Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko

3 minuty
Události: Předsednictví Evropské unii
Zdroj: ČT24

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Belgie byla první. Byla totiž na začátku abecedy, a tak unijní předsednictví s historickým číslem jedna padlo od 1. ledna 1958 právě na nenápadnou zemi začínající na B. Od té doby předsedala ještě jedenáctkrát.

To na Českou republiku čeká tento úkol teprve podruhé. První je už dávnou minulostí a teď jsou všichni zvědaví, jako dopadne to druhé. Otázkou však je, jakou má vlastně předsednictví váhu a zda může předsednická země nakonec něco změnit. Podle českých europoslanců může.

Předsednictví je podle nich důležité nejen navenek, ale i pro domácí publikum. „Předsednická země má možnost stanovovat agendu, dávat témata, která považuje za prioritní,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).

Na druhou stranu bude české předsednictví limitované tím, co mu bude předcházet – tedy předsednictvím Francie. „Musíme si uvědomit, že součástí francouzského předsednictví jsou prezidentské volby,“ poznamenal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Může to mít výrazný vliv na to, kolik toho po Francouzích zdědíme. Nebo naopak, jakou agendu se bude snažit francouzský prezident a celé předsednictví nastolit,“ doplnil Kovařík.

První české předsednictví poznamenal pád vlády

Navíc od posledního českého předsednictví Unie přijala Lisabonskou smlouvu, která změnila systém a zavedla větší kontrolu Bruselu. Třeba tím, že ustavila funkci předsedy Evropské rady. „Bruselské instituce jsou v zásadě zvyklé, že každých šest měsíců tu agendu řídí jiný členský stát, to znamená, že jsou na to připravené,“ řekl Kovařík.

Jde tedy o drobnou pojistku proti tomu, co se v Česku stalo v roce 2009. Poslanecká sněmovna tehdy vyslovila nedůvěru úřadující vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). „Já doufám, že bude jiné minimálně v tom, že nepadne česká vláda,“ uvedl Kolaja.

Ani to však nebyl český unikát. Vláda se měnila už při historicky prvním předsednictví Belgie v roce 1958.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 5 mminutami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 1 hhodinou

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 6 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Wikipedie slaví čtvrt století, významně do ní přispívají také Češi

Přesně před pětadvaceti lety vznikla největší encyklopedie světa. Po anglické verzi začaly brzy přibývat další jazykové mutace Wikipedie, která v současnosti díky zhruba 250 tisícům dobrovolníků obsahuje více než 65 milionů článků ve více než třech stech jazycích. Wikipedie prochází díky své komunitě takzvaných Wikipedistů průměrně 342 úpravami za minutu. Dobrovolní editoři tak odhalí a opraví případný vandalismus v řádu minut.
před 8 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkovo jmenování ministrem by nebylo ohrožením demokracie, míní Vesecká

„Filip Turek nebyl trestně stíhán, není trestně stíhán a neexistuje v podstatě žádný konkrétní právní důvod, který by hovořil o tom, že je hrozbou porušení demokracie v České republice,“ uvedla předsedkyně ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Renata Vesecká (nestr. za Motoristy) v Interview ČT24. Podstata jmenování ministrů podle ní závisí na ústavě, která dává jednoznačnou odpověď – premiér navrhuje, prezident jmenuje. Pověst nevnímá jako důvod, proč někoho nejmenovat. Tím je konkrétní čin, kterým by Turkovo jednání nabourávalo demokratický řád, což se podle ní neprokázalo. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Babiš při interpelacích odpovídal na otázky o střetu zájmů či Turkovi

Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích odpovídal na otázky o řešení střetu zájmů. Po 16:00 začali na interpelace poslanců odpovídat ostatní členové vlády. Sněmovna musela kvůli otázkám přerušit jednání před hlasováním o osudu nového Babišova kabinetu, vrátila se k němu kolem 18:00, kdy zákonná lhůta pro interpelace skončila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...