Po třech letech skončila kompletní oprava lánského kostela Nejsvětějšího jména Ježíš v Lánech na Kladensku, je v něm i Lánské Jezulátko. O tomto víkendu budou v kostele mimořádně komentované prohlídky. Šlo o největší rekonstrukci barokní stavby za dobu její existence. Úpravy se týkaly i okolního terénu, který byl snížen na původní úroveň. Právě ve čtvrtek také uplynulo sto let od chvíle, kdy československý stát odkoupil zámek od rodiny Fürstenberků a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo.
Po třech letech skončila oprava barokního kostela v Lánech, je v něm i Jezulátko
Rekonstrukce zahrnovala sanaci základů, fasády, střechy a interiérů včetně vybavení. Dřevěné prvky i s oltáři napadl červotoč, s jeho likvidací pomohla radiační komora a v případě těch, které nebylo možné odvézt, speciální zařízení, jež je ozařovalo na místě. Poté následovalo jejich zrestaurování stejně jako v případě obrazů, varhan či oken s unikátní malbou. Opravy stály více než 53 milionů korun.
Dalším zásadním problémem byla vlhkost, kterou nyní z budovy odvádí řízené proudění vzduchu. „Okolo celého interiéru je větrací kanál,“ uvedl Jan Všetečka, jednatel brněnské společnosti Archatt, která kostel opravovala.
Kostel nechala založit v roce 1748 Marie Anna z Fürstenberka. „V její rodinné tradici byla velká úcta k Pražskému Jezulátku,“ uvedla vedoucí průvodců Správy Pražského hradu Veronika Seidlová. Proto je středobodem lánského kostela Svatá rodina a Jezulátko. Kolem zámku vedl tehdy renesanční vodní příkop, ke kostelu proto směřovala nadzemní spojovací chodba, která je zde dodnes.
Opraven byl i 120 let starý betlém
Kromě schránky na hlavním oltáři je Lánské Jezulátko také na zdejším obraze malíře Josefa Hellicha. Na stejné malbě je zároveň zachycen lánský zámek ještě před poslední stavební úpravou.
Zrestaurován byl i dřevěný betlém z doby kolem roku 1900, dřevěné sochy, svícny, liturgické předměty, ale i nábytek a další vybavení. „Dohromady bylo pro lánský kostel restaurováno 58 obrazů a sochařských prací, 11 truhlářských prací a 64 kovových předmětů,“ shrnula vedoucí oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu Barbora Patočková.
Unikátní jsou také místní varhany firmy Walcker z roku 1869, které jsou jediným nástrojem této renomované německé značky v Česku. Jejich zvuk uslyší například účastníci bohoslužeb, jež se od neděle budou opět pravidelně v kostele konat. Podle lánského faráře Martina Janaty bude první mše věnovaná i vzpomínce na rod Fürstenberků.
Kostel bude veřejnosti nadále běžně otevřen ve středu, čtvrtek, sobotu a v neděli od 10:00 do 18:00, stejně jako zámecký park, ve kterém až do podzimu návštěvníci najdou výstavu o slovinském architektovi Jože Plečnikovi, jenž se podílel na úpravách Pražského hradu, zámku Lány i jeho zámeckého parku. Lánský kostel je dílem architekta Františka Ignáce Préea.
