Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Eurokomisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
„Není to reforma, ale zničení,“ hodnotí Jourová změny v polské justici. Obává se, že budou nezvratné
Jourovou, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost, na polských reformách znepokojuje mimo jiné to, že přinášejí extrémně široké možnosti disciplinárních trestů pro soudce, čímž podle ní ohrožují jejich nezávislost. „Už to není cílený zásah proti jednotlivým černým ovcím, jak ho znají i jiné členské země EU, ale plošné bombardování. Není to žádná reforma, je to zničení,“ míní.
„Reformy soudnictví nemají nic společného s ničením,“ reagoval na její slova podle internetového portálu polské zpravodajské televize TVN24 mluvčí vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Radoslaw Fogiel. „Pokud to někdo tvrdí, považoval bych ho spíše za žáka surrealistů než za seriózního politika, zejména člena Evropské komise (…),“ dodal.
V centru Varšavy se na podporu vlády sešlo až několik tisíc lidí včetně zástupců odborů nebo církve. Pořadatelé zdůraznili, že mandát na prosazení změn v soudnictví dostalo vládnoucí PiS vítězstvím ve volbách. Zásahy Evropské komise mají za porušování státní suverenity.
Už to nepůjde zvrátit, obává se eurokomisařka
„Ta takzvaná reforma v Polsku dospěla do velmi nebezpečné fáze, protože hrozí, že bude nezvratnou. Postihuje nyní všechny úrovně justičního systému,“ obává se Jourová. Připomíná, že Evropská komise (EK) v půlce ledna požádala Soudní dvůr EU, aby předběžným opatřením zastavil práci disciplinární komory nejvyššího polského soudu.
Kvůli reformě koncem ledna místopředsedkyně EK navštívila Varšavu, kde se setkala mimo jiné s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem. „Mluvila jsem s ním, což je dobré, ale nenastal ještě žádný pozitivní vývoj. Vysvětlil mi, proč chce justici přebudovat, já jsem mu vysvětlila, jak porušuje právo EU,“ poznamenala k setkání Jourová, která je – pokud jde o možný kompromis z polské strany – podle svých slov realistická.
Polský prezident Andrzej Duda tento týden podepsal sporný zákon o trestání soudců. Kritici nových předpisů varují, že umožní pokutovat, disciplinárně trestat nebo propouštět soudce dávající najevo odpor vůči reformě justice prosazované současnou vládou.
Změny v Maďarsku jsou plíživé, ale postihují širší oblast
V Maďarsku jsou podle Jourové změny týkající se demokracie plíživější, ale širší. „Tam jsou postižena i média. Zažili jsme tam velké slučování mediálních domů, které píšou a vysílají, co vládě vyhovuje,“ upozornila.
Už v prosinci Jourová mluvila o tom, že Maďarsko nerozptýlilo obavy týkající se dodržování základních hodnot Evropské unie. Vývoj v zemi označila za nebezpečný, protože se týká řady oblastí od justice po média.
Eurokomisařka proto podporuje návrhy, které by více provázaly vyplácení unijních peněz s dodržováním principů právního státu.
V Česku podle Jourové k útoku na právní stát nedochází
V rozhovoru pro Der Spiegel také připomíná, že to není tak dlouho, co se Polsko a Maďarsko staly demokraciemi, a upozorňuje na slova prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, že demokracie potřebuje padesát let nerušeného vývoje. „Nezapomínejme: Polsko a Maďarsko jsou mladé, křehké demokracie,“ poznamenala.
Jourová byla v rozhovoru dotazovaná i na Česko. Tam podle ní ale nedochází k žádnému systematickému útoku na právní stát, a proto to není případ pro ni.
Polsko i Maďarsko čelí už několik let kritice ze strany Evropské unie, Rady Evropy i nevládních organizací za porušování principů demokracie a právního státu. Polská vláda opakovaně Bruselu vzkázala, že smlouvy o Evropské unii neupravují soudní systémy v jednotlivých členských zemích.
Na Jourovou kvůli jejímu přístupu vůči vládám v Polsku a v Maďarsku útočí provládní média v obou zemích, zdůrazňují třeba, že v minulosti strávila měsíc ve vazbě kvůli korupčnímu podezření. Polský pravicový portál neizalezna.pl se v souvislosti s rozhovorem eurokomisařky s Der Spiegel ptá, zda Jourová „zpochybňuje rozhodnutí polské vlády“.
Magazín Der Spiegel připomněl, že americký časopis Time loni zařadil Jourovou mezi stovku nejvlivnějších osobností světa.
- V lednu 2020 polská vláda prosadila takzvaný disciplinární zákon. Ten umožňuje disciplinární komisi při nejvyšším soudu trestat soudce za jejich rozhodnutí. Zakazuje soudcům také „politickou aktivitu“ a zpochybňování legitimity ostatních soudců pod trestem pokuty nebo i odvolání.
- Někteří soudci totiž zpochybňují nezávislost nových kolegů včetně těch v disciplinární komisi. Vycházejí přitom z toho, že je jmenovala reformovaná soudcovská rada, kterou považují za závislou na politicích.
- Soudcovská rada jmenuje soudce. Bývala samosprávným stavovským orgánem, ovšem v prosinci 2017 vláda v parlamentu prosadila, že většinu jejích členů jmenuje Sejm. Zprostředkovaně tak politici jmenují soudce, což porušuje princip dělby moci, který je základem demokracie.
- Zákon o soudcovské radě je nejsilněji kritizovanou součástí polské justiční reformy. Evropská komise právě kvůli němu spustila dosud nikdy nepoužitý postup umožněný článkem sedm Lisabonské smlouvy, na jehož konci Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.
- Vláda Práva a spravedlnosti provádí reformu soudnictví na mnoha úrovních od svého nástupu k moci v roce 2015. Přistoupila k ní kvůli tomu, že justici považovala za zkorumpovanou a personálně málo obměněnou od komunistických dob.
- Pokusila se odstavit část soudců zákony snižujícími věk povinného odchodu do důchodu. Udělila přitom ministrovi spravedlnosti pravomoc udělit některým soudcům výjimku, aby mohli ve funkci zůstat. Soudní dvůr EU tyto zákony nařídil zrušit.
- Vláda Práva a spravedlnosti také dala ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy obecných soudů. Ten jich takto vyměnil již přes sto. Funkci ministra spravedlnosti také sloučila s funkcí nejvyššího státního zástupce.
