Emigrovat bylo jako odcházet od nemocného, říká Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková

8 minut
Rozhovor s historičkou umění Charlottou Kotíkovou
Zdroj: ČT24

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.

Kotíková, která nyní žije v New Yorku, emigrovala z Československa ve svých 30 letech. Opouštěla stát, který zakládal její příbuzný – komunistický režim se ale od počátku snažil, aby z odkazu TGM zbylo co nejméně. Když odcházela, uvažovala prý hlavně o rodičích, protože věděla, že kvůli jejímu odchodu budou mít problémy.

Jako mladá si ostatně v komunistickém Československu „užila“ kvůli svému původu šikanu i posměšky a vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Mimo jiné proto, aby podobného osudu ušetřila své děti, emigrovala i s rodinou do USA.

„Měla jsem trochu pocit viny, že odcházím právě v době, kdy by člověk měl zůstat a pomoci. Z toho jsem měla a stále mám tak trochu pocit viny, že člověk nemá odcházet. Že to bylo trochu jako odcházet od nemocného,“ vzpomíná Kotíková s tím, že jde o komplikovanou otázku.

Masaryk byl podle Kotíkové dobrodruh, který hrál vysokou hru

Na pondělí 14. prosince připadá 85. výročí Masarykovy abdikace – a prezidentovi tehdy bylo shodou okolností 85 let. Podle Kotíkové byl mužem činu. „Byl svým způsobem i trochu dobrodruh. Nebyl by schopen vytvořit republiku, kdyby občas nehrál vysokou hru,“ míní žena, která se narodila tři roky po smrti svého praděda. Její matka s tetou o něm prý často vyprávěly. Kotíková o něm mluví jako o „panu prezidentovi“.

Kotíková nyní žije v New Yorku sevřeném koronavirem, kde opět přestávají stačit kapacity nemocnic. „Všichni jsme postiženi tím, že i když nejsme nemocní, panují deprese a strach,“ uvedla.

Připomněla také neschopnost federální vlády zformovat jednotný boj proti koronaviru nebo množství zrušených pracovních projektů například v menších galeriích.

Kotíková dříve pracovala jako kurátorka současného umění Brooklynského muzea, poté byla na volné noze. Vyučovala například umělce na School of Visual Arts, obdobě české Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Byla též porotkyní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Každý člověk je trochu aktivista“

Teď mimo jiné stojí za výstavou Umělci jako aktivisté, která se koná ve Spojených státech a kde vystavuje například David Černý. „Já si ale také myslím, že vlastně každý člověk je trošku aktivista. Že se tomu prostě nevyhne, když má vyhraněný nebo vůbec nějaký postoj. Tím postojem už prostě něco podporuje, anebo nepodporuje. Ať už chceme, nebo nechceme, tak svým způsobem aktivisty vždycky jsme,“ myslí si historička umění.

Do Česka se pravidelně vrací a ráda by do Prahy přijela i teď, kvůli karanténám je to ale komplikované. Zda by se do Česka vrátila nastálo, zatím nemůže říct. „Ale člověk nikdy neví. Kdybych v Česku mohla pracovat tak jako tady, tak asi ano. Pro mě je ta práce strašně důležitá a takový rozmach toho New Yorku by mi asi trochu chyběl,“ dodala.

Kotíková se narodila v Praze v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jejím dědečkem byl Herbert Masaryk, syn T. G. Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové. Provdala se za hudebního skladatele Petra Kotíka, syna malíře Jana Kotíka a vnuka malíře Pravoslava Kotíka.

Charlottě Kotíkové se narodili dva synové – sochař, malíř a hudebník Tomáš (1969) a hudebník Jan Jakub, který zemřel po těžké nemoci v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 9 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 9 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 11 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 14 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 20 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...