Slovenská národní galerie připravila dvě výstavy, které se dotýkají českého umění. Pod názvem Hvězdy připomíná umělce české moderny, jako byli František Kupka, Emil Filla nebo Toyen. Druhá výstava se věnuje výjimečným stavbám realizovaným v Československu od šedesátých let do sametové revoluce.
Výstava Hvězdy – Česká moderna ze soukromých sbírek představuje tvorbu šesti „hvězdných“ představitelů moderního umění, kteří dohromady, ale přitom každý jiným způsobem formovali podobu české a evropské moderny a avantgardy.
„Taková byla například úloha Františka Kupky, který stál při vzniku abstraktního malířství. Emil Filla uváděl do českého umění kubismus, Antonín Procházka zase hledal jeho domácí, trochu primitivizující variantu. Jan Zrzavý přišel se subjektivní vizí snových krajin, František Foltýn objevoval ve Francii kouzlo nefigurativního projevu. A nakonec ‚snící rebelka' Toyen dobývala neznámé prostory imaginace,“ upřesnila kurátorka výstavy Katarína Bajcurová.
Vystavená kolekce odkazuje jednak na výročí rozdělení Československa, od něhož letos uplynulo třicet let, jednak na život a umění ve společné republice.
Také druhá výstava se dotýká československých dějin, tentokrát těch poválečných. Zaměřuje se na architekturu v letech 1958 až 1989, tedy od úspěchu československého designu a architektury na světové výstavě Expo v Bruselu po pád komunistického režimu.
Klíčové, architektonicky hodnotné stavby, si mohou návštěvníci Slovenské národní galerie prohlédnout prostřednictvím 3D modelů. Výstava byla už k vidění v Praze a také v Českém centru v New Yorku. Naznačuje proměny architektury, které vedly od meziválečného funkcionalismu přes mezinárodní styl, který spadá do politického uvolnění v šedesátých letech, až po vyústění do neominimalismu v devadesátých letech.
„Drtivá většina takzvané komunistické architektury nemá co do formální stránky s touto ideologií mnoho společného, přesto na ní dodnes ulpívá nános negativních emocí a neporozumění. Dlouhodobě se bohužel nedaří najít zdravý vztah k této dnes již historické architektuře, proto z ulic našich měst mizí jedna důležitá stavba za druhou. Pokud se nám jako společnosti nepodaří uchovat alespoň to zbývající z kvalitních staveb začátku druhé poloviny 20. století, vymažeme tak jednou pro vždy kus vlastní historie a kulturní paměti,“ podotýká editor celého projektu Vladimir 518.
Výstava Architektura 58–89 bude přístupná do 29. října, s hvězdami české moderny se mohou návštěvníci seznamovat až do poloviny ledna příštího roku.
