V Telči vystavují Zrzavého. Včetně portrétu nespokojené slečny Tydlitátové

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Expozici otevírá fotografie ze sedmdesátých let minulého století, která zachycuje Jana Zrzavého na nádvoří telčského zámku. Místní rodáci z vyprávění vědí, že malíř tam obdivoval sochu Adama a Evy. „Řekl: ‚Mně se tady líbí, já bych chtěl, aby moje obrazy byly jednou v Telči vystaveny.‘ A mám velkou radost, že se to děje,“ podotkl předseda Senátu a telčský rodák Miloš Vystrčil (ODS), za jehož účasti se nová stálá expozice otevřela.

Nese název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha. „Vychází to z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora,“ vysvětlila kurátorka Alice Němcová.

Nahrávám video
Obrazy Jana Zrzavého se vrátily na zámek v Telči
Zdroj: ČT24

Portrét slečny Tydlitátové

Telčská expozice je v Česku po dlouhé době první větší připomínkou maleb tohoto výtvarníka. Poprvé po dlouhé době je veřejně k vidění i jeho portrét slečny Tydlitátové. Malbu z roku 1932 loni zakoupila Národní galerie Praha z příspěvku ministerstva kultury za tři miliony korun ze soukromé sbírky. Vystavena nebyla déle než osm desetiletí.

Božena Tydlitátová, kterou Zrzavý portrétoval v roce 1932, pocházela z rodiny, jíž se dařilo díky matčině podnikání s mléčnými výrobky a potravinami. Obchod pak převzali bratři Tydlitátové, postavili v Praze vilu. Rodina vlastnila sbírku lidového i moderního umění. Členové rodiny se věnovali sportu, studovali jazyky, zajímali se o umění. Sestra Lída si vzala podnikatele s textilem Ziku Aschera, jehož představila nedávná výstava Uměleckoprůmyslového muzea Šílený hedvábník, scházeli se i s Pablem Picassem.

Jan Zrzavý na zámku v Telči, 70. léta
Zdroj: NPÚ/Národní galerie Praha

Ve třicátých letech bylo podle kurátorky Němcové v dané společenské vrstvě atypické nechat se portrétovat moderním malířem. Prvorepubliková buržoazie zpravidla zadávala zakázky výtvarníkům pracujícím ve stylu akademických portrétů devatenáctého století. Zrzavý se portrétní tvorbě na zakázku věnoval jen ve dvacátých a na začátku třicátých let, nepředstavuje to velkou část jeho kariéry.

„Na jednu stranu ji (Boženu Tydlitátovou) zachytil jako moderní ženu začátku třicátých let, zároveň obraz namaloval ve stylu neoklasicismu, vycházejícího z evropské tradice. Zrzavý se celý život nechával inspirovat zejména umělci renesance. A zde můžeme vidět kombinaci absolutně současného přístupu s přístupem klasickým. Je mimo jiné v kompozici a v pozici rukou. Celý typ portrétu připomíná renesanční portréty typu Bella Donna, idealizované podobizny žen,“ popsala portrét kurátorka.

Na Portrétu slečny Tydlitátové vyniká moderní účes. Dochovaly se její fotografie, obraz tak lze porovnávat. Portrétované však údajně vadily příliš úzké rty, kvůli tomu měl malíř z plátna odstranit svou signaturu.

Návrat do Telče

Další zhruba třicítka obrazů je rozvěšena po šesti místnostech galerie. Expozice je rozčleněná do několika celků přibližujících malířovy inspirace a časté náměty. Ústřední místo má v galerii Kleopatra, Zrzavého nedokončené dílo, a hned vedle její menší varianta – obraz, který umělec maloval více než dekádu. Vystavená tvorba připomíná také krajiny, které se stávaly oblíbeným námětem Zrzavého, ať už se nacházely na Vysočině, odkud malíř pocházel, nebo v Bretani, kam se rád vracel.

Stála expozice Zrzavého se vrátí do telčského zámku po delší pauze. Bývala zde od osmdesátých let do roku 2007. Při tehdejším třicátém výročí umělcova úmrtí obrazy putovaly na výstavu do pražské Valdštejnské jízdárny.

Prostory v Telči neodpovídaly požadavkům na vystavování uměleckých děl. Díky tříleté rekonstrukci zámku v režii Národního památkového ústavu opět současným požadavkům odpovídají. „Prošly nejen estetickou úpravou, modernizovala se i elektroinstalace, zabezpečení obrazů, oken a mimo jiné je tady přísně hlídané klima,“ ujišťuje kastelán Roman Dáňa.

Na přípravě expozice se pracovalo déle než rok, vyšla na více než čtrnáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 53 mminutami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 5 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
včera v 16:10

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
včera v 13:07

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánovčera v 06:24

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026
Načítání...