Architektura před rokem 1989 byla odvážnější než dnes, nálepku komunistická si nezaslouží, říká Vladimir 518

Nahrávám video
Vladimir 518: Architektura před rokem 1989 byla odvážnější než dnes
Zdroj: ČT24

Architektura, která v Československu vznikla mezi lety 1958 a 1989, je dodnes vnímána nejednoznačně. Část veřejnosti ji stále pejorativně označuje za „komunistickou“. Výtvarník a rapper Vladimir 518 se rozhodl tuto etapu československé architektury nahlédnout komplexně, bez ideologických předsudků. Nejprve v objemné knize, od 20. září také v osmidílném seriálu České televize.

Seriál Architektura 58–89 je postaven na velkoryse pojaté publikaci, která vznikla z iniciativy Vladimira 518 a v níž toto období československé architektury zdokumentovalo na třicet odborníků. Zaměřili se na tvůrce, kteří ve vymezeném období razantně zasáhli do dějin české architektury.

Moment, který Vladimira 518 vtáhl do zájmu o předrevoluční architekturu, byla výstava uspořádaná jako pocta Karlu Pragerovi, jenž zemřel v roce 2001. „Tam mi došlo, že nejen on, ale celá generace byli skutečně radikální, revoluční, odvážní tvůrci. A staveb, které by se nejen z mého pohledu měly zachovat v levelu Gesamtkunstwerk, což znamená komplexního díla, je několik,“ míní.

Patří mezi ně stavby s rukopisem Pragera, tedy Nová scéna Národního divadla a někdejší budova Federálního shromáždění, která dnes slouží Národnímu muzeu. Televizní seriál probere také obchodní domy Máj v Praze a Prior v Pardubicích nebo vysílač s hotelem na Ještědu.

Zachovat od vidličky po urbanismus

„Pro budoucí generace měly být zachovány tak, jak byly navrženy, což znamená od vidličky, skleničky, tácku, stolu, židle až po umělecká díla, podhledy a samotnou architekturu či celý urbanismus budovy okolo,“ míní Vladimir 518.

Dodává, že celek včetně detailů se očekává i od staveb z jiných období, v tom by se požadavky na předrevoluční architekturu a například barokní palác lišit neměly. „Není možné myslet si, že když si necháme jenom židli nebo jenom fasádu, že nám to bude vyprávět celý ten příběh,“ uvedl.

Seriál chce tyto příběhy odvyprávět. Rozebírá koncepci, jakou architekti zamýšleli, požadavky, s nimiž se museli vyrovnat, i vnímání architektury jednak jako umění, jednak jako technologické disciplíny.

Převážně hanlivě myšlený přívlastek „komunistický“ nebo „socialistický“ nelze podle Vladimira 518 od staveb tohoto období odfiltrovat. Nicméně je nevystihuje: „Stát byl stoprocentní zadavatel a ideologie státu byla nějaká. Ale to je vlastně jenom rámec, protože podstatné je, že se tito architekti snažili dělat světovou architekturu, to s ideologií nemá nic společného.“

Mažeme jednu vrstvu architektury

Architektura, na niž se jeho publikace i seriál soustředí, je vymezena dvěma milníky: sametovou revolucí na konci a světovou výstavou Expo 58 v Bruselu na začátku. Československý pavilon získal mnohá ocenění a takzvaný „bruselský styl“ se odrazil v československé architektuře a designu i v následujících letech.

Vladimir 518 připomíná, že šedesátá léta přinesla také poměrně svobodné prostředí architektonických soutěží. „Začalo se opravdu soutěžit na základě kreativity a tvarové kvality, takže se začaly realizovat budovy, které jsou výjimečné, protože jsou to výtvarná díla. Sochy,“ říká.

Zatímco zahraniční architekti a studenti projevují zájem o východoevropskou poválečnou architekturu, české úřady i česká společnost podle Vladimira 518 zaspaly.

„Prezentujeme se jako stát, který staví na mnohovrstevnatosti architektury a bohatosti kultury, ale systematicky mažeme jednu z důležitých vrstev. A ta důležitost je v tom, že v tomto období mohly být stavby odvážné, v dnešní době ekonomického tlaku to není tak možné. Košatá, odvážná architektura se staví venku, ale u nás mnoho ne,“ obává se.

Přesto je přesvědčen, že nedocenění architektury vzniklé před rokem 1989 je možné ještě napravit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 12 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 12 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
včera v 11:30

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...