Replika vyhořelého dřevěného kostela Božího Těla v třinecké části Guty se otevřela veřejnosti. Při první bohoslužbě, která začala v 10 hodin, byl svatostánek zároveň vysvěcen. Poprvé se rozezněly také nové varhany. V kostele původně postaveném v první polovině 60. let 16. století dosud žádné nebyly. Památkově chráněný dřevěný kostel shořel v létě 2017 poté, co jej úmyslně zapálila trojice mladíků.
V Třinci-Gutech otevřeli a vysvětili repliku vyhořelého dřevěného kostela
„Mám z toho velkou radost. Samozřejmě ještě není dokončeno úplně všechno, nějaké práce ještě budou probíhat, ale je to opravdu krásné dílo, do kterého byla zapojena celá řada nejrůznějších řemeslných profesí od tesařů, kteří dali základ té hrubé stavby, ale také samozřejmě restaurátoři, malíři, zvonaři, varhanáři, kameníci, to všechno se zhmotnilo v tomto krásném díle,“ řekl biskup a apoštolský administrátor Ostravsko-opavské diecéze Martin David.
Biskup připomněl, že každý kostel, ať už je to malá stavba, nebo velká katedrála, je důležitým symbolem toho, že lidé staví i objekty, kde pak mohou pozvednout svoji duši k Bohu. „Každý kostel je také samozřejmě důležitým symbolem společenství, které se v něm schází,“ dodal.
107 minut
V replice kostela v Třinci-Gutech proběhla první bohoslužba, kostel vysvětil biskup
Pro biskupa Martina Davida je to vůbec poprvé, co světil kostel. „Mnohokrát jsem světil nový oltář v kostele, ale kostel jako takový jsem za ty čtyři roky svého biskupského života nesvětil, čili musel jsem si projít obřad svěcení kostela, ale také jsem si připravoval modlitbu a přemýšlení nad biblickými texty, abych poznal, co lidem během obřadu říct,“ řekl ve vysílání ČT David.
Kromě kostela samotného biskup posvětil i čtyři nové zvony. Vyrobila je firma v Polsku, stejně jako varhany, které se v neděli poprvé rozezněly. Slyšet je mohli i lidé, kteří byli během bohoslužby venku, dovnitř se totiž dostali jenom někteří zájemci.
Replika dřevěného kostela je lépe zabezpečena proti požáru než původní stavba – budova je napojena přímo na centrální pult ochrany hasičů, na dohled od kostela je také protipožární nádrž se zhruba čtyřiadvaceti kubíky vody. „Budeme dělat vše proto, abychom předávali ten kostelíček s živou vírou dalším generacím,“ uvedl farář Kazimierz Plachta.
Nevyčíslitelná historická hodnota
Kostel ze 16. století shořel v noci na 2. srpna 2017. Krajský soud v Ostravě poslal za zapálení kostela tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka na 3,5 roku, osm a devět let do vězení. Nejvyšší trest dostal mladík, který akci vymyslel. Nejnižší trest soud uložil chlapci, který budovu zapálil, v době činu nebyl plnoletý. Osmiletý trest dostal řidič, který je na místo přivezl.
Oheň způsobil na mobiliáři škodu téměř 6,7 milionu korun, škoda na budově kostela byla vyčíslena na čtrnáct milionů, historická škoda je ale nevyčíslitelná. Obnova kostela vyšla zatím na více než třicet milionů korun. Nová stavba je věrnou kopií původního kostela. Interiér, který oheň zcela zničil, byl nahrazen moderním mobiliářem a soudobou výzdobou.
Repliku z jedlového dřeva zhotovila bez jediného hřebíku rodinná tesařská firma Papšíků v Hošťálkové na Vsetínsku. Odtud kostel tesaři rozebraný převezli a postavili na připravený základ z pískovce a dubového dřeva. Střecha je pokryta ručně vyrobeným šindelem.
Motiv činu není zcela jasný
Otázka, co bylo motivem činu, zůstala i po skončení soudního procesu nezodpovězena, přestože se všichni obvinění k činu částečně přiznali.
Jeden z možných důvodů vyplynul z psychologického posudku. Mladík, který byl iniciátorem akce, je tělesně postižený, trpí vzácnou nevyléčitelnou chorobou a chodí jen o holi. Znalkyně nevyloučila, že motivem mohla být pomsta Bohu za to, že jej tato choroba postihla. Zapálení kostela mladík podle soudu nějakou dobu plánoval.
Hoch, který kostel zapálil, měl v době činu těsně před osmnáctými narozeninami. Podle soudních znalců má mírnou zálibu v rozdělávání ohně a v jeho pozorování, nejde ale o pyromanii. Že kostel zapálí, ale podle obžaloby vymyslel jeho nemocný kamarád.
Třetí z obžalovaných vinu odmítal. Své známé v noci na místo přivezl autem. Tvrdil, že netušil, proč je tam veze.
Kostel byl památkou od 60. let
Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s datem 1565, byly v něm i obrazy z první poloviny 16. století. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství. Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru.
Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže. Na seznam kulturních památek byl kostel zapsán v roce 1964.
