Jan Zrzavý patří ke klasikům českého moderního malířství, jeho obrazy se prodávají za desítky milionů korun. Pražské Museum Kampa se rozhodlo vystavit jeho méně známá díla ze soukromých sbírek. Vedle Zrzavého typických krajin a zátiší výstava připomíná i výtvarníkovo rané období.
Jan Zrzavý, malíř, kterému poslal pastelky Leonardo da Vinci
Jan Zrzavý se proslavil osobitým poetickým a melancholickým stylem. Původně přitom chtěl malovat jako staří mistři, inspiroval ho především Leonardo da Vinci.
„Během dospívání se mu zdálo, že mu do Okrouhlice na nádraží přijela velká bedna s pastelkami a malířskou výbavou a byla podepsaná jménem Leonarda da Vinci. V té chvíli se rozhodl, že malířská dráha je ta, za kterou má jít,“ vypráví kurátorka Martina Vítková.
Na okolnosti, které ho přivedly k profesi malíře, vzpomínal i sám Zrzavý na začátku sedmdesátých let v dokumentu Jiřího Patočky:
„Byl jsem v Brně na průmyslovce a rozstonal jsem se. Dostal jsem zánět ledvin, a když jsem se uzdravil, vrátil jsem se do školy a za týden jsem měl znova zánět ledvin. A tehdy doktor tatínkovi řekl, aby na mě nevynakládal moc peněz, že do dvaceti let nebudu živ. Tak proto mi otec dovolil malovat. Si myslel: Když umře, no tak ať teda maluje. No, ovšem toho litoval.“
Za českou krajinou až do Bretaně
Nejen kvůli da Vincimu jezdil Jan Zrzavý často do Itálie, na výstavě je například k vidění obraz, na němž v roce 1928 zachytil Benátky. O šest let později se vrátil na svoje vůbec první Bienále. Co přesně tehdy vystavoval, se historikům nepodařilo dodnes zjistit. Akci, na které se poprvé setkali výtvarníci s filmaři, pořádal fašistický režim a dokladů je o ní jen velmi málo.
Řadu let strávil Zrzavý také v Bretani. Právě tam se začal věnovat motivu, jemuž se do té doby vyhýbal – české krajině. „Vysočinu, kde se narodil, měl spojenou s tatínkem – a s tatínkem měl velmi komplikovaný vztah,“ vysvětlila kurátorka Martina Vítková. „Českou krajinu vnímal jako syrovou, temnou. Teprve když odešel do Bretaně, uvědomil si, že ji může malovat.“
Důkaz, že umí kreslit
Už během druhé světové války se Jan Zrzavý ocitl na seznamu zakázaných autorů. Vystavovat nemohl až do konce padesátých let, v roce 1949 navíc musel odejít z olomoucké univerzity.
„Tehdy bylo potřeba, aby akademie dodala nějaký důkaz o tom, že Zrzavý – protože neměl vystudovanou žádnou školu – je schopen být pedagogem. Akademie ale nic takového nevydala. Dokonce se šířily zvěsti, že tehdejší rektor řekl, že vlastně není žádný důkaz o tom, že Jan Zrzavý umí kreslit,“ popisuje tehdejší situaci Vítková.
Přesto se Zrzavý – na rozdíl od spousty jiných malířů – nakonec dočkal uznání už během svého života. Dnes se jeho obrazy prodávají za vysoké částky. Například Fantastická krajina se loni vydražila za dvanáct milionů korun. Další Zrzavého krajiny je možné si v Museu Kampa prohlédnout do 1. července.