuje, stejně jako emancipace studentů a studentek vybírat si svůj studijní plán.

„Tu výzvu vidím jako nastupující boj konzervativců a liberálů. A přiznávám, že nejsem konzervativní člověk, ve svých liberálních pozicích určitě setrvám,“ uvedla Topolčanská také. Rezignaci nezvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od Draculy po lidové příšery. Pestrost hororu ukazuje nová kniha

Upíři, ďáblové, mrtvoly, krev, ale třeba i ekologie mohou být ústředními tématy hororových děl. Rozmanitost a významné autory tohoto literárního a filmového žánru rozebírá publicista Antonín Tesař v nové knize V domě je příšera. Strach je podle něj pro horor důležitý, ale ne nutně nezbytný. „Může reagovat na aktuální dění,“ poznamenává dramaturg Festivalu otrlého diváka Jiří Flígl.
17. 3. 2025

Iniciativa chce v Kladně kulturní autonomii, primátor se ohradil vůči kampani

Iniciativa podporující kladenské Divadlo Lampion chce kulturní autonomii. Její zástupci vystoupili na zastupitelstvu. Reagují na nedávnou kauzu spojenou s představením MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž vedení města na necelé dva dny pozastavilo přípravu představení. Primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) se ohradil vůči kampani a odmítl tvrzení, že město nepodporuje kladenská divadla. Uvedl, že si váží umělecké tvorby a rozmanitosti, ale zároveň pro něj není umělecká svoboda synonymem pro neodpovědnost nebo zjevnou ignoraci pravidel.
17. 3. 2025

Vltavská filharmonie i s okolními investicemi má stát 16,5 miliardy

Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Odsouhlasili také vznik nadačního fondu pro výběr příspěvků na samotnou stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
17. 3. 2025Aktualizováno17. 3. 2025

Cenu divadelní kritiky získala inscenace Wernisch

Inscenací roku 2024 je podle Cen divadelní kritiky představení Wernisch v režii Jana Nebeského. Uvedlo ho Národní divadlo ve spolupráci s divadelním spolkem JEDL na Nové scéně. Nejlepší ženský herecký výkon předvedla Denisa Barešová v Paní Bovaryové, v mužské kategorii cenu převzal Mark Kristián Hochman za představení Vojcek_jednorozměrný člověk. Divadlem roku se stalo ostravské Divadlo Petra Bezruče.
16. 3. 2025

Uměleckou svobodu divadla v Kladně podpořil happening

Shromáždění na kladenském náměstí Starosty Pavla podpořilo uměleckou svobodu Divadla Lampion. Akce souvisela s kauzou spojenou s inscenací MáMě a kritizovanou upoutávkou, kvůli níž na necelé dva dny vedení města pozastavilo přípravu představení. Po skončení happeningu se asi dvacet účastníků přesunulo k historické radnici a někteří se na ni podle policie snažili vylézt. Organizátoři to popírají.
15. 3. 2025Aktualizováno15. 3. 2025

Herečka Jana Plodková zažije se skupinou studentů stav beztíže

Herečka Jana Plodková se chystá na výcvik v rámci projektu Česká cesta do vesmíru. Společně s dvacítkou vybraných studentů si vyzkouší parabolický let, kde bude vystavena stavu beztíže. S rolí kapitánky, která se připravuje na vesmírnou misi, má už zkušenosti ze satirického seriálu Kosmo.
15. 3. 2025

Cena literární kritiky Magnesii Liteře nekonkuruje, doplňuje ji, míní šéfka spolku

Česká knižní scéna má novou odbornou anketu. Tento týden se konal první ročník předávání Ceny literární kritiky, která se tak zařadila vedle tradičních ocenění Magnesia Litera. O jejich rivalitě v Událostech, komentářích diskutovali předsedové spolků a publicisté Blanka Činátlová a Pavel Mandys. Podle nich je prestižní Magnesia Litera nenahraditelná a Cena literární kritiky ji tak pouze doplňuje. Rozdíl vidí i v tom, že novinka cílí na menší okruh čtenářů.
15. 3. 2025

Vztahem komunistického režimu a kuchyně se zabývají dvě nové knihy

Vlivu komunistického režimu na české kuchyně se věnují dvě nové knihy. Historik Martin Franc popsal stravování od druhé světové války do konce šedesátých let. Tehdejší režim měl podle něho vždycky vůli prosadit co nejvíc masa. Problém ale byl, že ho nedokázal zabezpečit tolik, aby uspokojil stále rostoucí poptávku. Bohemistka Lenka Pořízková se zase zabývala kuchařskými příručkami. V padesátých letech podle ní nesloužily pouze k propagaci potravin, ale často i průmyslových výrobků jako mixérů nebo kuchyňských robotů.
15. 3. 2025
Načítání...