Jan Zrzavý

Za prodej údajně padělaných obrazů poslal v pátek středočeský krajský soud podnikatele Jaroslava Fröhlicha na šest a půl roku do vězení. Zaplatit má deset milionů korun. Fröhlichově ženě Evě uložil trestní senát pětiletý a jeho kolegovi Martinu Trokanovi šestiletý trest. Oba dostali také peněžité tresty ve výši 600 tisíc korun. Trojice se podle předsedkyně trestního senátu Ivy Říhové dopustila podvodu a způsobila škodu za více než 25 milionů korun. Verdikt není pravomocný, všichni obžalovaní vinu od začátku odmítají. Jejich advokáti se na místě odvolali, státní zástupce si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Kdybych já byl krásný jako Dionysos. Tento povzdech posloužil galerii 8smička v Humpolci k názvu výstavy věnované Janu Zrzavému. Záměrem kurátorů nebylo postihnout rozsáhlé dílo tohoto malíře, ale ve skicách, kresbách a obrazech přiblížit jeho osobní vývoj. V podtitulu výstavy s ním nabízí setkání.

Slovenská národní galerie připravila dvě výstavy, které se dotýkají českého umění. Pod názvem Hvězdy připomíná umělce české moderny, jako byli František Kupka, Emil Filla nebo Toyen. Druhá výstava se věnuje výjimečným stavbám realizovaným v Československu od šedesátých let do sametové revoluce.

V Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích je k vidění výstava Zbožní zítřka: Umění vidět. Pod trochu tajemným názvem skrývá velice vzrušující pohled na české výtvarné umění spojené společným jmenovatelem – duchovnem a jeho hledáním. A také nalézáním.

Národní galerie v Praze (NGP) otevírá novou stálou expozici umění dvacátého a jednadvacátého století. Jmenuje se 1939–2021: Konec černobílé doby. Autoři chtějí ukázat, že v dané době existovalo více různých pojetí umělecké kvality paralelně vedle sebe.

Dvě pražské galerie se ohlížejí za etapami českého umění. Galerie Zdeněk Sklenář připravila přehledovou výstavu Nepřestávej toužit, která ilustruje vývoj výtvarné scény za posledních sto dvacet let. Galerie Jaroslava Fragnera v instalaci Z galerie ven! mapuje porevoluční umění v tuzemském veřejném prostoru.

V pražském Šternberském paláci jsou vystaveny české i zahraniční falzifikáty z období od patnáctého až do poloviny dvacátého století. Nová výstava Národní galerie tematizuje, jak se dá originál obrazu rozeznat od svého padělku. Expozice je výsledkem zkoumání, do kterého se zapojili kromě pracovníků Národní galerie i specialisté z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd a Kriminalistického ústavu Policie České republiky.

Bezmála před sto třiceti lety se narodil Jan Zrzavý. Jeden z nejvýznamnějších českých malířů své dětství prožil ve škole v Okrouhlici na Vysočině, kde jeho otec působil jako řídící. Spolek příznivců tohoto výtvarníka chystal k výročí narození výstavu v jeho rodném domě, který chce přeměnit v památník slavného rodáka. Vedení obce ale nechalo připravené exponáty z budovy vystěhovat a prostor pronajalo jako zázemí místní sklárně. Spor o připomínku Jana Zrzavého sledoval i Karel Vrána z Reportérů ČT.

Možnost projít se učebnicí dějin českého výtvarného umění nabízí dvě současné výstavy v Praze, které připomínají více než 120 let tvorby Spolku výtvarných umělců Mánes. Dvojvýstava nazvaná Generace představuje osobnosti typu Antonína Slavíčka, Maxe Švabinského, Emila Filly, Otto Gutfreunda, Václava Špály, Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského, Františka Kupky, Josefa Čapka nebo Toyen.

Rozbouřeným mořem, drsnou krajinou a lidovými zvyky přitahovala Bretaň až do konce druhé světové války umělce z celého světa. Národní galerie v Praze připomíná díla, na nichž přímořskou provincii zachytili v letech 1850 až 1950 především čeští umělci jako Jan Zrzavý nebo František Kupka. Jejich obrazy doplnila malbami zahraničních tvůrců, mimo jiné Paula Gaugina, jehož obraz dal název i celé výstavě.

Jan Zrzavý patří ke klasikům českého moderního malířství, jeho obrazy se prodávají za desítky milionů korun. Pražské Museum Kampa se rozhodlo vystavit jeho méně známá díla ze soukromých sbírek. Vedle Zrzavého typických krajin a zátiší výstava připomíná i výtvarníkovo rané období.