V Telči vystavují Zrzavého. Včetně portrétu nespokojené slečny Tydlitátové

Po osmnácti letech se na zámek v Telči vrátila díla malíře Jana Zrzavého. Obrazy rodáka z Vysočiny zapůjčila Národní galerie. Je mezi nimi i Portrét slečny Tydlitátové֪ – nejnovější obraz, který galerie zakoupila ze soukromé sbírky.

Expozici otevírá fotografie ze sedmdesátých let minulého století, která zachycuje Jana Zrzavého na nádvoří telčského zámku. Místní rodáci z vyprávění vědí, že malíř tam obdivoval sochu Adama a Evy. „Řekl: ‚Mně se tady líbí, já bych chtěl, aby moje obrazy byly jednou v Telči vystaveny.‘ A mám velkou radost, že se to děje,“ podotkl předseda Senátu a telčský rodák Miloš Vystrčil (ODS), za jehož účasti se nová stálá expozice otevřela.

Nese název Sen o skutečnosti: Obrazy Jana Zrzavého ze sbírek Národní galerie Praha. „Vychází to z autorova výroku: ‚Žádný umělec snažící se představiti skutečnost věcí, jejich realitu a podstatu nemůže namalovati více než jen svou představu o nich, svůj sen o skutečnosti.‘ Tento citát výstižně ilustruje polaritu Zrzavého tvorby – jeho díla působí na první pohled jednoduše, avšak tato formální i významová jednoduchost je pouze zdánlivá. Za ní se skrývá mnohovrstevná symbolika, vnitřní spiritualita a promyšlená výtvarná konstrukce, která přetváří realitu v poetickou vizi autora,“ vysvětlila kurátorka Alice Němcová.

Nahrávám video
Obrazy Jana Zrzavého se vrátily na zámek v Telči
Zdroj: ČT24

Portrét slečny Tydlitátové

Telčská expozice je v Česku po dlouhé době první větší připomínkou maleb tohoto výtvarníka. Poprvé po dlouhé době je veřejně k vidění i jeho portrét slečny Tydlitátové. Malbu z roku 1932 loni zakoupila Národní galerie Praha z příspěvku ministerstva kultury za tři miliony korun ze soukromé sbírky. Vystavena nebyla déle než osm desetiletí.

Božena Tydlitátová, kterou Zrzavý portrétoval v roce 1932, pocházela z rodiny, jíž se dařilo díky matčině podnikání s mléčnými výrobky a potravinami. Obchod pak převzali bratři Tydlitátové, postavili v Praze vilu. Rodina vlastnila sbírku lidového i moderního umění. Členové rodiny se věnovali sportu, studovali jazyky, zajímali se o umění. Sestra Lída si vzala podnikatele s textilem Ziku Aschera, jehož představila nedávná výstava Uměleckoprůmyslového muzea Šílený hedvábník, scházeli se i s Pablem Picassem.

Jan Zrzavý na zámku v Telči, 70. léta
Zdroj: NPÚ/Národní galerie Praha

Ve třicátých letech bylo podle kurátorky Němcové v dané společenské vrstvě atypické nechat se portrétovat moderním malířem. Prvorepubliková buržoazie zpravidla zadávala zakázky výtvarníkům pracujícím ve stylu akademických portrétů devatenáctého století. Zrzavý se portrétní tvorbě na zakázku věnoval jen ve dvacátých a na začátku třicátých let, nepředstavuje to velkou část jeho kariéry.

„Na jednu stranu ji (Boženu Tydlitátovou) zachytil jako moderní ženu začátku třicátých let, zároveň obraz namaloval ve stylu neoklasicismu, vycházejícího z evropské tradice. Zrzavý se celý život nechával inspirovat zejména umělci renesance. A zde můžeme vidět kombinaci absolutně současného přístupu s přístupem klasickým. Je mimo jiné v kompozici a v pozici rukou. Celý typ portrétu připomíná renesanční portréty typu Bella Donna, idealizované podobizny žen,“ popsala portrét kurátorka.

Na Portrétu slečny Tydlitátové vyniká moderní účes. Dochovaly se její fotografie, obraz tak lze porovnávat. Portrétované však údajně vadily příliš úzké rty, kvůli tomu měl malíř z plátna odstranit svou signaturu.

Návrat do Telče

Další zhruba třicítka obrazů je rozvěšena po šesti místnostech galerie. Expozice je rozčleněná do několika celků přibližujících malířovy inspirace a časté náměty. Ústřední místo má v galerii Kleopatra, Zrzavého nedokončené dílo, a hned vedle její menší varianta – obraz, který umělec maloval více než dekádu. Vystavená tvorba připomíná také krajiny, které se stávaly oblíbeným námětem Zrzavého, ať už se nacházely na Vysočině, odkud malíř pocházel, nebo v Bretani, kam se rád vracel.

Stála expozice Zrzavého se vrátí do telčského zámku po delší pauze. Bývala zde od osmdesátých let do roku 2007. Při tehdejším třicátém výročí umělcova úmrtí obrazy putovaly na výstavu do pražské Valdštejnské jízdárny.

