Jourová varovala Poláky před soudní reformou, ministr Ziobro připustil kompromis

Místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová ve Varšavě řekla, že kampaň vedená proti soudcům v Polsku je znepokojující a tamní justice nemá podmínky potřebné k práci. Komise chce vést s polskou vládou dialog, má však také nástroje, jak polským soudcům pomoci. Údajně naznačila i možnost svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Jourová se zabývá stavem právního státu v Polsku, s nímž EK dlouhodobě není spokojena. Polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro po schůzce s ní připustil, že je vláda ochotna učinit ve výběru soudců kompromisy.

Komise vede s Polskem řízení pro porušování unijních hodnot kvůli justiční reformě, kterou vláda národně konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) podle ní i polské opozice omezuje nezávislost soudů. Za problematické považují především to, že soudce jmenuje soudcovská rada, jejíž členy jmenují z většiny poslanci. To podřizuje soudní moc té zákonodárné a narušuje základní demokratický princip dělby moci.

„Chtěla bych udělat více, abych ochránila soudce před touto kampaní proti nim, protože tohle není atmosféra, ve které by mohli soudci vykonávat svou náročnou práci,“ řekla podle agentury PAP Jourová po setkání s polským ombudsmanem Adamem Bodnarem.

Dodala, že usiluje především o dialog s polskými představiteli, kterým chce přiblížit pozici EK a s nimiž chce společně pracovat na řešení situace. Očekává však od nich vstřícný přístup, který by vedl k „obnovení vzájemné důvěry a konstruktivnímu vztahu“. Komise má podle ní nástroje, jimiž „může pomoci soudcům v členských zemích, aby pracovali v podmínkách odpovídajících jejich profesi“.

Nedostatečné ústupky

Polská vláda sice po několika verdiktech unijního soudu změnila některé části kritizovaných zákonů, ve většině případů však odmítá ustoupit. PiS tvrdí, že reforma má zbavit zemi dědictví komunistické justice a že politici mají vliv na jmenování soudců i v jiných zemích.

„Jako gesto dobré vůle jsem nabídl komisařce kompromis v otázce výběru soudců,“ řekl po jednání novinářům ministr spravedlnosti Ziobro, který je podepsán pod kritizovanou justiční reformou. Bez dalších podrobností dodal, že bude přesvědčovat své kolegy z vládního tábora, aby zvážili podporu nového systému výběru soudců. Zároveň však prohlásil, že Polsko nepřipustí, aby Brusel uplatňoval dvojí metr a Varšavu trestal za něco, co v jiných státech prochází.

Jourová označila jednání se Ziobrem za „upřímné, férové a otevřené“. Rozdílné názory na dlouhodobě problematické body však podle ní přetrvávají. „V otázce vlády práva nejsme ochotni ke kompromisům,“ řekla novinářům po jednání s ministrem spravedlnosti. Pokrok vidí Jourová například v tom, že se obě strany dohodly na sdílení informací o budoucích krocích, aby nedocházelo k nepříjemným překvapením.

Jourová se v úterý sešla mimo jiné s předsedy obou komor polského parlamentu Elžbietou Witekovou a Tomaszem Grodzkým či předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou.

Šéf Senátu ovládaného opozicí Grodzki po setkání podle polských médií řekl, že Jourová mluvila o možnosti svázání výplat unijních peněz s respektem k vládě práva. Pro Polsko jako jednoho z hlavních příjemců financí z Bruselu je to podle něho velké varování. Komise i některé členské státy by rády zpřísnily tuto podmíněnost již ve víceletém rozpočtu pro období 2021 až 2027, o kterém se povedou jednání v příštích měsících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 9 hhodinami
Načítání...