Emigrovat bylo jako odcházet od nemocného, říká Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková

8 minut
Rozhovor s historičkou umění Charlottou Kotíkovou
Zdroj: ČT24

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.

Kotíková, která nyní žije v New Yorku, emigrovala z Československa ve svých 30 letech. Opouštěla stát, který zakládal její příbuzný – komunistický režim se ale od počátku snažil, aby z odkazu TGM zbylo co nejméně. Když odcházela, uvažovala prý hlavně o rodičích, protože věděla, že kvůli jejímu odchodu budou mít problémy.

Jako mladá si ostatně v komunistickém Československu „užila“ kvůli svému původu šikanu i posměšky a vyslechla si, že nebude přijata na žádnou školu ani do zaměstnání. Mimo jiné proto, aby podobného osudu ušetřila své děti, emigrovala i s rodinou do USA.

„Měla jsem trochu pocit viny, že odcházím právě v době, kdy by člověk měl zůstat a pomoci. Z toho jsem měla a stále mám tak trochu pocit viny, že člověk nemá odcházet. Že to bylo trochu jako odcházet od nemocného,“ vzpomíná Kotíková s tím, že jde o komplikovanou otázku.

Masaryk byl podle Kotíkové dobrodruh, který hrál vysokou hru

Na pondělí 14. prosince připadá 85. výročí Masarykovy abdikace – a prezidentovi tehdy bylo shodou okolností 85 let. Podle Kotíkové byl mužem činu. „Byl svým způsobem i trochu dobrodruh. Nebyl by schopen vytvořit republiku, kdyby občas nehrál vysokou hru,“ míní žena, která se narodila tři roky po smrti svého praděda. Její matka s tetou o něm prý často vyprávěly. Kotíková o něm mluví jako o „panu prezidentovi“.

Kotíková nyní žije v New Yorku sevřeném koronavirem, kde opět přestávají stačit kapacity nemocnic. „Všichni jsme postiženi tím, že i když nejsme nemocní, panují deprese a strach,“ uvedla.

Připomněla také neschopnost federální vlády zformovat jednotný boj proti koronaviru nebo množství zrušených pracovních projektů například v menších galeriích.

Kotíková dříve pracovala jako kurátorka současného umění Brooklynského muzea, poté byla na volné noze. Vyučovala například umělce na School of Visual Arts, obdobě české Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Byla též porotkyní Ceny Jindřicha Chalupeckého.

„Každý člověk je trochu aktivista“

Teď mimo jiné stojí za výstavou Umělci jako aktivisté, která se koná ve Spojených státech a kde vystavuje například David Černý. „Já si ale také myslím, že vlastně každý člověk je trošku aktivista. Že se tomu prostě nevyhne, když má vyhraněný nebo vůbec nějaký postoj. Tím postojem už prostě něco podporuje, anebo nepodporuje. Ať už chceme, nebo nechceme, tak svým způsobem aktivisty vždycky jsme,“ myslí si historička umění.

Do Česka se pravidelně vrací a ráda by do Prahy přijela i teď, kvůli karanténám je to ale komplikované. Zda by se do Česka vrátila nastálo, zatím nemůže říct. „Ale člověk nikdy neví. Kdybych v Česku mohla pracovat tak jako tady, tak asi ano. Pro mě je ta práce strašně důležitá a takový rozmach toho New Yorku by mi asi trochu chyběl,“ dodala.

Kotíková se narodila v Praze v roce 1940 do rodiny historika umění Emanuela Pocheho a Herberty Masarykové. Jejím dědečkem byl Herbert Masaryk, syn T. G. Masaryka a Charlotty Garrigue Masarykové. Provdala se za hudebního skladatele Petra Kotíka, syna malíře Jana Kotíka a vnuka malíře Pravoslava Kotíka.

Charlottě Kotíkové se narodili dva synové – sochař, malíř a hudebník Tomáš (1969) a hudebník Jan Jakub, který zemřel po těžké nemoci v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...