Mezi nejohroženější památky Evropy patří zámek Jezeří. Jako první v Česku

Státní zámek Jezeří na Mostecku se jako první česká památka dostal mezi sedm nejohroženějších pamětihodností Evropy. Jejich seznam zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Rozsáhlý barokní areál se tak dočká podpory ve formě odborného poradenství i široké mediální propagace. Ohrožená je také budova v Oslu poškozená teroristy nebo stadion, který v Lublani navrhl architekt Josip Plečnik, spojený třeba s moderní podobou Pražského hradu.

Program Sedm nejohroženějších památek v Evropě má za cíl upozornit na tyto památky veřejnost i soukromé subjekty, usilovat o jejich záchranu a zajistit jim udržitelnou budoucnost.

„Rozsáhlá těžba uhlí na Mostecku zdevastovala krajinu i samotný zámek, když jsme objekt v polovině devadesátých let přebírali do správy, nacházel se v havarijním stavu,“ připomíná generální ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naďa Goryczková.

V současnosti má zámek nové střechy, krovy, komíny a stropy a obnovuje se divadelní sál. Areál byl také zařazen do národního investičního plánu. Program ohrožených památek však podle NPÚ pomáhá oslovovat i další investory, díky nimž by se plánovaná obnova mohla urychlit.

Nominaci zámku Jezeří na seznam ohrožených památek předložila Asociace majitelů hradů a zámků za podpory správce objektu, tedy právě NPÚ.

Ohrožené památky stojí i v Norsku, Itálii nebo Albánii

Vedle české památky se na seznam dostala vládní budova v Oslu, kterou poškodili teroristé při útoku v roce 2011 a byla určena k demolici, pevnost v Bělehradu, již ohrožuje projekt výstavby lanovky, nebo toskánský hrad Sammezzano v Itálii s honosnou výzdobou z devatenáctého století.

Do ohrožené sedmičky patří i Národní albánské divadlo v Tiraně, tepelná elektrárna Szombierki v polské Bytomi a Plečnikův stadion ve slovinské Lublani.

V minulosti se díky umístění na seznam sedmi nejohroženějších památek Evropy podařilo zachránit například synagogu v Subotici v Srbsku. Svatostánek, postavený v roce 1902, patří mezi významné stavby v secesním stylu s prvky uherského lidového umění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
08:00Aktualizovánopřed 28 mminutami

Dua Lipa či Bezos slavili svatbu v Itálii. Nejsme zábavní park, zní od místních

Zpěvačka Dua Lipa a herec Callum Turner se vzali. Oslavu sňatku uspořádali slavní britští novomanželé v Palermu – což pro místní znamenalo omezení. Mluví se tak o privatizaci veřejných historických míst elitou. Romantická místa v Itálii si k začátku společného života dříve vybrali také třeba herec George Clooney nebo miliardář a majitel Amazonu Jeff Bezos.
před 2 hhodinami

Chaty navrhovali i známí architekti, lidé je pak napodobovali

Když lidé v minulém století získali více volného času, začali ho trávit mimo jiné na chatách. Tomuto fenoménu ve světě architektury se věnuje aktuální výstava v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Záliba v chataření v tuzemsku přetrvává i dnes – i když se dá očekávat, že chatařů bude spíše ubývat.
před 3 hhodinami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 19 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 23 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026
Načítání...