V Humpolci sledují zápas Jana Zrzavého se sebou samým

Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Tento povzdech posloužil galerii 8smička v Humpolci k názvu výstavy věnované Janu Zrzavému. Záměrem kurátorů nebylo postihnout rozsáhlé dílo tohoto malíře, ale ve skicách, kresbách a obrazech přiblížit jeho osobní vývoj. V podtitulu výstavy s ním nabízí setkání.

Jan Zrzavý je autorem často reprodukovaných jihočeských a vysočinských krajin, ilustroval Erbenovu Kytici i Máchův Máj, vytvořil scénografii pro opery Libuše a Čertova stěna v Národním divadle. Stal se klasikem, přestože žádnou uměleckou školu nevystudoval.

Výstava v Humpolci se snaží zachytit malířovu osobní cestu. Galerie o něm mluví jako o samotáři uprostřed davu obdivovatelů, který si v sobě nesl od dětství osten jinakosti. „Žil sám, často v určitém samotářském zátiší. Někdy jako mnich, někdy jako poustevník. Celou jeho tvorbu protíná linka autoportrétů,“ podotýká kurátor Miloš Doležal.

3 minuty
V Humpoci vystavují díla Jana Zrazavého
Zdroj: ČT24

Ve značně konzervativním středoevropském prostředí bylo pro malíře těžké žít jako gay. „Vyrůstal ještě za rakousko-uherského mocnářství, kde se těžko můžete přiznat k sexuální orientaci. Navíc má zmatek i ve svém duchovním hledání,“ doplnil Doležal.

Dialog napříč časem

Zrzavý je rodákem z Vysočiny, narodil se v Okrouhlici na Havlíčkobrodsku, dá se označit za bytostně českého malíře, životem ve Francii i Itálii byl ale propojen s evropskou kulturou. V Humpolci mimo jiné vystavují po dlouhé době jedno z jeho raných děl. „Obraz s názvem Diana z roku 1913 je ze soukromé sbírky a nebyl zhruba padesát let k vidění na veřejnosti,“ upřesnil kurátor Martin Herold.

Kurátoři výstavu doplnili díly necelých dvou desítek tuzemských i zahraničních výtvarníků, s nimiž malíř vede dialog napříč časem. „Zveme nejen ty, kteří tvořili se Zrzavým spřízněné dobové kruhy, ale i současné tvůrce, kteří jsou Zrzavého tvorbou ovlivněni, pracují na podobných tématech a kladou si podobně palčivé otázky,“ doplnili kurátoři.

Malování je vášeň, nejsilnější a nepřemožitelná, říkal Zrzavý. Přesvědčit se o jeho slovech mohou návštěvníci humpolecké výstavy do konce září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Hynek Martinec nahlíží na současný svět přes cyberlemon

Díla česko-britského umělce Hynka Martince jsou ve sbírkách galerií po celém světě. Do letošního srpna jsou k vidění i na výstavě Cyberlemon v pražském Centru současného umění DOX. Ve svých nových dílech reaguje na zrychlený a stále více polarizovaný svět. Na stěnu galerie také vytvořil své dosud největší dílo – devět metrů dlouhou a osm metrů vysokou kresbu. A jakýmsi průvodcem výstavy je – jak napovídá název – citron, přičemž „kybercitron“ ohlašuje Martincovo téma: syntézu starého a nového.
29. 3. 2025

Artová kina přitahují stále více diváků

Návštěvnost artových kin dosahovala v minulém roce ve větších městech rekordních čísel, v menších městech alespoň vyrovnala předcovidové hodnoty. Multiplexy na návrat k číslům návštěvnosti před covidem stále čekají. ČT to potvrdil předseda Asociace provozovatelů kin Dan Krátký. Diváky artových kin lákají zejména mezinárodní festivalové hity, nezávislé snímky, originální dramaturgie, ale i nižší cena za vstupné a občasné zařazování mainstreamových titulů do programu.
29. 3. 2025

Alžírský soud poslal spisovatele Sansala do vězení, Macron volá po propuštění

Paradoxně jako dobrou zprávu hodnotí příznivci Boualema Sansala verdikt alžírského soudu, který kontroverzního spisovatele poslal na pět let do vězení za tvrzení, že sporné území Západní Sahary dříve patřilo Maroku. Za názor, který oficiálně zastává i Francie, mu hrozilo až doživotí. Mírnější trest pro autora, jenž je podle svých blízkých vážně nemocný, naznačuje zlepšení vztahů mezi oběma zeměmi – a příslib propuštění, po němž volá i francouzský prezident Emmanuel Macron.
28. 3. 2025

Mareš kreslí komiksy o Praze. Po politicích je to lázeň, poznamenal

Široké veřejnosti je ilustrátor a kreslíř Štěpán Mareš známý především jako autor satirického Zeleného Raoula, teď vytvořil trochu jinou sérii komiksů. Bez karikatury se věnuje historii Prahy a osobnostem, které v ní žily. „Po všech těch politicích je to lázeň,“ podotkl Mareš v Událostech, komentářích. První tři svazky vytvořené pro městskou firmu Prague City Tourism vypráví o Golemovi, Albertu Einsteinovi a Franzi Kafkovi. Další mají následovat, stejně jako překlady do angličtiny a němčiny. Marešovy komiksy mají být vkusnou alternativou k matrjoškám, čepicím a podobným předmětům, které se prodávají jako suvenýry z Prahy.
28. 3. 2025
Načítání...