Zbudování repliky středověkého dřevěného kostela v Gutech, který před rokem po úmyslném zapálení vyhořel, začne pravděpodobně o několik měsíců později. Na přípravě jeho věrné repliky se totiž angažují památkáři, kteří chtějí i kopii prohlásit za kulturní památku. Jednání s nimi podle vedoucího stavebního odboru Ostravsko-opavského biskupství Václava Kotáska přípravu projektu prodlužuje.
Replika dřevěného kostela v Gutech bude kulturní památkou. Výstavba se ale opozdí
„Stavba vzniká na pozemku, který je stále pod památkovou ochranou. Z odborného hlediska jde o velmi náročný počin. Replika bude mít i po obnově statut kulturní památky. Proto je důležité, aby se co nejvíce blížila původní stavbě. Nejen hmotou, ale i použitými tradičními technologiemi. Což může být občas problém, vzhledem k dnešním standardům,“ potvrdil ředitel ostravské pobočky Národního památkového úřadu Michal Zezula.
Památkáři s církví nyní řeší řadu detailů a právě snaha najít co nejvhodnější řešení mírně zpožďuje dokončení projektové dokumentace.
Zezula dodal, že se už dokončuje i archeologický průzkum. Odborníci se soustředili v poslední době hlavně na výkopy, do kterých budou položeny základy nové stavby. „Základy budou obsahovat kameny původního kostela. Dojde tak k jakémusi propojení starého i nového,“ řekl. Dodal, že v jedné části presbytáře archeologové našli důkaz, že v místě už v minulosti jedna dřevěná stavba shořela.
obrázek
Zároveň památkáři s farností a diecézí začínají řešit podobu interiéru kostela. I zde se očekávají střety různých názorů. Proto sobě může jít snaha co nejvěrnější kopie mobiliáře a naopak co možná nejmodernější interiér. Podle Zezuly bude pro objekt nejvhodnější kompromis obou variant.
„Optimální bude zopakovat něco z vybavení a výzdoby původní stavby. Nelze ale zopakovat všechny detaily, proto si dovedeme představit, že určité věci budou podle současných moderních trendů“ řekl.
Náklady na obnovu samotné stavby se budou pohybovat okolo dvaceti milionů korun. Další peníze bude stát právě mobiliář. Jeho pořízení se bude částečně platit z veřejné sbírky, kterou organizuje město Třinec. Na ní se už sešlo víc jak 3,4 milionu korun.
Pokud bude zima mírná, začne se stavět letos
Původně se předpokládalo, že stavba rychlým tempem odstartuje ještě letos na podzim. „Chtěli jsme být rychlejší. Je to hlavně o tom, najít kompromis mezi naší představou a představou památkové péče. Myslím ale, že v těch podstatných věcech jsme se už shodli,“ řekl Kotásek.
Od snahy zahájit stavbu ještě letos biskupství podle něj úplně neupustilo. „Pokud se to nepovede, začnou práce příští rok. V případě mírné zimy nebudeme muset čekat na jaro,“ řekl Kotásek. V příštím roce by měla být dokončena hrubá stavba, dodal.
Úprava dřeva proběhla z většiny tradiční ruční prací, především otesáním.
Pro samotnou výstavbu kostela je kromě projektu už připraveno vše. Pokáceno bylo 450 metrů krychlových kulatiny. Vybraná firma už dřevo na stavbu odkornila, upravila na potřebné profily a odborně uložila do dalšího použití. Současně se těžilo smrkové dřevo pro výrobu šindelové krytiny. Na šindele se spotřebuje na 150 metrů krychlových dřeva.
Památku zničil oheň loni v srpnu
Kostel z 16. století shořel loni v noci na 2. srpna. Kriminalisté krátce po požáru obvinili tři mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka. Podle policie stavbu zapálili úmyslně. Oheň způsobil škodu kolem dvaceti milionů korun. Nejen památkáři byli v šoku. Velká část jeho vybavení totiž byla původní a byly v něm i obrazy z první poloviny 16. století.
GALERIE
Kostel v Třinci lehl popelem
Krajský soud Ostrava muže za zapálení vzácného dřevěného kostela poslal do vězení na 3,5 roku, osm a devět let. Nejvyšší trest dostal mladík, který akci vymyslel. Nejnižší pak chlapec, který všechny na místo dovezl. Osm let má za mřížemi strávit odsouzený, který budovu zapálil.
obrázek
První výročí události si připomenou i věřící. V noci ze středy 1. na čtvrtek 2. srpna se shromáždí na bohoslužbě u dřevěného kříže, který jako jediný z kostela Božího Těla zůstal.
Od evangelíků ke katolíkům
Nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku pocházel ze 16. století. Svědčil o tom například letopočet 1563 na portálku v interiéru nebo zvon s rokem 1565. V tomto období bylo dominantním vyznáním obyvatel Těšínského knížectví luteránství.
Období, kdy kostel náležel evangelíkům, připomínalo několik památek dochovaných v interiéru. Evangelickým bohoslužbám byl odňat v březnu 1653 císařskou rekatolizační komisí a předán do správy katolickým farářům ze Stříteže.
Reportáž: Chystá se obnova kostela v Gutech (zdroj: ČT24)