Národní galerie Praha otevřela novou stálou expozici o architektuře z let 1956 až 1989 a připravila na přelom roku nové dočasné výstavní projekty. Představí v nich tvorbu Evy Koťátkové i metodu používanou při průzkumu starého umění. K vánočním svátkům se váže tematická výstava o narození Ježíše Krista a jeho oslav. Všechny výstavy jsou přístupné od 7. prosince. Národní galerie rovněž zpřístupnila nový kreativní prostor nazvaný Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění.
Národní galerie Praha dopřeje architekturu všem. Nové výstavy probírají i tělo a Vánoce
Nová stálá expozice „1956 až 1989: Architektura všem“ ve Veletržním paláci se zaměřuje na architekturu a životní styl v Československu daného období. Věnuje se tématům bydlení, pokroku technologií a komunikace či nárůstu služeb a spotřeby. Jeden z oddílů připomene i československou účast na světové výstavě Expo 1958.
Tělo s příběhy násilí
Výstava Moje tělo není ostrov je samostatnou prezentací Evy Koťátkové, která se ve své tvorbě často věnuje tělesnosti a vlivu vnějšího světa na ni. V objektech, kolážích a textech spojených do hravých a performativních instalací poukazuje na fakt, jak hluboce je život člověka ovlivněn sociálním prostředím, jeho kódy a normami.
„Tato výstava se pokouší různými prostředky a především skrze příběhy mluvit o motivech útlaku, normativity a viditelného i neviditelného násilí, které je pácháno vůči našim tělům a jednání,“ vysvětlila Eva Koťátková.
Výstava je přenesená z Muzea současného umění CAPC v Bordeaux. Tamní prostor býval skladem a množství krabic a beden, které v něm zůstaly, inspirovalo Koťátkovou k vytvoření instalace o „zaškatulkování“.
Projekt má podobu obrovského těla, které zároveň působí jako krajina. Každou sobotu odpoledne se k výstavě připojí perfomeři, aby se s veřejností podělili o nejrůznější příběhy, například o dítěti šikanovaném ve škole, o krevetě vařené zaživa nebo o keři vytrženém ze svého původního prostředí, aby byl znovu vysazen na předměstí.
Do hloubky památek i vánočních svátků
V klášteře svaté Anežky České začala výstava V hloubce a po povrchu. Přibližuje metodu výpočetní tomografie při průzkumu děl starého umění. Zájemci se s touto metodou seznámí obecně i na příkladech konkrétních památek v prostorách expozice.
Ve Schwarzenberském paláci najdou lidé komorní vánoční výstavu, která zpracovává téma narození Ježíše Krista a jeho oslav v grafických listech, kresbách a iluminacích od středověku a renesance po dvacáté století.
Prohlížet si lze díla autorů, jako jsou Albrecht Dürer, Jan Sadeler, Rembrandt van Rijn, Hermína Laukotová nebo Bohuslav Reynek. Se specifiky českých Vánoc návštěvníky seznamují ikonická díla Mikoláše Alše a Josefa Lady. Část expozice také rozebírá komerční aspekt vánočních svátků.
Prostor pro ty, co chtějí být blízko umění
Novým prostorem Národní galerie je Atlas neboli Ateliér tvorby a laboratoř asociativního snění. Vznikl na ochozu Veletržního paláce a zahrnuje kavárny, pracovní prostory, knihovny, místa pro odpočinek, přednášky, dílny i herny.
„Cílem je, že definice muzea nebo galerie se rozšiřuje. Prostor galerie děláme přístupnějším. Galerie už není jen místem pro lidi vzdělané v umění, kteří o něm dovedou diskutovat, ale především pro ty, kdo mají silnou touhu trávit čas v blízkosti umění a dozvědět se o něm víc. Důležitá je interaktivita,“ podotýká generální ředitelka Národní galerie Praha Alicja Knastová.