Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.
Plečnik vypráví svůj příběh v komiksu. Řeší se v něm pražské realizace i vztah s Masarykovou
Události v kultuře: Vyšel komiks o architektu Plečnikovi (zdroj: ČT24)
Ve správný čas být na daném místě a znát ty správné lidi. To bylo hlavní profesní krédo architekta Plečnika. „Autor knihy, Blaž Vurnik, si zde sám klade otázku, zda by Plečnik mohl dojít až k takové slávě, pokud by ve slovanské Lublani nebyla taková prázdnota architektů, nebo jak by to s ním bylo, pokud by neznal svého dobrého přítele Jana Kotěru, který mu domluvil práci na Pražském hradě,“ vypráví překladatel Petr Mainuš.
Komiks zachytil všechny Plečnikovy české realizace, tedy stavbu kostela Nejsvětějšího srdce páně, úpravy Pražského hradu a změny prezidentského sídla v Lánech. Nechybí také rozhovor s prezidentem Tomášem G. Masarykem nebo Plečnikův tajemstvím zahalený vztah s Alicí Masarykovou.
„Plečnik byl samotář, asketa, žil celý život sám. Pro něj architektura byla posláním, navíc nesmírně obdivoval prezidenta Masaryka a považoval za velkou čest, že může pracovat v Praze, tedy ve městě, které miloval, a právě pro takovou osobnost, jakou byl Masaryk,“ uvedl před časem v rozhovoru pro ČT24 historik architektury Zdeněk Lukeš. Honoráře tak často vracel nebo je používal na podporu svých žáků.
Vznikl i německý překlad
Jože Plečnik je v knize vypravěčem vlastního příběhu. Popisuje své mládí, kdy byl otcem přesvědčován k převzetí řemesla. Měl být stolařem. Zmiňuje také svou pedagogickou dráhu. Nejlepší žáky zapojoval do vlastních projektů a chudým studentům platil potřeby pro rýsování. Zásadní pro něj byla vizuální proměna Lublaně.
„Dalo by se říct, že on bytostně nenáviděl úpravy, které byly v Lublani provedeny po zemětřesení. Považoval je za kýčovité a nepovedené,“ sděluje překladatel Mainuš.
Svými šestatřiceti realizacemi dal Lublani současnou podobu. Nejen proto slaví úspěch i jeho biografický komiks. Ve Slovinsku teď vyšel ve druhém nákladu a po českém překladu teď vznikl i německý. Rakousko je totiž třetí zemí, pro kterou pracoval nejvíc. Až do konce října také připomíná kulaté výročí Plečnikova narození výstava na Pražském hradě. Otevřena je denně.