V Polsku se hrotí spor o nezávislost soudců na politicích. Evropská komise žádá pozastavení zákona

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.

Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters Autor: Christian Hartmann

„Jako předseda vlády nemohu dopustit, aby vznikl chaos a anarchie,“ řekl Morawiecki a nevyloučil, že se kvůli této věci obrátí na ústavní soud. „Usnesení nejvyššího soudu je nebezpečné pro státní zřízení Polska,“ dodal. Členy nejvyššího soudu obvinil z toho, že si přivlastňují právo vytvářet zákony, které přitom přísluší jedině parlamentu.

Agentura AP připomíná, že nejvyšší soud si díky intervenci ze strany Evropského soudního dvora do velké míry dokázal udržet nezávislost na současné vládě.

Podle ministra spravedlnosti Zbigniewa Ziobra se nejvyšší soud dopustil „hrubého porušení zákona a jeho takzvané usnesení nemá žádné právní dopady“. Ziobrův náměstek Janusz Kowalski k závěrům nejvyššího soudu řekl, že „těch šedesát profesorů (členů nejvyššího soudu) mu je ukradených“ a že u něho nemají žádnou autoritu.

Politický vliv na soudcovskou radu

Soudcovská rada jmenuje soudce. Bývala samosprávným stavovským orgánem, ovšem v prosinci 2017 vláda prosadila, že většinu jejích členů jmenuje Sejm. Zprostředkovaně tak politici jmenují soudce, což porušuje princip dělby moci, který je základem demokracie.

Zákon o soudcovské radě je nejsilněji kritizovanou součástí polské justiční reformy. Evropská komise právě kvůli němu spustila dosud nikdy nepoužitý postup umožněný článkem sedm Lisabonské smlouvy, na jehož konci Polsku hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Disciplinární zákon

Z velké části kvůli soudcovské kritice nové rady přijal Sejm takzvaný disciplinární zákon. Poprvé ho schválil 20. prosince, o měsíc později ho odmítl opozicí ovládaný Senát. Ve čtvrtek vládní poslanci senátní veto přehlasovali. Předpokládá se, že prezident Andrzej Duda normu podepíše.

Experti z Benátské komise Rady Evropy kritizovali, že soudci by mohli čelit trestům za rozhodnutí, jež udělají v souladu s Evropskou úmluvou o lidských právech nebo s právními předpisy Evropské unie.

Zákon umožňuje disciplinární komisi při nejvyšším soudu trestat soudce za jejich rozhodnutí. Zakazuje soudcům také „politickou aktivitu“ a zpochybňování legitimity ostatních soudců pod trestem pokuty nebo i odvolání.

Někteří soudci totiž zpochybňují nezávislost nových kolegů včetně těch v disciplinární komisi. Vycházejí přitom z toho, že je jmenovala reformovaná soudcovská rada, kterou považují za závislou na politicích.

Snižování věku a ministrova moc jmenovat předsedy soudů

Vláda Práva a spravedlnosti provádí reformu soudnictví na mnoha úrovních od svého nástupu k moci v roce 2015. Přistoupila k ní kvůli tomu, že justici považovala za zkorumpovanou a od dob komunismu málo personálně obměněnou.

Část soudců měla odejít na základě zákonů snižujících věk povinného odchodu do důchodu, ministr spravedlnosti ale měl pravomoc udělit některým soudcům výjimku, aby mohli ve funkci zůstat. Soudní dvůr EU nařídil tyto zákony zrušit.

Vláda Práva a spravedlnosti také dala ministru spravedlnosti pravomoc jmenovat a odvolávat předsedy obecných soudů. Ten jich takto vyměnil již přes sto. Funkci ministra spravedlnosti také sloučila s funkcí nejvyššího státního zástupce.