Bezmála před sto třiceti lety se narodil Jan Zrzavý. Jeden z nejvýznamnějších českých malířů své dětství prožil ve škole v Okrouhlici na Vysočině, kde jeho otec působil jako řídící. Spolek příznivců tohoto výtvarníka chystal k výročí narození výstavu v jeho rodném domě, který chce přeměnit v památník slavného rodáka. Vedení obce ale nechalo připravené exponáty z budovy vystěhovat a prostor pronajalo jako zázemí místní sklárně. Spor o připomínku Jana Zrzavého sledoval i Karel Vrána z Reportérů ČT.
Rodný dům Jana Zrzavého mohl být památníkem, obec ho ale pronajala jako sklad
Reportéři ČT: Vyskladněný Zrzavý (zdroj: ČT24)
Spolek za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici uzavřel v roce 2009 s obcí smlouvu o partnerství. V ní se obec zavazuje, že umožní v dnes již bývalé škole zřídit Centrum Jana Zrzavého a že se na jeho zřízení dokonce bude podílet. Spolupráce bez problémů fungovala téměř deset let, až do roku 2018, kdy se po volbách změnilo obecní vedení. „Pan starosta dělá maximum pro to, aby se tento záměr nenaplnil,“ podotýká advokátka spolku Monika Hášová.
Okrouhlický starosta Lubomír Pospíchal (Nová obec) na opakovanou žádost Reportérů ČT o rozhovor odpověděl písemně. „Prioritou obce je v současné době realizace obecní kanalizace a výstavba tělocvičny u nové základní školy,“ vysvětlil.
A místnosti v rodném domě Jana Zrzavého, kde měla být od července umístěna výstava k výročí jeho narození, využívá místní sklárna jako sklad, vzorkovnu a kanceláře. Majetek spolku obec vystěhovala.
Taková osobnost by měla mít vlastní muzeum
„Jan Zrzavý je jeden z našich největších malířů dvacátého století, který prošel velice zvláštním vývojem a zůstal Slovanem, poetou české krajiny, do té české krajiny ovšem vsunul i Bretaň, antiku, Egypt, křesťanská témata,“ připomíná architekt a herec David Vávra, který činnost spolku sleduje díky rockerovi Michalu Ambrožovi, malířově prasynovci.
Podpis na rodném domě Jana Zrzavého
„Je překvapivé, že taková osobnost nemá vlastní muzeum a galerii, kterou většinou mají i různí výtvarníci regionálního významu,“ podivuje se Vávra, podle něhož se Zrzavého rodný dům zdá pro takovou připomínku jako správné místo. „Myslím, že je to velmi chvályhodná činnost, kterou by místní politikové měli podporovat,“ domnívá se i kurátorka Anna Pravdová z Národní galerie.
O vyjasnění se pokouší i památkáři a ministerstvo
Do sporu se vložilo i ministerstvo kultury. Vyzvalo Národní památkový ústav, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení školy v Okrouhlici za kulturní památku. „A také kolegové z územního odborného pracoviště absolvovali již některá jednání a z nich nabyli dojmu, že je tam nelad mezi spolkem a obcí, takže jsem chtěla pomoci vyjednat prostředí vhodné pro prezentaci Zrzavého v obci, kde se narodil,“ upřesnila další vklad ústavu jeho ředitelka Naďa Goryczková.
Náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda (nestr.), pod něhož spadá kulturní dědictví, poslal starostovi Okrouhlice podle svých slov e-mail s nabídkou projednání situace. „Pan starosta vzápětí reagoval podrážděným telefonátem. Požádal jsem jej o návrh možných termínů schůzky, doposud jsem je však neobdržel,“ popsal náměstek Reportérům ČT vývoj domluvy.
Na neochotu vedení obce situaci řešit si stěžuje i advokátka spolku. „Opravdu jsem se snažila mimosoudně jednat a pan starosta do dnešního dne nebyl schopen mi dát jediný termín, kdy bychom se mohli sejít,“ tvrdí v reportáži.
Vrata u rodného domu Jana Zrzavého
Nejistá investice
Spolek přitom do chystaného památníku investoval už nejen svůj čas a invenci, ale také finance. „Za dvanáct let práce našeho spolku se nám podařilo získat sumu půl druhého milionu korun. Investovali jsme i sami. Myslím si, že do loňského roku to bylo z našich vlastních zdrojů čtyři sta tisíc, dalších dvě stě tisíc jsme letos investovali do rekonstrukce třídy,“ vypočítává člen spolku Ladislav Langpaul. Také jeho váže k malíři příbuzenský vztah.
Jana Zrzavého tak v okrouhlické škole zatím připomínají jen umělecky ztvárněná vrata inspirovaná jeho obrazem Kleopatra II nebo kovová replika výtvarníkova podpisu. Oboje na zakázku spolku vytvořil umělecký kovář Jan Komárek.