Architektura před rokem 1989 byla odvážnější než dnes, nálepku komunistická si nezaslouží, říká Vladimir 518

10 minut
Vladimir 518: Architektura před rokem 1989 byla odvážnější než dnes
Zdroj: ČT24

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Seriál Architektura 58–89 je postaven na velkoryse pojaté publikaci, která vznikla z iniciativy Vladimira 518 a v níž toto období československé architektury zdokumentovalo na třicet odborníků. Zaměřili se na tvůrce, kteří ve vymezeném období razantně zasáhli do dějin české architektury.

Moment, který Vladimira 518 vtáhl do zájmu o předrevoluční architekturu, byla výstava uspořádaná jako pocta Karlu Pragerovi, jenž zemřel v roce 2001. „Tam mi došlo, že nejen on, ale celá generace byli skutečně radikální, revoluční, odvážní tvůrci. A staveb, které by se nejen z mého pohledu měly zachovat v levelu Gesamtkunstwerk, což znamená komplexního díla, je několik,“ míní.

Patří mezi ně stavby s rukopisem Pragera, tedy Nová scéna Národního divadla a někdejší budova Federálního shromáždění, která dnes slouží Národnímu muzeu. Televizní seriál probere také obchodní domy Máj v Praze a Prior v Pardubicích nebo vysílač s hotelem na Ještědu.

Zachovat od vidličky po urbanismus

„Pro budoucí generace měly být zachovány tak, jak byly navrženy, což znamená od vidličky, skleničky, tácku, stolu, židle až po umělecká díla, podhledy a samotnou architekturu či celý urbanismus budovy okolo,“ míní Vladimir 518.

Dodává, že celek včetně detailů se očekává i od staveb z jiných období, v tom by se požadavky na předrevoluční architekturu a například barokní palác lišit neměly. „Není možné myslet si, že když si necháme jenom židli nebo jenom fasádu, že nám to bude vyprávět celý ten příběh,“ uvedl.

Seriál chce tyto příběhy odvyprávět. Rozebírá koncepci, jakou architekti zamýšleli, požadavky, s nimiž se museli vyrovnat, i vnímání architektury jednak jako umění, jednak jako technologické disciplíny.

Převážně hanlivě myšlený přívlastek „komunistický“ nebo „socialistický“ nelze podle Vladimira 518 od staveb tohoto období odfiltrovat. Nicméně je nevystihuje: „Stát byl stoprocentní zadavatel a ideologie státu byla nějaká. Ale to je vlastně jenom rámec, protože podstatné je, že se tito architekti snažili dělat světovou architekturu, to s ideologií nemá nic společného.“

Mažeme jednu vrstvu architektury

Architektura, na niž se jeho publikace i seriál soustředí, je vymezena dvěma milníky: sametovou revolucí na konci a světovou výstavou Expo 58 v Bruselu na začátku. Československý pavilon získal mnohá ocenění a takzvaný „bruselský styl“ se odrazil v československé architektuře a designu i v následujících letech.

Vladimir 518 připomíná, že šedesátá léta přinesla také poměrně svobodné prostředí architektonických soutěží. „Začalo se opravdu soutěžit na základě kreativity a tvarové kvality, takže se začaly realizovat budovy, které jsou výjimečné, protože jsou to výtvarná díla. Sochy,“ říká.

Zatímco zahraniční architekti a studenti projevují zájem o východoevropskou poválečnou architekturu, české úřady i česká společnost podle Vladimira 518 zaspaly.

„Prezentujeme se jako stát, který staví na mnohovrstevnatosti architektury a bohatosti kultury, ale systematicky mažeme jednu z důležitých vrstev. A ta důležitost je v tom, že v tomto období mohly být stavby odvážné, v dnešní době ekonomického tlaku to není tak možné. Košatá, odvážná architektura se staví venku, ale u nás mnoho ne,“ obává se.

