TÉMA

Lisabonská smlouva

EU se za dvacet let změnila. Je propojenější a čelí novým výzvám

V roce 2004 vstoupilo Česko do jiné Evropské unie, než jaké je dnes členem. Unijní instituce posílily, vznikla společná diplomacie, změnilo se postavení bloku ve světě i výzvy, kterým musí čelit. Důraz se z ekonomických a sociálních témat přesunul k bezpečnosti a klimatu. Česko se na této proměně už mohlo podílet.
29. 4. 2024|

Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.
1. 1. 2022|

Nemůžeme mít pocit, že jedeme na Titaniku a všechno je v pořádku, říká exprezident Václav Klaus

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.
28. 10. 2021Aktualizováno28. 10. 2021, 20:11|

Ze snahy o zlepšení vztahů s Německem vznikl ve Francii před 70 lety základní kámen pro EU

Šest evropských států podepsalo 18. dubna 1951 smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli. Projekt, který měl původně sloužit zejména k urovnání poválečných vztahů mezi Německem a Francií, tak položil základy pro vznik Evropského společenství a později i Unie.
18. 4. 2021|

„Není to reforma, ale zničení,“ hodnotí Jourová změny v polské justici. Obává se, že budou nezvratné

Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Eurokomisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.
8. 2. 2020Aktualizováno8. 2. 2020, 16:35|

V Polsku se hrotí spor o nezávislost soudců na politicích. Evropská komise žádá pozastavení zákona

Polský premiér Mateusz Morawiecki odsoudil čtvrteční usnesení nejvyššího soudu o tom, že justiční činitelé nominovaní novou Zemskou soudcovskou radou závislou na politicích nemají rozhodovat soudní pře. Současně Evropská komise požádala Soudní dvůr Evropské unie, aby předběžným opatřením pozastavil účinnost nového polského zákona o možnosti trestání soudců, kteří zpochybňují vládní reformu justice.
24. 1. 2020|

ANALÝZA: Jaroslav Kubera byl jednou z nejúspěšnějších osobností v politice vůbec

V pondělí nečekaně zemřel Jaroslav Kubera. Dlouholetý a úspěšný politik spjatý s Občanskou demokratickou stranou. Česká republika přichází o druhého nejvýše postaveného ústavního činitele, Teplice přichází o úspěšného a dlouholetého primátora. Kubera byl bezesporu jednou z nejviditelnějších a nejstálejších osobností české politiky.
21. 1. 2020|

Jiná Unie. Evropská integrace od českého vstupu párkrát poskočila, ovlivnila ji migrace i ekonomická krize

Plastika Entropa Davida Černého zobrazovala stereotypy o unijních zemích. Výtvarník ji vytvořil roce 2009 u příležitosti českého předsednictví Evropské unii. Velká Británie však v díle chyběla. Chybět se pak rozhodla i ve skutečnosti. To je jedna ze změn, jimiž EU prošla od českého vstupu. Chronologicky první byla Lisabonská smlouva, která měla adaptovat Unii na rozšíření. Pak už Evropa reagovala na turbulentní vývoj událostí. Politici hledali odpovědi na ekonomickou krizi, na nebývale velké množství lidí klepajících na evropské dveře a na ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině.
29. 4. 2019|
Brexit

Místo velkých vizí válka s poslanci. Dva roky od spuštění článku 50 zůstává podoba brexitu v mlze

Chaos, nejistota a vyhrocené emoce. Taková je atmosféra ve Velké Británii dva roky poté, co premiérka Theresa Mayová poslala do Bruselu dopis aktivující článek 50 Lisabonské smlouvy. Formálně tak požádala o odchod Spojeného království z Evropské unie. Brexit tehdy označila za jedinečnou příležitost a Britům slíbila, že dosáhne do dvou let dohody s EU, která zajistí spořádaný odchod a nové zvláštní partnerství s EU. Po uplynutí lhůty ale premiérka válčí s rozdělenými poslanci včetně rebelů ve vlastní straně. Datum i podoba brexitu jsou tak nejisté.
29. 3. 2019|