V Beskydech padají smrky. Vyroste z nich replika shořelého kostela v Gutech

Nahrávám video

Lesníci Biskupských lesů začali v Beskydech s těžbou smrků, ze kterých má vzniknout replika vzácného dřevěného kostela v Gutech. Původní svatostánek z druhé poloviny šestnáctého století shořel loni v srpnu, když ho zapálila trojice mladíků.

Za obnovou třineckého kostela Božího těla stojí Ostravsko-opavské biskupství a replika církevního objektu má stát víc než dvacet milionů korun. Náklady na vznik vnější stavby zaplatí pojistka, obnovu interiéru pokryje veřejná sbírka, do které občané poslali už více než tři miliony korun.

V biskupských lesích nedaleko obce Bílá také v současnosti probíhá těžba stromů, ze kterých by měla vzniknout střecha shořelého kostela. Smrků s tak kvalitním dřevem, aby bylo vhodné pro výrobu šindelů, ale není mnoho. Jak uvádí biskupský revírník Petr Němec, pro šindele jsou potřebné stromy s minimem suků a dobrým směrem vláken uvnitř kmene, která musí směřovat rovně nebo se mírně stáčet doleva.

Do roka

Na prvních deseti hektarech se tak podařilo vytipovat jen devět stromů, přičemž z každého kmene tesaři využijí šest až osm metrů. Na výrobu šindelové střechy kostela potřebují 150 kubíků dřeva, což jsou asi tři stovky stromů.

Repliku památky chtějí zástupci ostravsko-opavského biskupství začít stavět letos na podzim a dokončit v ideálním případě do roka. V současnosti čekají, až památkáři upřesní, jak vyrobit některé detaily stavby. „Podle podmínek závazného stanoviska bude dokončena projektová dokumentace, až bude hotová, tak se bude žádat o stavební povolení,“ doplnil projektový manažer diecéze Miroslav Přikryl.

Tři žháři pod policejní lupou

Souběžně s přípravou repliky se také chýlí ke konci policejní vyšetřování požáru, kterému padl dřevěný kostel za oběť. Už krátce po požáru kriminalisté obvinili tři osmnáctileté mladíky z Ostravska a Frýdecko-Místecka s tím, že stavbu zapálili úmyslně. Minimálně jeden v tom prý chtěl pokračovat a měl už vybraný další objekt.

Vazebně je stíhán jeden obviněný, trestní stíhání dvou dalších obviněných je vedeno na svobodě. Obviněni byli z obecného ohrožení, ve vězení mohou strávit až 15 let. Policie v současnosti dokončuje poslední úkony případu a chystá se celý spis předat dozorujícímu státnímu zástupci s případným návrhem na podání obžaloby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 14 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 15 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 15 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Plzeňská zoo slaví sto let. Chystá rozšíření i vysněný pavilon pro slony

Plzeňská zoologická zahrada slaví sto let od svého založení. Druhá nejdéle fungující zoo v Česku drží prvenství v počtu chovaných zvířat i druhů. Jubilejní sezonu doprovodí řada akcí i vydání historické knihy. Zoo plánuje rozšíření areálu a přiblížila se k realizaci dlouho připravovaného pavilonu pro slony indické.
před 19 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Skiareál v Bedřichově nebude možné zastavět, rozhodli obyvatelé obce v referendu

Pozemky ve skiareálu v Bedřichově v Jizerských horách nebude možné v budoucnu přeměnit na stavební. Rozhodli o tom v pátek obyvatelé obce v referendu. Pro zachování současného stavu hlasovalo 161 ze 165 hlasujících, dva hlasy byly neplatné a dva proti. Referenda se zúčastnilo 55,93 procenta z celkového počtu 295 voličů. Plebiscit je tak platný a jeho výsledek závazný.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...