Přesto je přesvědčen, že nedocenění architektury vzniklé před rokem 1989 je možné ještě napravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Theodor Pištěk. Držitel Oscara, jehož uniformy nosí Hradní stráž

Ve věku 93 let zemřel malíř a výtvarník Theodor Pištěk, informovala o tom rodina. Za kostýmy k filmu Amadeus Miloše Formana získal v roce 1985 Oscara. Spolupráce s ním mu vynesla i Césara za Valmonta. S Formanem natočil i film Lid versus Larry Flynt. Jako malíř proslul fotorealistickou malbou hlavně automobilů, letadel a strojů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pohádky tisíce a jedné noci se vrací do kin, je na ně zase vidět

Po více než půlstoletí se na filmová plátna vrací Pohádky tisíce a jedné noci. Animovaný snímek Karla Zemana prošel u příležitosti sto patnáctého výročí narození tohoto tvůrce digitálním restaurováním. Podílela se na něm i režisérova dcera Ludmila, která je spoluautorkou výtvarné podoby původního dobrodružství námořníka Sindibáda.
před 23 hhodinami

Soud v USA poslal do vězení lékaře, který poskytl herci Perrymu ketamin

Soud v americkém Los Angeles poslal na 2,5 roku do vězení kalifornského lékaře za nelegální poskytnutí ketaminu Matthewovi Perrymu. Herec zemřel v roce 2023 kvůli předávkování touto látkou. Doktor Salvador Plasencia se už dříve přiznal k prodeji ketaminu Perrymu v týdnech před jeho smrtí, napsala agentura AP. Lékař je prvním odsouzeným v případu, v němž figuruje celkem pět obžalovaných, informují tiskové agentury.
3. 12. 2025

Záhada strašidelného zámku i Anděl Páně. ČT o Vánocích nabídne přes 120 pohádek

Letošní štědrovečerní pohádka České televize Záhada strašidelného zámku je hotová. Tvůrci na ní v těchto dnech dokončili poslední práce. Premiérový příběh pro nejsledovanější večer roku natočil režisér Ivo Macharáček, který je mimo jiné autorem Tajemství staré bambitky. Princeznu hraje Sofie Anna Švehlíková, prince Oskar Hes. ČT, která tradici premiérových příběhů na Štědrý den udržuje od roku 1993, nasazuje celkem do programu o letošních Vánocích více než 120 pohádek. Patří mezi ně také Anděl Páně. První díl tohoto filmu měl v kinech premiéru přesně před dvaceti lety. Letos ho ČT odvysílá 23. prosince. Kromě Vánoc se navíc letos Anděl Páně objeví na obrazovkách i v rámci silvestrovského speciálu Výborné show.
3. 12. 2025

Potřebujeme inspirativní příběhy, říkají Čermák a Pánek o Neporazitelných

Česká kina od listopadu promítají nový snímek Dana Pánka Neporazitelní. Inspirace k příběhu vzešla z událostí kolem mistrovství světa v parahokeji, které se hrálo v roce 2019 v Ostravě. „Obzvlášť v dnešní době potřebujeme takové inspirativní příběhy,“ zmínil Pánek v rozhovoru pro ČT24. „Vzbudí to emoce, které v nás možná už usínají, a uvědomíme si, že každý člověk může být hrdina,“ souhlasí Hynek Čermák. V hereckém obsazení se objevuje také Ivan Trojan, Lenka Vlasáková nebo Vanda Hybnerová.
3. 12. 2025

Sedláčková objevuje erotická léta Toyen

Tvorbě a životu významné české surrealistické malířky se věnuje další kniha. Dílem Toyen – léta erotická autorka Andrea Sedláčková volně navazuje na dřívější pojednání o této výtvarnici.
3. 12. 2025

„Od řízku k růstu.“ Vánoční festival zlozvyků v Brně je alternativou ke stresu

Povinný úklid, spousta svařáčků a hádek, předsevzetí, že „zítra začnu“, a dědeček, který olizuje cukroví. Vše, co lidem vadí na svátcích, sdílí Vánoční festival zlozvyků. Koná se v Brně a nechce jen pobavit, ale především nabídnout alternativu k adventnímu konzumu a stresu a s nadsázkou možná i podnět k životní změně. Za akcí stojí umělkyně Kateřina Šedá, která o zlozvycích navíc vydává i knihu.
3. 12. 2025

I v církvi se hřeší, ukazuje komedie Kardinální chyba

Ve hře Kardinální chyba navštíví papež malou německou diecézi, čímž vyvolá řadu zmatků. Komedii, která se vysmívá přetvářce a přehnaným ambicím, uvádí Národní divadlo moravskoslezské v české premiéře.
3. 12. 2025
Načítání...