Evropské unii předsedá Francie, v létě ji vystřídá Česko

Nahrávám video

Předsednictví Evropské unii se od soboty na půl roku ujímá Francie. Prezident Emanuel Macron za jeho priority označil reformu schengenského prostoru a lepší ochranu vnějších hranic Unie nebo posílení společné evropské obrany. Chce také bojovat s nezaměstnaností. Od 1. července bude sedmadvacítce předsedat Česká republika.

Belgie byla první. Byla totiž na začátku abecedy, a tak unijní předsednictví s historickým číslem jedna padlo od 1. ledna 1958 právě na nenápadnou zemi začínající na B. Od té doby předsedala ještě jedenáctkrát.

To na Českou republiku čeká tento úkol teprve podruhé. První je už dávnou minulostí a teď jsou všichni zvědaví, jako dopadne to druhé. Otázkou však je, jakou má vlastně předsednictví váhu a zda může předsednická země nakonec něco změnit. Podle českých europoslanců může.

Předsednictví je podle nich důležité nejen navenek, ale i pro domácí publikum. „Předsednická země má možnost stanovovat agendu, dávat témata, která považuje za prioritní,“ uvedl europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO).

Na druhou stranu bude české předsednictví limitované tím, co mu bude předcházet – tedy předsednictvím Francie. „Musíme si uvědomit, že součástí francouzského předsednictví jsou prezidentské volby,“ poznamenal místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti). „Může to mít výrazný vliv na to, kolik toho po Francouzích zdědíme. Nebo naopak, jakou agendu se bude snažit francouzský prezident a celé předsednictví nastolit,“ doplnil Kovařík.

První české předsednictví poznamenal pád vlády

Navíc od posledního českého předsednictví Unie přijala Lisabonskou smlouvu, která změnila systém a zavedla větší kontrolu Bruselu. Třeba tím, že ustavila funkci předsedy Evropské rady. „Bruselské instituce jsou v zásadě zvyklé, že každých šest měsíců tu agendu řídí jiný členský stát, to znamená, že jsou na to připravené,“ řekl Kovařík.

Jde tedy o drobnou pojistku proti tomu, co se v Česku stalo v roce 2009. Poslanecká sněmovna tehdy vyslovila nedůvěru úřadující vládě Mirka Topolánka (tehdy ODS). „Já doufám, že bude jiné minimálně v tom, že nepadne česká vláda,“ uvedl Kolaja.

Ani to však nebyl český unikát. Vláda se měnila už při historicky prvním předsednictví Belgie v roce 1958.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od úterý se začne ochlazovat a bude pršet

V Česku vyvrcholil příliv teplého vzduchu s teplotami až 28 stupňů Celsia, po kterém se v úterý ochladí a bude pršet. Ve středu se nejvyšší teploty budou držet do devatenácti stupňů. V druhé polovině týdne se mírně oteplí, denní teploty se budou pohybovat kolem dvaceti stupňů, vyplývá z předpovědi meteorologů. Kolísavý ráz počasí bude pokračovat i ve zbytku školního roku. Podle dlouhodobého výhledu budou nadcházející čtyři týdny jako celek s vyšší pravděpodobností chladnější, než je obvyklé pro toto roční dobu.
08:50Aktualizovánopřed 8 mminutami

Rozhodnutí ohledně summitu NATO na jednání vlády nepadlo, řekl Pavel

Rozhodnutí o složení delegace na summit NATO v Ankaře nepadlo, řekl prezident Petr Pavel při odchodu z Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) měl zároveň prezidenta ujistit, že výkon jeho pravomocí omezovat nehodlá a zopakoval, že vláda o složení delegace rozhodne 22. června. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by měl na neformální části summitu zastoupit Česko někdo, kdo skutečně rozhoduje. Vláda zároveň v pondělí schválila Pavla jako vedoucího delegace Valného shromáždění OSN.
03:15Aktualizovánopřed 45 mminutami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
15:41Aktualizovánopřed 56 mminutami

Policie navrhla obžalovat pekárnu kvůli dotacím na linku na toastový chléb

Policie navrhla obžalovat společnost Pekárna Zelená louka, která spadá pod koncern Agrofert, a dva lidi kvůli evropské dotaci v hodnotě sto milionů korun na inovační linku na toastový chléb. Serveru iRozhlas.cz potvrdil podání obžaloby státní zástupce Adam Bašný z Úřadu evropského veřejného žalobce, který kauzu dozoruje. Ten by měl nyní tento krok potvrdit, podle trestního řádu na to nemá žádnou lhůtu, napsal server. Holding Agrofert tvrdí, že firma postupovala v souladu se zákonem.
před 1 hhodinou

Muž se odvolal proti trestu patnáct let vězení za týrání a znásilňování

Muž, kterého soud poslal na patnáct let do vězení za týrání a znásilňování ženy v Siřemi na Lounsku, podal proti rozsudku odvolání. Ústecký krajský soud rozhodl o trestu odnětí svobody a ochranné sexuologické léčbě v květnu. Kratšími tresty vězení potrestal také jeho tři spolupachatele. Odvolala se spolupachatelka, kterou soud poslal do vězení na šest let. ČT to sdělila mluvčí Krajského soudu v Ústí nad Labem Gabriela Nedělková Pařízková. Případ bude řešit Vrchní soud v Praze.
před 1 hhodinou

Vláda schválila navýšení platby za státní pojištěnce o 24 miliard korun

Vláda v pondělí schválila navýšení platby za státní pojištěnce v příštím roce o 24 miliard korun. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Vláda podle něj bude požadovat po ministerstvu zdravotnictví úspory. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří letos s výdaji více než 570 miliard korun, příjmy jsou o téměř 15 miliard korun nižší. Dále vláda schválila účast prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN.
14:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud rozšířil prostor pro odškodné po očkování proti koronaviru

Nejvyšší soud (NS) v novém rozsudku rozšířil prostor pro odškodnění lidí se zdravím poškozeným po vakcíně proti covidu-19. Právo na odškodné se nebude omezovat jen na extrémní případy, jako je bezprostřední ohrožení života nebo úplná ztráta soběstačnosti. NS zdůraznil také nutnost individuálního a odborně podloženého posouzení každého uplatněného nároku.
10:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...