Architektura před rokem 1989 byla odvážnější než dnes, nálepku komunistická si nezaslouží, říká Vladimir 518

Nahrávám video

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Seriál Architektura 58–89 je postaven na velkoryse pojaté publikaci, která vznikla z iniciativy Vladimira 518 a v níž toto období československé architektury zdokumentovalo na třicet odborníků. Zaměřili se na tvůrce, kteří ve vymezeném období razantně zasáhli do dějin české architektury.

Moment, který Vladimira 518 vtáhl do zájmu o předrevoluční architekturu, byla výstava uspořádaná jako pocta Karlu Pragerovi, jenž zemřel v roce 2001. „Tam mi došlo, že nejen on, ale celá generace byli skutečně radikální, revoluční, odvážní tvůrci. A staveb, které by se nejen z mého pohledu měly zachovat v levelu Gesamtkunstwerk, což znamená komplexního díla, je několik,“ míní.

Patří mezi ně stavby s rukopisem Pragera, tedy Nová scéna Národního divadla a někdejší budova Federálního shromáždění, která dnes slouží Národnímu muzeu. Televizní seriál probere také obchodní domy Máj v Praze a Prior v Pardubicích nebo vysílač s hotelem na Ještědu.

Zachovat od vidličky po urbanismus

„Pro budoucí generace měly být zachovány tak, jak byly navrženy, což znamená od vidličky, skleničky, tácku, stolu, židle až po umělecká díla, podhledy a samotnou architekturu či celý urbanismus budovy okolo,“ míní Vladimir 518.

Dodává, že celek včetně detailů se očekává i od staveb z jiných období, v tom by se požadavky na předrevoluční architekturu a například barokní palác lišit neměly. „Není možné myslet si, že když si necháme jenom židli nebo jenom fasádu, že nám to bude vyprávět celý ten příběh,“ uvedl.

Seriál chce tyto příběhy odvyprávět. Rozebírá koncepci, jakou architekti zamýšleli, požadavky, s nimiž se museli vyrovnat, i vnímání architektury jednak jako umění, jednak jako technologické disciplíny.

Převážně hanlivě myšlený přívlastek „komunistický“ nebo „socialistický“ nelze podle Vladimira 518 od staveb tohoto období odfiltrovat. Nicméně je nevystihuje: „Stát byl stoprocentní zadavatel a ideologie státu byla nějaká. Ale to je vlastně jenom rámec, protože podstatné je, že se tito architekti snažili dělat světovou architekturu, to s ideologií nemá nic společného.“

Mažeme jednu vrstvu architektury

Architektura, na niž se jeho publikace i seriál soustředí, je vymezena dvěma milníky: sametovou revolucí na konci a světovou výstavou Expo 58 v Bruselu na začátku. Československý pavilon získal mnohá ocenění a takzvaný „bruselský styl“ se odrazil v československé architektuře a designu i v následujících letech.

Vladimir 518 připomíná, že šedesátá léta přinesla také poměrně svobodné prostředí architektonických soutěží. „Začalo se opravdu soutěžit na základě kreativity a tvarové kvality, takže se začaly realizovat budovy, které jsou výjimečné, protože jsou to výtvarná díla. Sochy,“ říká.

Zatímco zahraniční architekti a studenti projevují zájem o východoevropskou poválečnou architekturu, české úřady i česká společnost podle Vladimira 518 zaspaly.

„Prezentujeme se jako stát, který staví na mnohovrstevnatosti architektury a bohatosti kultury, ale systematicky mažeme jednu z důležitých vrstev. A ta důležitost je v tom, že v tomto období mohly být stavby odvážné, v dnešní době ekonomického tlaku to není tak možné. Košatá, odvážná architektura se staví venku, ale u nás mnoho ne,“ obává se.

Přesto je přesvědčen, že nedocenění architektury vzniklé před rokem 1989 je možné ještě napravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 7 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...