Prostory v Telči neodpovídaly požadavkům na vystavování uměleckých děl. Díky tříleté rekonstrukci zámku v režii Národního památkového ústavu opět současným požadavkům odpovídají. „Prošly nejen estetickou úpravou, modernizovala se i elektroinstalace, zabezpečení obrazů, oken a mimo jiné je tady přísně hlídané klima,“ ujišťuje kastelán Roman Dáňa.

Na přípravě expozice se pracovalo déle než rok, vyšla na více než čtrnáct milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hudba na olympiádě: Mariah Careyová zazpívá italsky a Mimoni mají zákaz

Zahajovací a zakončovací olympijské ceremoniály vedle defilé sportovců přitahují pozornost i víceméně spektakulárními show, které se snaží překvapit hudebními hvězdami. Na zimní olympiádě, která začne 6. února v Itálii, mají být hlavními star Mariah Careyová a Andrea Bocelli. K nezapomenutelným číslům v historii se řadí to Luciana Pavarottiho, nebo dokonce jedno, které se nakonec vůbec neuskutečnilo.
před 5 hhodinami

Korunu poškozenou při loupeži v Louvru půjde restaurovat do původního stavu

Korunu císařovny Evženie (Eugénie) poškozenou při nedávné loupeži v pařížském muzeu Louvre bude možné zcela restaurovat do původního stavu. Podle agentury AFP to ve středu oznámilo muzeum, ze kterého loni v říjnu odnesli čtyři pachatelé šperky v hodnotě asi 88 milionů eur (zhruba 2,1 miliardy korun). Poničený šperk při útěku upustili na zem. Podle restaurátorů však zůstala jeho struktura téměř nepoškozená.
před 8 hhodinami

Klempíř nepřijal nabídku umělců z demonstrace k veřejné debatě

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) nepřijal nabídku umělců k účasti na veřejné debatě. Uvedl, že s nimi chtěl řešit budoucnost kultury, nikoliv politiku. V pondělí řekl, že pozve umělce, kteří vystoupili na víkendovém shromáždění na podporu prezidenta Petra Pavla, na ministerstvo. Umělci později v reakci naopak pozvali Klempíře na veřejnou debatu.
3. 2. 2026Aktualizováno3. 2. 2026

Freska v římském kostele po opravě nápadně připomíná italskou premiérku

Zrestaurovaná freska v jednom z římských kostelů spustila velkou polemiku, obličej anděla totiž nápadně připomíná italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Autor odmítá, že by ji malba v bazilice San Lorenzo in Lucina ztvárňovala. Podle hlavního kostelníka a amatérského umělce Bruna Valentinettiho totiž měla stejnou podobu i před pětadvaceti lety, kdy ji maloval poprvé. Nedávno musel fresku kvůli navlhnutým stěnám upravit. Meloniová se na sociálních sítích vyjádřila, že rozhodně jako anděl nevypadá. Úřady ale situaci berou vážně. Přezkoumají, jak moc se nová stěna kaple liší od originálu. V případě nesrovnalostí vrátí malbu do původního stavu. Ověřování ale může trvat dlouho, protože autor tvrdí, že se žádné archivní materiály nedochovaly.
3. 2. 2026

Klempíř chce pozvat umělce z nedělních demonstrací na ministerstvo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce pozvat vystupující z nedělních demonstrací na podporu prezidenta Petra Pavla na ministerstvo kultury. Při příchodu na pondělní jednání vlády řekl, že demonstrace považuje za demokracii v nejčistší formě, kdy každý může vyjádřit svůj názor. Umělci, kteří vystoupili na demonstraci, v reakci na Klempířova slova pozvali ministra na veřejnou debatu. Šéf vlády Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu uvedl, že koalice nechce spor s Hradem eskalovat.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Pražská výstava chce dodat kontext k „zápasu“ o Slovenskou národní galerii

Galerie hlavního města Prahy připravila kontextovou výstavu k událostem po volbách na Slovensku v roce 2023, kdy nová vláda provedla personální změny v kulturních institucích a zasáhla do fungování Slovenské národní galerie (SNG). Výstava s názvem Slobodná národná galéria. Popis jedného zápasu vznikla ve spolupráci s občanským sdružením Kultúrne koncepty.
2. 2. 2026

Natáčel a čekala na něj sanitka. Kniha o Menšíkovi popisuje i jeho potíže

Vyšla dosud nejrozsáhlejší publikace o Vladimíru Menšíkovi. Připomíná hercovy filmové a televizní role i zábavné pořady, zároveň vypráví o překážkách, kterým Menšík v životě čelil. Mimo jiné se vypořádával se zdravotními problémy.
2. 2. 2026

Grammy za album roku má Bad Bunny, za nahrávku Kendrick Lamar se SZA

Grammy v hlavní kategorii album roku získal na nedělním slavnostním vyhlašování amerických hudebních cen v Los Angeles portorikánský rapper Bad Bunny za kolekci Debí Tirar Más Fotos. Je to poprvé, co hlavní cenu dostalo španělskojazyčné album. Nahrávkou roku je singl Luther od amerického rappera Kendricka Lamara a zpěvačky SZA. Cenu za nejlepší píseň roku dostala další americká zpěvačka Billie Eilish za song Wildflower. Atmosféru večera ovlivnila kritika deportační politiky současné prezidentské administrativy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026
Načítání...