Rychetský poděkoval za podporu, k neudělení řádu se dál nevyjádří

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době volební kampaně. Rychetský byl jedním z 11 soudců, kteří hlasovali pro zrušení části právní úpravy voleb do Poslanecké sněmovny kvůli tomu, že poškozovala při rozdělování mandátů menší strany, znevýhodňovala koalice a nedávala hlasům voličů ve všech krajích stejnou váhu.

Zeman už před rozhodnutím ÚS vyhlásil termín voleb a soudce od zásahu do volebního procesu odrazoval prostřednictvím dopisu.

O udělení řádu Rychetskému, někdejšímu vládnímu kolegovi a respektovanému právníkovi, Zeman informoval loni 28. října. Seznam vyznamenaných tehdy Hrad zveřejnil na svém webu. Kvůli pandemii koronaviru se ale nekonalo tradiční předávání vyznamenání. Zeman ho plánuje na letošní oslavy svátku.

Loni 28. října se Rychetského ocenění bralo jako hotová věc. Rychetský tehdy uvedl, že si vyznamenání od prezidenta váží, i proto, že se jejich názory v poslední době někdy rozcházejí, třeba v hodnocení politické situace v Maďarsku a Polsku. Také řekl, že nositeli Řádu TGM jsou osobnosti, kterých si velice váží, například filozofové Jan Patočka a Erazim Kohák nebo básník Jaroslav Seifert.

Z tiskové zprávy zveřejněné loni 28. října na webu Hradu už Rychetského jméno zmizelo. Původní znění i s Rychetským ale stále lze na internetu dohledat. Ovčáček v aktuální i staré verzi o udělení vyznamenání informoval v budoucím čase. „Vzhledem k aktuální situaci prezident republiky udělí a propůjčí státní vyznamenání v řádovém dni 28. října 2021,“ uvedl.

Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta z dosavadních výroků vyplývá, že Rychetský už vyznamenání má, takže formálně jde o jeho odebrání. „Z toho vyplývá, že pan Rychetský je nositelem od 28. října 2020 do 10. února 2021,“ řekl Forejt serveru Blesk.cz. Předseda Ústavního soudu by tak byl navždy evidován jako nositel řádu.

Podle bývalého mluvčí prezidenta Václava Havla a odborníka na etiketu Ladislava Špačka záleží na tom, zda už prezident podepsal diplomy k udělení či propůjčení vyznamenání. Pokud tak učinil, má se podle Špačka za to, že ocenění bylo uděleno. „Jestli prezident listiny nepodepsal a hodlá je podepsat až v říjnu letošního roku při příležitosti předávání ocenění, tak pak s těmi jmény může hýbat, jak chce,“ řekl Špaček Blesku.

Politologové rozhodnutí Zemana kritizují

Rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana neudělit v důsledku rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) jeho předsedovi Pavlu Rychetskému už avizovaný řád TGM, kritizují politologové. 

„Prezident se zachoval skandálně. Je v tom odezva nějaké představy, že člověk je bez hříchu a vyznamenání si zaslouží jen ten nejčistší, ale takhle to není. Je to, jako kdyby po Miloši Zemanovi přišel někdo jiný, který odebere ocenění všem, kteří jej od něj dříve dostali,“ uvedl politolog a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (FSS MU) Stanislav Balík. Podle něj se nic podobného v minulosti nestalo.

Balík byl jedním z politologů, kteří upozorňovali, že zrušení části volebního zákona osm měsíců před sněmovními volbami není vhodné. Právě Balík to tehdy komentoval tak, že ÚS vystoupil z role a neposuzoval ústavnost, ale imaginární spravedlnost. 

Politolog Lubomír Kopeček z brněnské FSS MU upozornil, že pokud Zeman vyznamenání už udělil a nyní ho odebírá, nemá na to podle ústavy právo.

„Pojal to jako trestání jedné osoby za kolektivní rozhodnutí, což je problematické, vystoupil z ústavního rámce. Projevilo se ale, že je to zkrátka Miloš Zeman, který má svévolný přístup k určitým symbolickým aktům, jako je například jmenování profesorů. Co se týče poškození České republiky zrušením volebního zákona v době kampaně, myslím, že je rovněž dost netypické vyhlášení voleb skoro deset měsíců před jejich konáním,“ konstatoval Kopeček.

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci ÚS v rámci obsahové stránky jednal bez vad. „Vyčítám jen časového hledisko, což je ale chabý důvod pro to říct, že ÚS pochybil. Myslím, že dřív mezi Rychetským a Zemanem nějaké pnutí existovalo, ale bylo v rovině dvou institucí. Nyní mi přijde, že se to spíše přesouvá do osobní roviny, jelikož řád prezident neudělí Rychetskému jako člověku,“ řekl Šaradín.

Podobně to vnímá politolog Michal Pink z brněnské FSS MU. „V souvislosti s posledními okolnostmi a volebním zákonem je možné tento krok bohužel interpretovat jako vzájemné vyřizování si účtů mezi prezidentem a předsedou ÚS. I když se jedná o velmi výrazné rozhodnutí ÚS, tak je otázkou, zda takový krok z druhé strany je na místě,“ uvedl odborník.

Politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého vnímá jako absurdní, že rozhodnutí pléna ÚS může změnit rozhodnutí prezidenta o udělení řádu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 6 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 8 hhodinami
Načítání...